Krusta
|
|
|
 |
|
host - 162.128 (?)
12.6.2010 21:40
mrkev klíčí extrémně dlouho, takže to že vám vzešla pozdě je normální. To není způsobené krustou.
Krusta se dělá na jílovité půdě, s tím nic moc neuděláte, jen pravidleně to narušovat motyčkou.
výhodou vaší jílovité půdy je že je úrodná. Nevýhodou je, že rostliny, co rostou "pod zemí" v tom moc nejdou. Takže ta mrkev bude malá a zkroucená - zkuste pěstovat na hrůbcích.
V jílu mi jdou dobře rajčata, paradoxně i čenek - když se to hodně do hloubky zryje, jahody, kedlubny, okurky. Naopak špatně jde cibule (krustou se obtížně při klíčení prodírá), mrkev, petržel.
Bramobry mám celkem dobré, ale musím je dát na hrůbky a hodně nakopčit.
Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 15.236 (?), 12.6.2010 19:40, zobrazeno: 7862x
Zdravím. Letos jsem začal poprvé zahradničit, žádné zkušenosti. Chtěl jsem se Vás, zkušeńějších, zeptat. Když jsem vysel mrkev, tak asi po týdnu se mi na záhoně udělala taková krusta. Řikal jsem si, aby to semínka neudusilo, tak jsem okopal meziřádky. Čim pak to je? Málo jsem řádek udusal, nebo naopak moc? Mohl bych to napříště lehce projet hráběmi? Nakonec to vzešlo, sice až po pěti nedělích, ale jo. Dík za vysvětlení. Lukáš
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 162.128 (?), 12.6.2010 21:40
mrkev klíčí extrémně dlouho, takže to že vám vzešla pozdě je normální. To není způsobené krustou.
Krusta se dělá na jílovité půdě, s tím nic moc neuděláte, jen pravidleně to narušovat motyčkou.
výhodou vaší jílovité půdy je že je úrodná. Nevýhodou je, že rostliny, co rostou "pod zemí" v tom moc nejdou. Takže ta mrkev bude malá a zkroucená - zkuste pěstovat na hrůbcích.
V jílu mi jdou dobře rajčata, paradoxně i čenek - když se to hodně do hloubky zryje, jahody, kedlubny, okurky. Naopak špatně jde cibule (krustou se obtížně při klíčení prodírá), mrkev, petržel.
Bramobry mám celkem dobré, ale musím je dát na hrůbky a hodně nakopčit.
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.31 (?), 13.6.2010 16:25
Ono jde hlavně o to co s tou krustou, že. Protože je mrkev malá a okopávání by ji zničilo tak se dá udělat jediná věc. Opatrně a pravidelně zalévat. Pak krusta povolí a mrkev snadno přežije. Humus je dobrá věc ale zrovna mrkev se seje do druhé či třetí trati kde je půda už dost chudá. Podobnou službu ale udělá písek.
|
|
|
|
|
|
|
host - 15.236 (?), 14.6.2010 10:51
Děkuju za rady. Máte pravdu, jílovitá zem tu je. Lukáš Táborsko
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.10 (?), 3.5.2011 9:36
Taky máme dosti těžkou zeminu, osvědčilo se mi semena po vysetí zamulčovat senem, nebo slámou. Zalít a uamulčovat, uděláme tím něco jako inkubátor. Mikroklima, kde nejsou tak extrémní podmínky jako na volné půdě, navíc odpadá problém pravidelného zalévání v období sucha. Je nutno samozřejmě pravidelně kontrolovat zda už semínka klíčí, pokavd ano mulč ostraníme. Máme ho tam proto, aby nedošlo k vytvoření krusty.
Wolfi
|
|
|
|
|
|
|
host - 63.251 (?), 8.2.2012 12:21
Literatura sice nedoporučuje pod mrkev hnůj, ale nenechala jsem se odradit. Je to asi chudou štěrkovitou půdou (na rule) - mé mrkvi daří skvěle i při plné dávce hovězího hnoje. "Mrcasatí" minimálně, občas nějaká praskne. Dobře rozleželý kompost je bezpečnější. Mám také půdu velice slévavou a po každém dešti musím škraloup narušovat. Velké dávky hnoje to výrazně zlepšují. Drobtovitou strukturu podporují vápník a hořčík.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zahrádkář ze severu - (4) - 16.22 (?), 27.4.2012 11:42
My bydlíme ve chmelařské oblasti a tedy je zde všude červenice. První roky byla hlína jak beton, postupným zpracováváním už je lepší a jemnější. Pro setí mrkve, prtržele apod. používám fintu dědy od vedle - na řádek nasypu jemný písek, pak osivo a zahrnu. Pravidelně zalévám, písek drží u semínek vláhu a zelenina jde pak i dobře vytahovat. na povrch občas vysypu dřevěný popel z ohniště a roste to dobře.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
