Zkusenosti se zakladanim mensiho sadu

Tak po delsi dobe pripojim par poznatku z teto zimy a zacatku jara. Panovalo a panuje u nas extremni sucho. V zime prakticky nenasnezilo a na jare jeste poradne neprselo. Je citit obrovsky srazkovy deficit. Byl jsem tedy nucen nove zasazene stromky 4 x nebo 5 x poradne zalit. Navic leden byl velmi teply a po nem nasledoval extremne mrazivy unor, kdy teploty spadly az na minus 18 stupnu a mrzlo 3 tydny v rade. Takze podminky pro nove zalozenou vysadbu spatne.

Merunky se zatim rozjely vsechny az na Leskoru, ale ta myslim jeste vyrasi z nejakeho spiciho pupenu. Slivone vsechny ok, jablone taky. Hrusky se rozjizdely pomaleji, ale az na Praskulu uz vsechny rasi. Nejvetsi problem je u broskvoni. Zatim rasi tak polovina a velice pomalu, druha polovina se mozna probudi pozdeji, mozna vubec. V prubehu roku sem napisu jak to dopadlo.

Z orech Sychrov ok, ale Mars vymrzl a uschl, je komplet cerny. Nahradil jsem jej na jare Seifelsdorfskym.

Moruse a Tatarova hruska bez problemu.

Na konci unora jsem udelal vychovny rez jadrovin a v pulce brezna peckoviny.

Na jare jsem na zbyle chranenejsi casti pozemku dosadil dalsi mandlone a ted jich mam 12. Namichal jsem vice odrud: Vama, Zora, Sladkoploda Krajova a 1 x Supernova. Mezi rady mandloni jsem experimentalne vysadil semenace pistacii ve sponu 3 metry - celkem 15 semenacku. Jsem zvedav jak se jim bude darit, ale mikroklima zavetrne strany Pavlovskych vrchu (velmi suche) by jim mohlo vyhovovat. Mrazuvzdornost by mela byt slusna jak jsem overil z vice zdroju.

Pred domem u zdi zkousim 2 fikovniky narizkovane z kere, ktery roste v Lednici.

Vsem milovnikum ovocnych stromu zdar!

Dobrý deň pán Stefanos!

Dovolím si Vám poradiť z vlastnej praxe. Ak Vám broskyne z jesennej výsadby nerašia, skúste ich vytiahnúť, razantne zakrátiť korunku, obnoviť rezné rany na koreňoch, dať na 24 hod. do nádoby s vodou a znova vysadiť. Máte min. 50% nádej, že "se rozjedou". Pestovaniu zdar! 

Podle mého názoru je vytažení stromků ven z půdy, jenom proto, že dosud neraší, pošetilé. Ten, kdo má s podzimní výsadbou broskvoní zkušenosti ví, že takové stromky začínají rašit nevyrovnaně a s výraznějším časovým posunem oproti stromkům kvalitně zakořeněným z dřívější výsadby. Tyto "podzimní" broskvoně často začínají rašit až v květnu.  Proto bych se nejprve u nerašící broskvoně, třeba i za pomoci zkušebního seříznutí některého výhonu pokusil zjistit, zda nedochází k jejímu zasychání. Pokud výhony nevykazují jednoznačně známky zasychání, je vysoká pravděpodobnost, že normálně vyraší. Jejich nástup do rašení je ale velmi vhodné povzbudit hlubokým výchovným řezem, v čemž má Paľo: pravdu. Omezit počet pupenů s ohledem na zredukovanou kořenovou základnu je logický krok. A pak je třeba samozřejmě tvale udržovat vlhký kořenový bal a být trpělivý. Radikální zásahy s vytažením stromků bych odložil nejméně o tři týdny. Vždyť nejsme ještě ani v polovině dubna.

Radikalni vychovny rez jsem provedl v puli brezna a vyhony vypadaly na rezu zive. S vytazenim stromku jeste urcite pockam. Mozna je to kvuli tomu extremnimu suchu, ze to jde tak pomalu. Uvidime.

Leskora uz rasi, z broskvoni uz spi jen 3 stromky. Pomalu se probouzi k zivotu na jaro zasazene mandlone a pistacie uz se zelenaji prvnimi listecky.

K plotu u cesty sem po 8 metrech vysadil 4 tresne na ptacnici. Karesova, Hedelfingenska, Burlat, Kordia.

