Pokud jde o délku podnože, čím větší kus je jí pod odrůdou, tím více strom ovlivňuje. Fuji na M-9 těsně nad zemí poroste víc než Fuji na M-9 naočkovaná 20 cm nad zemí. Zažil jsem v zahradách pár h zpravokořenělýc stromů - vzpomenu si na Mio, Gloster, Dukát, Discovery. Všechny začly růst jako vrby, do dřeva, Byl problém je jakýmkoliv způsobem vrátit do plodnosti. Fuji by mohla reagovat stejně. U nás vlnatka není, a tak bych vyrazil na vycházku a našel si někde ve strouzebujnější semenáč z odhozeného jablka - ony ani semenáče ze směsi odrůd, z volného sprášení nerostou všechny bujně. A je jich dost takových, které, když se plazí po zemi pod trávou a plevelem na místě, kde se dotýkají země pustí kořeny. Některé typové podnože dělají na tom "krku" nad zemí pod očkem bernody, Nevypadají pak moc zdravě, někdo v tom vidí rakovinu, ale stromkům to nevadí.. Ale co je pro mě záhadou je právě to, že zpravokořenělé ovocné stromy - jabloně - rostou tak bujně, když původní strom strom na svých kořenech (tedy jako semenáč) rostl a plodil tak, že upoutal, je z něj nová odrůda. U okrasných rostlin či rybízu to tak není. Tam keřík, který přemnožíte řízky roste jako semenáč, ze kterého řízky byly. Ale navedli jste mě k pokusu. Prý byla odrůda s prac. názvem 2x57 z Holovous jednou z odrůd, určených na výrobu pravokořenných stromů. Mám to dobré jablíčko na zahradě, udělám z něj pár řízků a uvidím jestli je to pravda (kořenění už budu vědět za rok, jak plodí a roste až za pár let). Nebo to nemám zkoušet?
