Zvyšuje bór odolnosť k mrazu?

Na slušnú otázku pána Vysloužila som, pane Martine, slušne odpovedal. Predpokladám, že máte znova potrebu vyostrovať osobné vzťahy medzi diskutujúcimi, tak ako vo vlákne Hrušeň Bohemica, kde ste spolu s p. Vysloužilom predložili psychologickú analýzu mojej povahy. Vážim si uznania zo strany p.M.V., ale voči nezaslúženej kritike sa bránim. Myslím si, že práve z vaších príspevkov je možné vycítiť nepriateľstvo. Buďte tak láskavý a nemýlte si záhradkárske fórum s psychologicko-pedagogickou poradňou. Pokiaľ ide o škodlivosť bóru a medi na zdravie, ako písal p.Vysloužil, istotne mal na mysli zdravie ľudí. V článku od p.Milana sa však píše o toxicite voči rastlinám pri vysokých dávkach. Nielen bór, ale akýkoľvek iný prvok je pri predávkovaní rastlinám škodlivý. To predpokladám uznáte. Koncentrácie kyseliny boritej či jej soli tetraboritanu sodného uvádzané v mojom príspevku sú absolútne bezpečné a rokmi otestované. Za experimentovanie s vyššími dávkami prirodzene neručím.

Jestli z mého příspěvku cítíte nepřátelství, je to váš problém, já ho tam necítím. Vy se ostře stavíte protii neuvážené chemii na zahrádce. Přitom zaléváte boraxem, stříkáte boraxem a nikdo neví jak to účinkuje.
O bóru jsem se m.j. dočetl toto:
Prebytok bóru môže byť toxický a smrteľné dávky bóru, napr vo forme kyseliny trihydrogénbóritej, sú pre deti 3-6g, pre dospelých 15-20g. Prejavuje sa to červenými vyrážkami, zvracaním, hnačkami, spomaleným krvným obehom a šokom s následnou kómou. V oblastiach, kde sa v pôde vyskytuje vysoký obsah bóru, trpia zvieratá bórenteritídou, zápalom tenkého čreva zapríčineného vysokým príjmom bóru. Pri zvýšení bóru v organizme viac ako 16% došlo k úhynu 41% oviec z celkového počtu chovaných zvierat.
Vysoké dávky môžu byť spôsobené väčšou konzumáciou broskýň alebo uhoriek. Prejavujú sa vo forme červených vyrážok, zaťažením žalúdka, prípadne hnačkami. Po troch dňoch, pri znížení príjmu potravy s vysokým obsahom bóru, príznaky miznú.
Zdroj: zdravi-az.cz

Zapomněl jsem na podpis. Martin

Když odhlídnu od osobních (teď nevím jak bych to nazval), tak mne toto téma zajímá. Zajímalo by mne například, jestli někdo nemá odkaz na některou cizí (myslím tím ne českou, slovenskou), která se tímto tématem zaobírá.

         Mr Big

Nedalo mi to. Tak jednoduchá a převratná metoda a neví se o ní masivně? Hledal jsem v odborných anglických článcích a světe div se, nic se neví (nebo jsem hledal špatně). Pouze v článku Raisanen et al. (2006) - "Does ice crystal formation in buds explain growth disturbances in boron-deficient Norway spruce?" je zmínka, že porušení apikální dominance u smrku, je způsobeno vymrznutím apikálního pupenu vlivem deficience bóru. Toť vše. Neexistuje jediný článek o využití boru (ať již soli či kyseliny) v kulturách jako ochrana před mrazem. Výše zmíněné odkazy jsou sice supr, ale přijde mi, že všechny omýlají tentýž zdroj. Jaký?

Holá nepopiratelná fakta: Bór je nezbytný pro tvorbu buněčné stěny, tím že vytváří se sacharidy stabilní komplexy (dioly a difenoly). Ovlivňuje také expresi (projev) genů pro enzymy účastnících se různým způsobem tvorby buněčné stěny (polygalakturonázy, expansiny aj.). Stabilizuje membránové struktury (tzv. rafty). Snadno přechází přes membrány (je i součástí řady dezinfekčních prostředků či insekticidů).

