Jsou nějaké podmínky pro vysazování většího množství smrků?
|
|
|
|
host - 128.44 (?) 7.3.2009 19:13
Jeste dodam, ze jde i o tvar toho pozemku. Lesnik vi, kam ktere dreviny sazet, aby porost byl odolny povetrnosti a podobne. Laik o tom nema paru. Uvedomte si, ze pri zakladani lesa skutecne plati, ze sazi ded pro vnuky.
Ani ve "svem" lese si nemuzete kacet, co se Vam zamane, ale podle hospodarskeho planu. Jde totiz trebas i o to, ze kdyz z nejake strany les "otevrete", tak tam po zimnim vetru muzete najit jen hromadu trisek. Jste podle mistni vyhlasky povinen odstranovat padle kmeny do urciteho data, aby se nemnozil kurovec. Ze nemate traktor a lidi, kteri to udelaji, lesni spravu nezajima. Musite delat probirky. Atd.
To neni vyhrozovani, jen upozorneni, ze to nejsou jen krasne stromecky, romanticka zakouti, mili ptackove. To je i velky zavazek.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 1.251 (?), 30.7.2008 2:58
U nás smrkové monokultury v průměru kmene u země 10 - 15 cm byly oslabeny dvouletým suchem a velké množství jich padlo díky kůrovci. Majitelé pozemků chtěli mít kvalitní smrkové dřevo na prodej a místo toho museli sami předčasně organizovat vykácení, aby se kůrovec nešířil a vytěžili z toho jen levné palivové dřevo z mrtvých stromů. Jestli nechcete s těmi smrky dopadnout stejně, raději tam nedávejte smrkovou monokutluru, ale směs listnáčů s asi 30 - 40 % smrků. Možná ještě s nějakými příměsemi pár procent dalších jehličnanů, ale jinak místní původní listnáče, kterým se v daném místě daří. Doporučuji typ - javory kleny. Jsou to intenzívně medující stromy, takže pokud jich bude aspoň čtvrt, půl hektaru, dá se přes nějaká včelstva získat z toho lesa i docela dost medu. Kvetou v druhé polovině května. Pak lípy malolisté - med v červenci, lípy velkolisté - med v druhé polovině června a pokud v okolí zemědělci sejí řepku, je med v první polovině května a místo se potom hodí na trvalé umístění včelstev. Ještě je dobré ještě pár stromů ptačí třešně nějaké samčí vrby, jívy a lískové keře těsně u úlů, aby včely měly co nosit už na jaře ... Co se týká dřeva, javory a třešně mají kvalitní a dobře zpeněžitelné tvrdé dřevo, lípy moc ne, v dnešní době jsou lípy chápány spíše jako plevelné stromy.
|
|
|
|
|
|
|
host - 76.122 (?), 30.7.2008 14:18
Pokud to nejsou hory tak smrk není vhodné sázet nikdy.
|
|
|
|
|
|
|
host - 106.217 (?), 7.3.2009 17:50
...smrky nesazejte, to je pravda.krom hor byvala nasi hlavni drevinou jedle atd..ale ty pomalu rostou.smrky se rychleji tezi ze.smiseny les je dobrym zakladem pro biologickou rovnovahu.take kere jako rakytnik resetlakovy, trnky a jine jsou z nasich lesu vymiceny opakovanou tezbou.kapradiny a je dobre volne lezici drevo skrz uzitecne zivocichy.ve vyhledavaci si najdete tyv.cesky prales, kde se dozvite jake lesy u nas driv byly a jak je obnovovat.moc vam drzim palce, take sazim do lesu zveri uzitecne stromky a kere.v zime tam nemaj co jist, temer kam se schovat a myslivci??je to banda, ktera chce jen strilet apod.nejaka ochrana a pece je pro ne neznamy pojem.mam takoveho souseda myslivce, klidne stelil srnku, lisku pred nasimi domy na louce.clovek ty tvory rad pozoruje a tihle lidi se ani neuraci jit do lesa, kdyz je maj pred nosem.drzim vam palce
|
|
|
|
|
|
|
host - 174.166 (?), 7.3.2009 19:16
Vzpomínám si, co mi kdysi říkával táta (byl lesníkem): že když se vysází les tam, kde bývalo předtím pole, nikdy se nepodaří smrky dopěstovat do dospělosti. Po čase se jim přestane dařit a musí se vykácet, až další smrky zasázené na stejné místo rostou tak, jak mají.
