Strupovitost jabloní - mám stromky zlikvidovat?

Hodnotil jsem jen letošní stav, ale když zrekapituluji celých 5 let, tak stromky od samého začátku trpěly strupovitostí. Ošetřování běžnými postřiky (Baycor, Zato,...)  v definovaných agro lhůtách chorobu vždy jen částečně potlačilo, v podstatě nikdy jsem nesklidil plod bez zasažení.

Někde ve fóru byla diskuze k použití boraxu pod stromy, prý velmi zvyšuje odolnost, na podzim jsem vždy okolí posypal boraxem, ale nikdy jsem vizuálně nezaznamenal pozitivní změnu.

Můj názor je - kdybyste v horách bydlel a měl možnost jim věnovat patřičnou péči, tak je nechat. Jelikož ale to máte chalupu, kde zřejmě nejste tak často, navíc v horských oblastech bývá víc chladno a deštivo, což houbové horoby podporuje, dala bych stromky nové (nebo přeroubovat). Rezistentní odrůdy bych volila spíše novější, někde jsem četla, že u prvních vyšlechtěných (jako je třeba Topas) už rezistence klesá a stromky bývají v nepříznivých podmínkách napadány.           Lída

Je lepší sázet méně pěstované odrůdy. Odrůdy pěstované ve velkém je prakticky nemožné pěstovat bez velkého množství chemie, protože jsou na ně škůdci choroby dobře přizpůsobené. Odrůda je rezistentní jen do doby, než se začne ve velkém pěstovat.

To snad ne, vždyť právě rezistenty používají ve velkosadech. Kromě toho, pokud vím, je rezistence daná geneticky. Ano, škůdci se časem přizpůsobí, ale z to, co píšete, by vyplývalo, že málo pěstované odrůdy škůdci netrpí, což není pravda. Ale vidím vaše číslo - -...           L.

Dobrý den. Jen uvedu, že rezistence už byla prolomena i u nás. Bohužel.

Ano, je daná geneticky. A když se na rozsáhlých plochách pěstuje velké množství geneticky totožných klonů tak se škůdci snadno přizpůsobí, daleko snáz než kdyby se pěstovalo velké množství různých odrůd.

To co tvrdíte že z toho vyplývá z toho nevyplývá.

Ještě svůj dotaz rozšířím: pokud nakonec stromky vykopu a spálím, musím nějak zvlášt upravit jámu na vsazení nového? Spory strupovitosti přezimují tuším na listí, ale nebude půda v sázecí jámě nějak infikovaná?

Mám obavu, abych si zasazením nového zdravého stromku nezadělal na stejné problémy se strupovitostí v budoucnu...

Tu jámu upravite nebo půdu v ní vyměňte, ale ne kvůli strupovitosti, nýbrž proto, že půda bývá jednostranně vyčerpaná se zplodinami metabolizmu stromu.  Infekce v příhodných letech přiletí i z velké dálky

Tak za prvé, strupovitost se týká výhradně jen plodů. Listí a kmeny napadají jiné houbovité choroby, strupovitost ne.

Za druhé, z přiložených fotek mně vychází, že toto je typický případ podnoží zásadně nevhodných do příslušného prostředí. Běžné podnože jsou totiž šlechtěny do hlubší propustné hlinité půdy s bohatstvím živin. Pokud se zasadí do typické horské půdy, těžké, mokré, jílovité, tak prostě takhle reagují. Téměř bez ohledu na to, jaká odrůda na podnoži je.  V horské oblasti prostě musíte zapomenout na stromky jenom dva metry vysoké nebo na stromky tvarované na dva metry vysoké stěně, slabě vzrůstné podnože se do horské půdy prostě nehodí. A pokud tvarujete na výšku dvou metrů jabloň na silně vzrůstné podnoži, má furt plno šlahounů a málo jablek a stejně je řezem oslabená a je tak napadaná těmi houbovými chorobami. Jedinou možnost, jak v horské oblasti dosáhnout kvalitního ovoce, je použít vyšší tvary a spíš méně tvarované v přírodním provedení. Použít buď osvědčený semenáč třeba jadrničky, potom jabloň doroste do výšky 5 - 10 metrů nebo použít pěstované vysoce vzrůstné podnože, které bývají k těžké horské půdě tolerantnější. Stromky se potom ale musí držet řezem na výšce 4 - 8 metrů, ne méně a spíš více, nechat je vyrůst do jejich přirozené výšky dané vzrůstností podnože. Stromky je potom nutné udržovat hlavně prosvětlovacím řezem, který bude dělat jejich korunu prostupnější pro slunce a tím odolnější k houbovým chorobám. Ne řezem, který uměle snižuje výšku stromů.

Co se týká konkrétních fotek, Golden na první fotce byl podle mně držen uměle na příliš malé výšce, je zřejmě na více vzrůstné podnoži, takže neplodil a vyháněl jen šlahouny. Zároveň nebyla řezem provzdušňována jeho koruna, takže uvnitř koruny byl stín a vlhko jakožto vhodné prostředí pro škodlivé houby. Na druhé fotce taková malé jablka rostou právě na zastíněných a řezem neprosvětlených místech koruny včetně toho strupu na jablku. Chce to řezem prosvětlovat korunu a golden neomezovat ve výšce, pustit ho do jeho přirozené výšky, potom jablka budou patřičně velká a kvalitní, pokud v horské oblasti bude na golden dostatek tepla, golden je totiž spíš odrůda do teplejších oblastí. třetí foto souhlas, jakoby měl málo vzrůstnou podnože a zároveň vhodnou do tamější horské půdy. Nebo prostě roste v jámě zaplněné hodně kvalitní přidanou půdou. Čtvrté foto, toto je běžné poškození listů na konci vegetační doby, předznamenává už od srpna postupný opad listů, hlavně z těch spodních a hodně zastíněných větví. Jenom nesmí způsobit příliš velký předčasný opad většiny listů, potom oslabuje stromek. Páté foto, stromek goldstaru je už taky napadený nějakou houbovou chorobou, má podivně pokroucené listy, pravděpodobně za nějaký rok nastane i u něho masívnější odůmírání listů a výhonků jako na první fotce na goldenu, pravděpodobně je na málo vzrůstné nevhodné podnoži.

Tak za prvé, strupovitost se týká výhradně jen plodů. Listí a kmeny napadají jiné houbovité choroby, strupovitost ne.

To snad nemyslíte vážně. Houba napadá i listí a přežívá v něm, proto je taky doporučeno v předjaří důkladně shrabat a listí odstranit. Velmi pěkně zpracovaný článek o strupovitosti byl na stránkách rostlinolékařské správy.