Záleží, jak jsou vyuzené. Některé vyuzené teplým kouřem a měkké chytí pověšené na vzduchu plíseň do týdne, některé je možné na stejném místě pověsit třeba na několik let.
K výdrži klobásek přispívá uzení studeným kouřem, který dělá na povrchu klobásek konzervační vrstvu tmavých dehtovitých látek, přes které plíseň neprojde. Potom konzervaci dělá vysušení, které snižuje množství vody a vyšší nasolení a nakořenění masa.
My jsme konzervovali klobásky obyčejným zavařením do vody, to se hodí pro všechny, i ty měkké, i ty hodně vyuzené studeným kouřem. Hodně vyuzené klobásky, které měly už samy o sobě proti zkažení určitou výdrž, jsme konzervovali prostým naložením do oleje. Potom z minulosti bylo u nás zažité dělat klobásky spíš vyuzenější a věšet je normálně pod střechu pod křidlice (tašky) nebo plech, ony tam vyschly, ztvrdly a vydržely přes celý rok. Akorát trošku přes léto žlukly, na delší dobu přes léto je to konzervace spíš z dob nedostatku potravin.
Klobásky zavařené do vody i naložené do oleje se daly konzumovat za studena, ve vodě po zavaření změkly hned, v oleji měkly nejméně dva týdny, klobásky normálně zavěšené pod střechou a vysušené se musely dlouho vařit, případně ještě předtím máčet dost dlouho ve studené vodě.
Problém v dnešní době, jako u všeho domácího uzeného, budou ty dehtovité látky, zvláště pokud se z těch klobásek měl využít ten lak nebo olej, měl příjemnou zenou chuť.