Výsledky roubování 2017 - horké jaro

K „Naklepávaná ryngle“ z loňského roku. Na přiložených obrázcích je tentýž roubovanec ve stáří jednoho roku. Rouby jsou žlutozelená velká ryngle a podnož asi semenáč St. Julien.
Rouby ryngle mi lépe srůstají a rostou než švestky. Ale u tohohle roubovance mě překvapil zvlášť silný růst a skoro úplný srůst roubu s podnoží (cca 2,5 a 3cm). Přičítám to právě podnoži, asi semenáči St. Julien. (proto si ho v létě naseju) JG

Roub na loňském obrázku nejvíc vlevo vítr vylomil. Proto jsou letos už jen dva. JG

Detail srůstů. JG

Další detail. JG

A takhle jsem použil letos poslední semenáč St. Julien (rouby Opál). JG

Naklepávaná ryngle podruhé (vlevo trošku vzadu potřetí, a zde si povšimněte apikální dominance roubu použitím motouzu, napravo v pozadí pak strakatá Katinka z loňska). JG

„Záchranné“ roubování starých švestek (tenké, krátké letorosty = chlupy). Vpravo moje švestka, vlevo z jiné lokality. Podnože švestky. JG

Tak jsme se dneska tak nějak „rozvířili“ tím vláknem s Roundupem a tak jsem šel na zahradu. Taky zalít. Ráno jsem povolil uvazek na roubu, který pěkně rostl a zařezával se. (Byl to ten na obrázku uprostřed.) Nepovolil jsem moc, tak 1cm od hrany řezu.
A koukám, visí tam něco suchého. Jdu blíž a vidím, tak je po něm. Vždyť nebyl takový vítr a byl v „houštince“ výhonů druhého roubovance. Takového „mazání“ s mizernými chlupy ze staré švestky a teď tohle. Žádná chuť. No, je tam ještě další roub.
Píšu o tom proto, abyste také nabyli nedbalí a lehkovážní, ale pěkně rostoucí, nebo zaříznuté rouby zavčasu vyvázali. JG

Správná upomínka, moji Štěpánci jsou taky bujní a budu některé pro sichr dlahovat, nebo krátit, zatím jsem rád, že jsem stihl vyvázat a podepřít obtěžkané broskvoně, meruňky a jabloně. SPCH

V dubnu neroubuji (to ještě neumím), končím v půlce, nejvýše koncem března. Nicméně ani předjarní roubování se mi včil úplně nevydařilo. Třešně celkem dobře, hrušky taky, jen slivoně tak napůl.

K zalévání mám jednu zkušenost: Zalévat se má, když je vyšší vlhkost nebo nižší teplota. Zálivka do horka má mnohem menší účinnost. Za vlhka a chladna totiž kytky otevřou průduchy na listech, tedy umožní průtok vody svým tělem nahoru. A tedy i příjem vody kořeny. Naopak za horka a přímého slunečního žáru se zavřou, zašpuntují a i když budou plavat ve vodě, skoro si jí nevšimnou a nevezmou si. Kakrusáři to znají -- začnou uhnívat kořeny. Nebo zkuste kropit trávník. Zalejete tak, že další večer je tam ještě mokro, ale tráva to nepozná. Proč? Má zavřené průduchy. Proto se nesmějte těm, kteří chodí a kropí záhon konví, když prší, jak zpívá Karel Plíhal. Trochu však pomůže zalévat velmi brzy ráno nebo pozdě navečer.