Hořka řepa

Moje brambory hnojím každoročně hnojem protože ho mám, nebo si ho můžu dovezt.Brambory bych bez hnoje nesadil.Skoro vždy na ten počin brambory reagují velmi přičinlivě, až dychtivě.Je už pak moji chybou, že ho nedávám na podzim, ale na jaře, hned při výsadbě pod brambor.Nevím jaké to má přímé důsledky, možná že více hnijí, nevím,hniloby je málo.

1)udělám řádky,2)mezi řádky nahážu hnůj,3)na hnůj hrst zeminy, na hrst zeminy brambory rosadím4)růvky rozhrabu, rozořu.

Mohu si take levne dovezt hnuj, ale plodiny stridam, takze davam rocne hnuj na cca 1/3 plochy, mam take vlastni kompost. Pokud mate brambory 3 roky na jednom miste, tak - jak jsem jiz psal - to asi jinak delat nemuzete. J.R.

Ano, brambory pěstuju tři roky na jednom místě, pak brambořiště přesouvám, a Vám bych to rozhodně doporučil taky.Z důvodů jednostranné vyčerpanosti půdního fondu, a konstantního narůstu reziduí, nemoci,škůdců.Uvidíte, že nová půda dokáže poskytnout, spolu s hnojem potenciál, který by bramborářské firmy, jenž pravděpodobně nemají tu výhodu změny uvítaly.

Jiz jsem Vam psal 2x, ze brambory nepestuji na stejnem miste a plodiny stridam. Nemam tedy duvod bramboriste presouvat, nebot zadne trvale bramboriste nemam. Nevim, zda nekdo jiny da na Vase rady, ja urcite nikoliv. J.R.

Měl by jste dobrým radám naslouchat, když už poslechnout nechcete.Věřte mi, že dobrý hnůj každoročně zapravený na podzim do kultivované zeminy pomůže Vaším bramborám... a né jenom poctivý hnůj jednou za tři roky, a zbytek dopchat syntetikou.Já i moje brambory se bez syntetiky obejdou.

Teď je optázka, co je zdravější. Hnůj, potom hnůj a pak zas jenom hnůj nebo občas doplnit nějaký ten vápník, fosfor či draslík popelem, vápemcem, kompostem či uměle. Podle mě je obsah živin v hnoji nevyvážený. Pěstovat brambory dokola na jednom místě asi lze, ale střídání považuji za lepší. Už proto, že nejlíp mi roste zelenina tam, kde rok před tím byly brambory (s hnojem), po jejich sklizni zelené hnojení zaryté s kompostem.

Delam to stejne jako pan MV. Zelenina pak nepotrebuje prakticky zadnou syntetiku, coz si cenim zejmena u listove zeleniny. Letos jsem tedy cibuli prihnojl siranem amonnym, ale z duvodu zlepseni chuti, coz se vcelku podarilo. Pokud ovsem nekdo sni sam mesicne 50 kg brambor a k tomu 50 kg rizku, tak stridani pozemku ci plodin je pro nej obtizne, nebot plocha bramboriste ku plose zeleniny je nepomerna. J.R.

Hnůj, potom hnůj a pak zas jenom hnůj...ano zjednodušeně řečeno přesně tento postup mým bramborám velice prospívá.Platí zásada uleželý, vyzrálý hnůj jednou ročně.Zřejmě by bylo lepší hnůj zapravit na podzim, ale i na jaře přímo pod brambor stále splní přesně to, co od něho očekávám.Navíc je půda po prvních ranných bramborách připravena(vyhnojena)pro druhou sadbu-za nedlouho budu sklízet.

Podle mě je obsah živin v hnoji nevyvážený...dobrý, kravský,ale i králičí, domácí smíšený hnůj pro přímé hnojení obsahuje všechny makromikro prvky+biogenní příměsí, které moje brambory, potažmo zelenina první trati každoročně potřebuje... snad jen toho dusíku je jednorázově privela.Ani to není problém, dusík je velmi pohyblivý makroprvek, který sublimuje, nebo se rychle splavuje do spodních vrstev půdního fondu.

Hnůj, potom hnůj a pak zas jenom hnůj... přesně tento postup mým bramborám velice prospívá

To chápu. Pořád mi ale není jasné, proč ty brambory pěstujete 3 roky po sobě na jednom místě a ty plochy nestřídáte? Jakou to má výhodu oproti střídání, kdy jednou hnůj dáme, další rok ne, protože hnůj dáme vedle, tam kde budou brambory...?

Zřejmě by bylo lepší hnůj zapravit na podzim, ale i na jaře přímo pod brambor stále splní přesně to, co od něho očekávám.

S tím souhlasím, to je asi fakt jedno. Možná do půdy po podzimním hnojení se vizuálně líp sází (nejsou tam vidět ty kusy hnoje)
 

...dusík je velmi pohyblivý makroprvek, který sublimuje, nebo se rychle splavuje do spodních vrstev půdního fondu.

Nojo, ale to naším zájmem není. Je dobré, když dusík přispěje k tvorbě zelené hmoty (konkrétně jejich bílkovin), ale dusík uniklý do vzduchu a dusík splavený do spodiny vysloveně škodí. Myslím přírodě. 
   Na přehnojení dusíkem a škodlivý obsah dusičnanů v případě hnojení hnojem příliš nevěřím, přesto bych si salát či špenát vysázené do na jaře zarytého hnoje asi odpustil.

Příliš dusíku škodí! Když mají brambory jednorázově k dispozici příliš dusíku, mají tendenci tvořit veliké hlízy s řídkou dužinou, náchylnou na nemoci, hnilobu,skladovatelnost se snižuje.