Topaz vydrží

Včera jsem si přivezl Topazy od opravdu velikého pěstitele, skladovány v umělé atmosféře. Veliké celočervené plody, ale co hlavní, chuť opravdu jedinečná!
Podobně, od téhož producenta, Šampion. Veliké nádherné plody, jaké kdysi míval v dobách slávy na mé zahradě. Chuť a chruplavost dužniny jakoby byl sklizen před týdnem.
Další zakoupené Jonagoldi a Gala budem konzumovat až po velikonocích. Konzistenci a chuť si zachovají ve sklepě i pár týdnů.

Je to jiné, než si koupit jablka v supermarketu. Ty je třeba zkonzumovat co nejdříve. I když byla původně třeba také v klimatizovaném skladu, tak než si je koupí spotřebitel, stráví často několik týdnů v běžném nechlazeném skladu při neodpovídající teplotě a vlhkosti. A velmi často bývají při sklizni hodně podtržena.

Ja jako zdatny konzument jablek s malou zahradkou jezdival pro jablka na uskladneni do sadu v Jezernici a pripadne ve Zlutave u Napajedel. Pricemz prave v te Zlutave jsem poprve TopaZ ochutnal a nasledne i koupil. Je to uz urcite minimalne 10let. Takze pokud by mel nekdo zajem o jejich zkusenosti s touto odrudou z praxe tak tam by se mozna neco dalo zjistit. Teda pokud jeste funguji .  

Pane Vinčálek souhlasím s vámi. V moderních ovocnářských firmách se dnes bez skladování v umělé ochranné atmosfeře ovocnářská firma neobejde. A je dobře, že jsou ovocnářští farmáři, jež si toto mohou dovolit a ufinancovat. V devadesátých letech byly do republiky dováženy ovocnářské produkty z Německa a Španělska právě skladované v této umělé atmosfeře i tři až pět let. Je ale nutné upozornit, že každá změna uskladnění se na produktu projeví. Takže, i když vím, že něco víte, tak i toto ovoce se muže poměrně rychle ve vašem sklepě přiblížit tomu marketovému. Osobně zkušenost dnešních ovocnářských farmářu, je sklizené produkty prodat spotřebiteli. Mnohdy se to bohužel nedaří, a tito pěstitelé proto omezují a snižují pěstební plochy a ovoce nahrazují jinými pěstitelskými produkty. A to se netýká jen malopěstitelu s výměrou do pěti hektaru, ale i těch větších a "bohatších" o výměrách nad dvacet hektaru, a v jejich případě za to nemuže pouze Rusko, nebo ceny jež se u nich pohybují na spodní někdy i pod spodní hranicí rentability pěstování. A většina těchto farmářu opravdu nejsou blbci a o pěstování a odrudách ledasco vědí a umí na rozdíl od běžného zahrádkáře.

Mám zkušenost, že odrůda Ontario, pokud se vystihne správná roba sklizně, má velmi dobrou chuť ještě v dubnu.