Z orechu jsem na volne misto pridal Apollo a Jupiter a take uz krasne rasi. Vsechny 4 orechy jsem koupil ve Strilkach u pana Kubacka za 180 kc/kus. Pekne stromky a dobra cena. Obycejne se orechy ve skolkach prodavaji v cenove relaci od 250 do 300 kc.

Ty 3 broskvone zkusim vytahnout, zastrihnout koreny a ponorit jeste na par dni do vody a uvidime, zda se pak chytnou.

K JZ teplem salajici zdi od sousedu planuju vysadbu 5 odolnejsich fikovniku.

Mravenci uz jsou pekne aktivni a vsude zase nosi msice, budu muset aplikovat lepove pasy, ktere se mi celkem osvedcily minuly rok. U mladych stromku je to pri male listove plose podle me dulezite, aby doslo k co mozna nejmensim ztratam. Tady zije tolik ruznych druhu mravencu a v takovem mnozstvi, ze je to az neuveritelne...

Jak vám přežily to šílené jaro vaše výsadby v sadě? Horší rok na sázení jste už snad nemohl ani mít.

Zdravim. Diky zalivce pomerne dobre. Horsi nez jarni sucho byly zimni holomrazy. Jarni sucho se da napravit zalivkou. Nakonec nevyrasila pouze 1 broskvon z 9, 1 hruska, 1 jablon a 2 mandlone. Takze cca 90% uspesnost a to je slusne. Pozdni jarni mrazik mi popalil pouze orechy, ale vsechny vyrazily ze zaloznich ocek a rostou ted jako z vody (prirustky 30-40 cm za 1 mesic).  Stromky v obdobi nejvetsiho sucha prestaly rust, ale po velkych lijacich na prelomu kvetna a cervna (behem 10 dnu spadlo 130 mm!) uz zase vesele pokracuji, Prirustky jsou velice slusne.

Nejvetsi problem mam s hrusnemi. Mravenci se tam vzdy nejak dostanou a nanosi mery. Navic nejaky bodavy hmyz mi nabodal konce letorostu. K tomu to sucho. Nektere zaschly a dlouho se nic nedelo, az po tech vydatnych srazkach zacaly obrazet. Ale prirustky u hrusni jsou minimalni. Stejne to bylo loni, hrusne proste potrebuji cas a poradne zakorenit a pak se rozjedou.

Tak to nakonec nedopadlo vůbec špatně. Já jsem to nějak tušil, takže jsem stromky (většinou špičáky z mojí malinkaté školky) nechal ještě urůst a přesadím je letos na podzim. Vloni jsem sázel pouze tři koupené mandloně, dvě nakonec přece jen rostou a ta třetí má ještě nyní zelenou kůru, ale ani jeden lísteček. Já bych to sucho těžko uzalíval v písčité půdě voda dlouho nevydrží, takže letošní přírůsty i na starších stromech jsou bídné. Jsem rád, že mi stromy neuschly.  Asi šest mi jich odešlo, ale to je spíše kvůli loňskému ataku moniliózy. Teď jak pršelo, tak se to trošku spravilo, ale dohnat už to příroda nemůže.

Dnes jsem v sadu premyslel nad nasledujicim problemem. Co delate s vyhony, ktere vyrustaji ve spodni casti kminku a nebudou tvorit korunku. Vyrezavate (vylamujete) je jiz v prubehu vegetace (v lete), nebo az s predjarnim rezem v dalsim roce? Myslim si, ze tito "zlodeji" muzou oslabovat rust pravych kosternich vetvi, na druhou stranu zvysuji listovou plochu a to je zase pro stromek pozitivum. Logicky mi z toho vyplyva nasledujici reseni: Pokud je kminek dostatecne silny a kosterni vetve se dobre vyvijeji, pak vyhony odstranit. Pokud je kminek slaby, z casti je ponechat a zakratit a prispet tim k zesileni kminku... v nasledujicim roce je pak vyrezat definitivne. Prosim o Vase nazory. Predem dekuji!

Myslím, jste to popsal logicky a správně. Platí to ale víceméně pro stromky, které si vypěstujete sám. Kvalitní výpěstky ze školky by měly mít silný kmínek a dobře založenou korunku, takže ponechávat "sílící" výhony na kmínku není zapotřebí. Navíc prodávané kmínky mívají důsledně vyslepené pupeny, 
   Já to praktikuju zejména u třešní vlastnoručně stěpovaných v korunce, kde ponechávám zakracovaný obrost na kmínku ptáčnice.