Králíci 2015

Dobrý den, přátelé. Po pauze plánuju návrat k chovu jatečních králíků-zvýšená poptávka v rodině a okolí, převážně z řad maminek a seniorů. Proto mě zajímají Vaše zkušenosti-plemena, kříženci, odolnost... a v neposlední řadě-jak Vaši micáci zvládli ta šílená horka, jak se dařilo připouštění atd. Děkuju, S.P.,Ch.

Zdravím příteli, letošní chov jakš takš. Chovám střední velikost směsku. Prasamice byly Vm - vídeňský modrý. Dcery občas porodí čistě modrého potomka. Mám 24 metrových kotců, které se dají v patře propojit na celkovou plochu 4x0,80 m.Na jaře kmen - jeden samec 4 samice. Březnové vrhy bez závad. Letní byly pro dvě samice smrt - obě den před porodem odešli. Při vedrech hodně kydám a když jsem doma tak rosím okolí vodou kvůli odparu. Dříve jsem dával do jeslí mražené lahve, letos bych to nezvládl.Již druhou sezónu uvažuji o změně chovu na zimní výkrm. Důvody:

- králík snáší lepe zimu než vedro

- nelétá hmyz, nemoce

- mám více času

- mám lepší skladbu krmení:

v létě dávám seno oves + co zahrada, sad a dům dá. V zimě stříhám lísky (mám jich opravdu hodně). Na podzim mi i sousedé nosí padané ovoce. Ve sklepě čeká řepa a občas i gigant. Na půdě v lískách je z pole sebraná kukuřice v klasech a v nemrznoucí místnosti je siláž a senáž - - při zběru kukuřice narazíte občas na místo, kde se řezačka netrefila na valník. Drť seberu a namačkám do pytlů a mám v zimě siláž. Na louce kde dělám sena napodzim nasekám sekačkou bez koše trávu a po zaschnutí (naschnutí) ji našlapu do skleněných lahvích, které jsem vyndal z úlů po krmení včel - a mám senáž. Je radost to ušákům předkládat, neví co dříve. Do teď jsem držel přez zimu jen kmen a do jarní sezóny šel připraven skvěle. Březnové vrhy na jedničku, s letními to bylo horší, jak jsem již psal. Jarní králíci šli až do těch veder krásně, pak stagnace a v srpnu jsem je porážel cca 1,6 kg čisté váhy s hlavou a droby, tak že vedro se na nich podepsalo. Ani se jim nedivím, při krmení v parnech jen leželi a byli rádi že žijí.

Nevíhody zimního výkrmu vidím - brzy tma

- napájení

- samice nechtějí na podzim zabřeznout (spářit se) U mě takový problém není. Zrovna dnes čekám poslední letošní vrh. Tak uvidím

Přeji Vám ať se daří

Lukáš

Další výhodou je možnost vyčinění zimních kožek.

M.V.

Zdravím můj milý S.P.Ch. a gratuluji k rozhodnutí. Je to sice práce, ale taky i radost, když se vše daří.

O našich králících jsem tu už napsala dost, takže jistě více, co a jak funguje zrovna u nás. Nicméně trochu připomenu a doplním.

Úplně nejdůležitější je, aby králíci byli v suchu, vy to víte velmi dobře, protože mokro je nejen králíkům nepříjemné, ale je také zdrojem mnoha různých možných problémů. Dřív.. na začátku.. jsem stlala klasicky slámou a prostě jsem musela kydat nejméně jednou týdně, aby to bylo jakž takž. Ve velkých kotcích to bylo lepší, ale v menších i týden byl příliš. Stále stelu slámu, ale už několik měsíců dávám pod slámu podestýlku Absorfit. Nejsem tak často z něčeho nadšená, ale tohle je pro mě zázrak, byť je to celkem obyčejný výrobek.

Za těch několik měsíců se přiznám, že jsem všechny kotce kydala 2x, teď o víkendu mám v plánu po třetí. Kotce a to i ty menší jsou v naprostém suchu. Jsou to takové polorozpadlé granule, které natahují vlhkost, která v nich rychle vyschne a rozpadají se na jemnou drť. Tím pádem je kotec suchý a zároveň nevznikají hromady hnoje, protože i bobečky se po vysušení úplně rozpadnou.

Pochopitelně něco stojí, ale to sláma taky. Dříve jsem spotřebovala pro těch našich 12 králíků minimálně dva balíky slámy (takové ty větší kostky) týdně. Teď mám totéž množství na více než měsíc... prvotní nastlání a pak občas trochu dodávám. Na jedno nastální pro všechny králíky potřebuji cca 20kg absorfitu, což nejsou ani dvě stovky. Kotce (12) jsou o hloubce cca 60cm a průměrné délce cca 1 metr, některé jsou větší, jiné menší.

Takže tuhle podestýlku opravdu pod slámu vřele doporučuji, protože králíci jsou v pohodlí a suchu, čímž i tedy čistotě a šetří to nejen čas a námahu (ještě si vzpomínám jak jsem musela zapínat svaly, teď je to lehká práce), ale množství odpadu.

