vlastní mrkev x kupovaná

Ráda se ryju v záhoncích, je to mé "hobby". Neříkám, že si někdy nezanadávám, ale to se přece nadává občas i na ostatní "milované" (zvláště na takového manžela...). Chci tím jen říci, že pokud to někoho nebaví, bude si raději nakupovat v obchodě, i kdyby to bylo "ekonomicky výhodné". Mě těší, že vidím, jak to všechno roste a pak to s chutí i sním. Rozdíl mezi obchodní a vlastní zeleninou není úplně u všeho tak patrný, ale fajnšmekři, kteří se stále necpou přichucenými potravinami, to jiště poznají. Já nejvíce cítím ten rozdíl u rajčat a broskví, tam se ta kvalita v obchodech hrozně zhoršila. No hlavně, že je to stejně veliké a barevné (a nedozrálé...). RS  

Prima diskuze. Vlastní nebo kupovaná.Vždy dám přednost vlastní zelenině, protože je vlastně bio a to v dnešní době není zanedbatelné. S pěstováním zeleniny je spojeno mnoho práce. Ale práci zase vyváží radost, když jeden vidí jak to roste. Karotku jsem již sklidila a uložila do sklepa a už mám 14 dní oseté další tři záhony. Zeleniny pěsuji víc než dost - mám početnou rodinu a všichni jsou rádi, když mohou přijít a tu si uříznout salát, kedlubnu, brokolici, vytáhnout mrkev, otrhat rajčata a papriky. Paprik mám asi 25 rostlin, rajčata jsou u 5O tyček, 70 ks celeru - ten mě letos nějak nejde i když je zaléván víc než dost. No a vzhledem k tomu, že mám skleník, tak první okurky, papriky a rajčata vysazuji již v březnu a tak úroda je víc než brzy a pak následuje úroda venku. Stejné je to i s kytkama. Jeden má radost jak to všude kvete a může si nařezat kytku kdy potřebuje. Je to vlastně celoroční koníček - a čas, který se tomu věnuje se nepočítá.

V podstatě souhlasím s předchozím příspěvkem. Pěstovat zeleninu na dlouhodobé uskladnění se skutečně nevyplatí. Problém je, že to co je v krámech, je šlechtěné na výnos a trvanlivost. A protože platí, že nelze vyšlechtit všechny vlastnosti na maximum, něco trpí a to je především chuť.

Vypěstovat si pár záhonků zeleniny se nedá zdůvodnit ekonomicky. Ale zdravotně už ano, je to pohyb, odreagování se, relaxace. A pak ta rozkoš, když v červnu obejdete zahrádku, utrhnete ode všeho kousek a uvaříte bramboračku.

Když Vám nejde trvanlivá mrkev, vykašlete se na ni. Udělejte si pár karotek a pak je mlaďounké udušte na másle, nebo udělejte salát. To Vám bohatě eliminuje pocity zoufalství, když budete občas žvýkat to dřevo z hyper...

Kdo z vás patří mezi pamětníky a pamatuje se na doby, kdy se sledovaly v zelenině množství dusičnanů a dusitanů pro které u nás skončilo pěstování rychleného salátu a ostatní zeleniny. Pamatuji si i případ, kdy u nás ve městě zemřel kojenec na předávkování z polévky uvařené z mrkve. Byly toho plné noviny. Už to utichlo a po dusitanech není vidu ani slechu. Jen je dostáváme v podomě t. zv. éček ve všech potravinách. A protože ta krásná karotka se bez dostatku dusíku vypěstovat nedá věřte, že je ho tam dostatek. Zkuste si zeleninu vyprat a zavřít do igelitového sáčku. Jak dlouho tam vydrží? Bez chemie to taky nejde. Když si vypěstuji svoji zeleninu, vím co jsem k ní pohnojil i kdybych ji musel postříkat, vím čím a jak dlouhá je ochranná lhůta a i když není tak hezká, jak je vidět v krámu, je moje! Podívejte se taky na zemi původu. Ta čerstvá zelenina k nám cestuje z druhé strany zeměkoule (Čile, Čína, Izrael a nejblíž snad Španělsko) a pořád věříte, že je čerstvá?