Čím to je, nevěděl, měl to vypozorované z praxe. Hanča
|
|
|
|
|
|
|
host - 128.44 (?), 7.3.2009 19:20
Ano, to je pravda, Kdyz ty stromy trochu dorostou, prvni silnejsi vitr je zlikviduje a dost jich je zevnitr spatrnych. Smrky.
|
|
|
|
|
|
|
host - 128.44 (?), 7.3.2009 19:01
Pri zalesneni musi byt projekt a povoleni od odboru zivotniho prostredi. Pak se kultura podle planu zalozi (je dano napr. urcite procento listnacu, aby se do toho kraje hodily) a osetruje. Listnace jsou pochoutka pro srnky a podobne. Po urcite dobe, tusim 5 roku je porost prehlednut a provedeno tzv: "prohlaseni za les". Od te chvile se ta puvodni plocha zalozi v katastru jako les.
Nemel by to nikdo delat takto divoce.
|
|
|
|
|
|
|
host - 128.44 (?), 7.3.2009 19:13
Jeste dodam, ze jde i o tvar toho pozemku. Lesnik vi, kam ktere dreviny sazet, aby porost byl odolny povetrnosti a podobne. Laik o tom nema paru. Uvedomte si, ze pri zakladani lesa skutecne plati, ze sazi ded pro vnuky.
Ani ve "svem" lese si nemuzete kacet, co se Vam zamane, ale podle hospodarskeho planu. Jde totiz trebas i o to, ze kdyz z nejake strany les "otevrete", tak tam po zimnim vetru muzete najit jen hromadu trisek. Jste podle mistni vyhlasky povinen odstranovat padle kmeny do urciteho data, aby se nemnozil kurovec. Ze nemate traktor a lidi, kteri to udelaji, lesni spravu nezajima. Musite delat probirky. Atd.
To neni vyhrozovani, jen upozorneni, ze to nejsou jen krasne stromecky, romanticka zakouti, mili ptackove. To je i velky zavazek.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
RadekB - Diamantový Zahrádkář (1424) - 21.230 (?), 7.3.2009 19:47
128.44, docela dobré povídání, vzhledem k datu posledního příspěvku, ale jinak se dá celkem souhlasit. Máte tam pár chybiček a omylů, ale myšlenka správná! Lesnická typologie je nauka o skladbě a sestavě porostu (mimo jiné) a opravdu je třeba se poradit a nebo dodržet výše zmíněný projekt (v případě dotací). Zápoj s okolním porostem, skladba dřevin, směrování sadebních řad, sestavení kotlíků a podobně. Laik s citem pro okolní přírodu, mnohdy pochopí více, než inženýr bez umění vnímání!
S LHP, nebo LHO (lesní hospodářský plán, osnova), to je trošku složitější. Souše a kůrovcem, či jiným hmyzem napadené, nebo mykózou poškozené stromy, může majitel a také musí odstranit do určitých termínů dle Lesního zákona a ne dle místních vyhlášek! Tato povinnost je dokonce přednostní před LHP/LHO! Ty jsou totiž stanoveny na deset let (decenium). Ani činnosti, stanovené LHP/LHO, nemusí vlastník tedy provést nutně v prvním roce platnosti. Naopak vytěženou paseku, kotlík po kůrovci, či podobnou plochu, musí vlastník zalesnit do dvou let a do sedmi let mít takzvaně zajištěnou kulturu. To znamená porost takové výšky, aby nepodlehl okusu, či ohryzu zvěře, tedy může odstranit oplocenku, nebo ukončit ochranné nátěry. Dá se však požádat o výjimku u orgánu SSL (státní správa lesů) u ORP (obec s rozšířenou působností, orgán životního prostředí). Například na výsadbu jedle, není problém tuto získat. Plán, osnova také stanoví, stejně jako projekt na zalesnění zemědělské půdy, jaký podíl v procentech, musí obsahovat takzvané meliorační a zpevňující dřeviny (MZD).
Souhlasím, jak píšete, že tak jednoduché to není, zvláště chce-li vlastník ještě dosáhnout na dotace, to pak je opravdu "kongo"! Dá se ale naopak dohodnout s firmou, provádějící tvorbu LHP/LHO a zapracovat vlastní představy a připomínky. Zákon nijak zvlášť neomezuje vlastníka mimo podíl MZD, vydaný LHP/LHO, je však už jakýsi prováděcí předpis a SSL sleduje jeho dodržování i pod hrozbou sankcí! Toto vše platí přiměřeně i pro "novosadbu" na zem. půdě!
|
|
|
|
|
|
|
host - 128.44 (?), 7.3.2009 19:52
Laik s citem pro okolní přírodu, mnohdy pochopí více, než inženýr bez umění vnímání!
--------------------------------
Já si dovolím nesouhlasit. Cit je nanic, když nemáte zkušenosti. A ty má málokdo, protože v minulých letech ve všech lesích hospodařil stát a nedědily se s gruntem a zkušenostmi hospodáře. Prosím nechytat za slovo, to neplatí absolutně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|