Odtud je zřejmé, že má vliv na mechanické vlastnosti buněčné stěny, resp. cytoplazmatické membrány. Jestli je to opravdu tak výrazné, že nedochází k jejich poškození mrazem, těžko říci. Může hrát svou roli i desinfekční účinek (jistě víte kam mířím - bakterie - krystalizační jádra... už to tu bylo nespočetně omílané). Jednozančné je, že je bór v rostlinách velmi důležitý prvek, který lze snadno dodat postřikem. Deficience jsou relativně časté, naproti tomu nadbytek u nás (ČR) vzácný. Teď si to přeberte. Na rok to zkusím. U nás v 550m.n.m. minulý týden zmrzly plůdky všemu krom zimolezu. Zdraví Mittwoch

Když bych to shrnul, odkaz p. Milana potvrdil zprávu p. Paľa, že se vliv bóru na mrazuodolnost rostlin skutečně zkoumal a že se o něm psalo. Škoda, že sám ing Kalina to pouze cituje a blíže neprověřil.
   Každopádně, vzhledem k bóru jako biogennímu mikroprvku určitě stojí zato jím stromy postříkat, ať už před opadem listí na podzim nebo před očekávanými jarními mrazíky. Nepochybně to příští sezónu provedu, když nic, tak aspoň stromy pohnojím mikroprvkem.   Už jen proto, že při mrazech je kždá rada drahá a náledky nedozírné. Bez ohledu na to, že ve světovém písemnictví víc zpráv nenacházíme.
    Jestli by postřik boraxem zbránil letošní mrazové kalamitě 18.5., tomu ale spíš nevěřím. Já tam tou dobou nebyl, ale u nás dýmaly kritickou noc v zahradách ohně, mlžily se koruny stromů i řádky brambor a řepy, nepomohlo to. Přitom o pár desítek metrů dál bylo poškození i bez ochrany minimální.

"Smrteľnú dávku" 20 g čistého prvku bóru pre dospelého človeka, o ktorej píše p.Martin, som doposiaľ neprekročil. V postrekovači bolo 20 g boraxu a ten obsahuje okrem bóru aj sodík a kyslík. Toto množstvo boraxu som rozptýlil na všetky viniče, kiwi a zeleninové sadenice. Bór sa viaže na vápnik a.i. prvky v biochemických procesoch. Predstava, že by som týmto postrekom ovplyvnil ľudské zdravie po konzumácii ovocia či plodovej zeleniny je komická. Skutočnosť, že sa o protimrazovom účinku bóru málo na internete píše, neznamená, že neboli zlúčeniny bóru na tento účel v minulosti použité. Snád by bolo prospešné pátrať po informáciách priamo v botanickom ústave univerzity v Insbrucku. Ja som si borax úspešne overil tento rok 18.5. doma, vo vinohrade bohužiaľ neskoro. Aplikácia je účinnejšia v predstihu 1-2 dni pred mrazom. Napriek tomu som vo vinohrade videl evidentne menšie poškodenie ako u susedov, ktorí ničím rastliny nechránili.

Mám další dva odkazy o účincích bóru, které myslím pomohou rozšířit řady sadařů a zahradníků využívajících jej pro ochranu své úrody před mrazivými vrtochy počasí. Tím také ještě jednou děkuji Paľovi za to, že se zde o toto cenné vědění podělil .

Teď ty odkazy:

1.: LISTOVÁ APLIKACE BÓRU K OZIMÉ ŘEPCE: SOUČASNÝ PROBLÉM?!, Wolfgang RÖHL; Norbert MAKOWSKI

2.: Podzimní aplikace bóru se velmi osvědčila, Ing. Jan Kučera, Lovochemie, a. s.

Shrneme-li to, tak na podzim po sklizni bych ovocné dřeviny postříkal 0,6 % roztokem boraxu s 6 % močoviny. Močovina zajistí včasný opad listů, jejich bezpečný rozklad a díky tomu je to částečná prevence proti strupovitosti. Na jaře před ledákama bych to pak vzal ještě postřikem s 0,4% boraxu. Pokud by to ale mělo přijít do květu, tak jen 0,2 % boraxu. Borax se blbě rozpouští ve strudené vodě, proto jej rozpustíme v teplé a tu pak vlijeme do zbytku studené v postřikovači. Jó, člověk se učí celý život, že?

Milan

PS: Jestli se nemýlím, tak dřeviny si z listů před opadem běžně stahují dostupné pohyblivé živiny, takže postřik na podzim na list se dostane i do stromu.

Listová aplikace bóru k polním plodinám jako je např. řepka, cukrovka, některá kořenová zelenina a pod. řeší především zamezení vzniku srdéčkových hnilob v důsledku jeho nedostatku v půdě či antagonistického působení jiného mikroprvku v možnosti jeho příjmu. Neřeší primárně ochranu proti mrazu.

O důvodech a možnostech hnojení ovocných stromů bórem na list zde proběhla diskuse někdy loni na podzim.