Rezavá gelovitá hmota na tůjích
|
|
 |
 |
Reeve - Bronzový Zahrádkář (83) - 221.109 (?) 2.5.2011 3:20
Ano, rez hrušňová u jalovců (skutečně nejde o "thuje") může způsobovat usychání větví. Je-li keř napaden, už prakticky nemáme žádnou možnost, jak ho vyléčit. Případné postřiky pomáhají jen jako prevence před novým napadením (provádějí se koncem léta a během podzimu, kdy se z listů hrušní uvolňují letní výtrusy). Je-li rez uvnitř jalovce, zůstane tam "na věčné časy". Naštěstí se ložiska uvnitř větví nešíří tak rychle, takže napadené jalovce mohou i se rzí žít dlouhou řadu let. Odstranění uschlých a nejvíce napadených větví keřům pomáhá prodloužit život. Přímé nákazy sousedních keřů se nemusíme bát, protože výtrusy z jalovce se mohou přenést pouze na hrušeň a naopak.
Co se týká řešení, odpověděla jste si sama: Co půjde, to vystříhejte, čeho vám bude líto, to nechte žít, dokud to bude alespoň trochu zelené. Mezitím postupně dosazujte nové jehličnany (jestliže je tam chcete) a pokud jsou v okolí napadené hrušně (a tedy i riziko opakované nákazy nových jalovců), raději místo jalovců použijte jiné cypřiše (např. rod Chamaecyparis ap.).
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 55.133 (?), 1.5.2011 21:49, zobrazeno: 24277x
Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně tůje. Na větvích se mi vyskytla rezavá gelovitá hmota, mám na zahradě čtyři a mám to na všech. Nevíte někdo o co jedná? A jak se toho zbavit?
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 167.22 (?), 1.5.2011 22:04
Je to zimní stadium rzi hrušňové: rez žije v létě na hrušních, v zimě na jalovcích (chvojka, čínský, prostřední). To, co máte jsou "plodnice" této rzi, z nich se uvolňují výtrusy a ty jsou větrem roznášeny do okolí. Na mladých lístcích hrušní za příznivých okolností (vlhko) začnou vegetovat a na podzim se tam vytvoří oranžové skvrny.
Co s tím na Vašich jalovcích: nyní buď nic anebo ostříhat (pokud tento zásah do nich snesete). V tomto "rosolovatém" stadiu nna ni nejspíše nebudou účinné žádné postřiky.
Jak jsem již naznačil, Vaše "tůje" nejsou ve skutečnosti tůjemi, ale jedním z uvedených druhů jalovců.
Pro hlubší seznámení se s problémem si můžete na fóru vyhledat vlákna, která se týkají rzi hrušňové: budete číst ještě zítra :-).
Josef.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Reeve - Bronzový Zahrádkář (83) - 221.109 (?), 2.5.2011 3:20
Ano, rez hrušňová u jalovců (skutečně nejde o "thuje") může způsobovat usychání větví. Je-li keř napaden, už prakticky nemáme žádnou možnost, jak ho vyléčit. Případné postřiky pomáhají jen jako prevence před novým napadením (provádějí se koncem léta a během podzimu, kdy se z listů hrušní uvolňují letní výtrusy). Je-li rez uvnitř jalovce, zůstane tam "na věčné časy". Naštěstí se ložiska uvnitř větví nešíří tak rychle, takže napadené jalovce mohou i se rzí žít dlouhou řadu let. Odstranění uschlých a nejvíce napadených větví keřům pomáhá prodloužit život. Přímé nákazy sousedních keřů se nemusíme bát, protože výtrusy z jalovce se mohou přenést pouze na hrušeň a naopak.
Co se týká řešení, odpověděla jste si sama: Co půjde, to vystříhejte, čeho vám bude líto, to nechte žít, dokud to bude alespoň trochu zelené. Mezitím postupně dosazujte nové jehličnany (jestliže je tam chcete) a pokud jsou v okolí napadené hrušně (a tedy i riziko opakované nákazy nových jalovců), raději místo jalovců použijte jiné cypřiše (např. rod Chamaecyparis ap.).
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 138.54 (?), 2.5.2011 5:52
Reeve, s Vaším příspěvkem souhlasím, až na poslední větu.
Upřesněte, prosím, které "cypřiše (např. rod Chamaecyparis ap.)" máte na mysli, když je doporučujete jako náhradu za plazivé a keřovité jalovce napadané rzí hrušňovou (tedy jalovce typu tamariscifolia nebo přitzeriana). Děkuji.
Josef.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 49.39 (?), 2.5.2011 19:22
Myslím, že se bochníkovitý tvar nízkých cypřišků hrachonosných typ filifera nana (Sungold apod. jak píše Lída) nedá nijak srovnávat s uvedenými jalovci. Kromě naprosto odlišného charakteru růstu to je i jejich nesrovnatelná rychlost růstu: to, co zaroste plazivý jalovec za rok, nezaroste tento cypřišek ani za tři roky (neboli: musel byste vysadit cca 4* více sungoldů, aby Vám srovnatelně pokryly plochu).
Obdobně v uváděnými cypřišky tupolistými - Chamaecyparis obtusa (Nana Gracilis a tisíce dalších zakrslých odrůd původem z Japonska): opět nesrovnatelný charakter růstu, tvar, rychlost růstu a v neposlední řadě i cena.
Z Lawsonových cypřišků by se pro tento účel (náhrada keřovitých jalovců výšky okolo 2 m) daly využít např. Tharandtensis, Th. Caesia, Globus apod. - ale opět s výhradou naprosto odlišného charakteru růstu.
Lídou uváděné plazivé jalovce samozřejmě beru jako plnohodnotnou náhradu za jalovce napadané rzí hrušňovou: stejný charakter růstu, obdobný vzhled, obdobná rychlost růstu, cena apod.
Samozřejmě je (kromě jalovců) pro půdní pokryvy možné využít např. ještě mikrobiotu - Microbiota decussata. A to je z možných plnohodnotných náhrad vše.
Josef.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 220.130 (?), 2.5.2011 23:40
Jalovce lze vysazovat, ale ne hostitelské druhy pro rez. Uváděné J.horizontalis a J. communis nejsou hostiteli rzi hrušňové! Lída
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|