Další prima věcí jsou napáječky, neboť králíci si rádi do misek čůrají, všelijak je zanášejí apod.., pochopitelně jdou použít jen v teplejším počasí nebo celoročně pokud je králíkárna uzavřená a zateplená. S rozvodem vody zkušenost nemám, chtěli jsme to řešit, ale samostatné napáječky nám zatím vyhovují. Používám o objemu 1,1l a je to tak akorát, menší bych nedávala. Takhle mám klid a vím, že mají vodu na dva dny v pohodě, kdyby se dělo cokoliv a nemohla jsem k nim jít.

Zkoušela jsem různé typy a jednoznačně se u nás osvědčili ty, co mají v trubičce na cucání volně loženou kuličku. Ty s niplem absolutně odmítli. Pokud jde o napáječky, tak ještě jedna věc. Je mnohem lepší mít napáječky, které mají vrchní část (tam nad co se dává uzávěr) oblou, šikmou - ne rovnou. Pokud je rovná, tak se při naplnění vodou utváří v nádobě bubliny a zůstávají tam a pokud se tam nechají, napáječky často propouští samovolně vodu. Když je konec šikmý, bubliny vyjdou sami při naplňování ven - je to pohodlnější.

Pokud jde o plemena, tak z toho, co máme a dokud jsme ještě odchovávali, nejlepší podle mě, z nich byla kombinace samice Kaliforňanka a samec Strakáč. Všichni jejich potomci pěkně narostli a byli/jsou i dost velcí a pěkně přibírali. Jako mírnou nevýhodu kaliforňáků bych dala, nutnost udržovat jim kožich - česat, vytahovat chlupy, protože poměrně hodně línají a obnovují si ho.

Další samice je "polozaječice", Domnívám se, že jeden z jejích předků mohl být Hila, ale jen domněnka. V každém případě typy polozaječic byl vynechala. Jsou stejně dobré matky jako ostatní, ale jsou celkově drobnější, tedy pak i jejich potomci a hlavně docela neochotně se připouštějí a jsou celkově takové ostřejší.

Z vlastních mám tedy zkušenost jen s naší polozaječičí April, ale známý jich chová docela dost a dává mi je na připouštění. I když je znát rozdíl mezi April a jeho, kdy April je klidnější a vyrovnanější, tak ty základní rysy mají společné.

Když to porovnám tak při stejné stravě králíci od Kaliforňanek měli v 7-8 měsících zhruba 5-6 kilo, králíci od April (otec taky Strakáč), měli v téže době cca 4-4,5 kila. Obecně nepřibírají tak dobře.

Co se týká veder, tak u nás žádný problém, jak už jsem psala. Díky celkové izolaci ani horka nebyla pro králíky nijak zvlášť tragická, žádná zvláštní opatření jsme dělat nemuseli.

Jediné, co v létě vyloženě musíme, je bojovat proti mouchám. Zkoušela jsem sítě přímo na kotce, ale to se neosvědčilo, protože tam pak bylo nedýchatelno. Takže v létě vyvěšuji mucholapky. Tento rok jsem do dveří, které necháváme přes den otevřené - jednak kvůli slepicím a také kvůli výměně vzduchu v předvýběhu, kde jsou i kotce, pořídila síť a ta hodně pomohla.

Jinak, co se týká připouštění tento rok, tak samice, co jsem známému připouštěla všechno ok, ale první stříbrná kráska, rodila právě v těch horkách a bohužel mu všechny sežrala. Těžko říct zda to bylo horkem nebo tím, že byla jen něco měsíc po léčení ušního svrabu (v době skoku) nebo něčím jiným. Ostatní samice, ty polozaječice dobré, až na to, že se jim moc nechce.

Zdravím, chtěl bych ten Absorfyt taky vyzkoušet... Kde se dá sehnat? Prodává se i v menším množství?

Najde se to snadno na internetu. Já Absorfyt kupuji přímo od výrobce.  Je to Granofyt a prodávají ji v baleních od 14 kilo. 

Tak jsem si to dnes objednal. 1 pytel Granofyt, 1 pytel Absorfyt (zkusím, co mi bude víc vyhovovat). I s dopravou za 400,- (1 pytel á 14 g). Jsem na to zvědav. Pokud jsou ty výsledky opravdu takové, jak popisujete, tak by to bylo super.

Vyzkoušejte a uvidíte sám. Zatím každý komu jsem doporučila, byl spokojený jako já.

Ten granofyt jsou vysloveně pelety, reagují stejně, jen jsou na prvopočátku větší. Proto mi vyhovuje víc Absorfyt, že je to "nalámané" a pro mě univerzální.. dávám ho nejen pod slámu králíkům, ale i slepicím a potkanicím, ale jinak je to totéž.

Dejte pak vědět. Jo a jedna malá vsuvka..., aby to dobře fungovalo, musí být pěkně pokryto.