Střih jabloně - je správně?

Můžete v rámci možností (jen pro zajímavost, ty větve už tam nikdo nevrátí)   napsat co to bylo za odborníka? Kde či jak tu odbornost nabyl?

Omlouvám se, slovo odborník jsem zapoměl dát do uvozovek... Říká, že stříhat stromy umí... Z mého pohledu onen člověk je "odborník"... A ano - větve už nikdo nevrátí :-(

Takto "profesionálně" ořezaný strom má 2 řešení - buď pilou těsně nad zemí :), nebo zkrátit větve cca 20 cm nad rozvětvením začátkem května až půjde do mízy a přeroubovat za kůru nějakou dobrou odrůdou. Tu spodní větev bych v tom případě asi odstranil úplně (u kmene, zatřít). Snažit se vypěstovat zpět korunku z množství vlků, které z pahýlů vyrazí, mi přijde jako řešení nejhorší.

Dá se to nazvat zmlazením stromu a myslím, že to není strom k odepsání. Je vidět, že byl ke stromu dosti citlivý. Přidám pár poznámek:

1. Neznáme původní stav stromu a nevidíme ho "naživo".
2. Nejsou udělány velké řezné rány, obvykle do nějakých cca 5-7 cm, jen výjimečně větší. Takové rány se během několika málo let zacelí.
3. Kdyby se stromem necítil, snadno mohl nadělat rány o průměru 10 a více cm; bylo by to pro zmlazovatele snadnější (bylo by méně řezů, stačilo by jich asi tak 5-10; takhle jich je nějakých 20-30 ks, ale daleko menších), ale strom by to daleko hůře snášel a rány by nezacelil, pravděpodobně by došlo k hnilobě dřeva, vzniku dutin...
4. Je ponechán tenký obrost, který se hned zjara zazelená a bude strom vyživovat asimiláty.
5. Nejsou vidět "věšáky", "lízance" a další možné nectnosti řezu.
6. Já osobně jsem zvyklý řezné rány zatírat stromovým balzámem, ale oficiálně není chyba, když zatřené nejsou (viz standard péče o dřeviny AOPK).

Myslím, že se strhne dost debata...

Josef.

Edit: psal jsem to v době, kdy tu byl jen základní dotaz a žádný další příspěvek do disjuse.

Otázky a problémy já vidím asi tři, čtyři. Zaprvé neznáme stav stromu před ořezem, tedy nevíme, zda větve byly suché, nemocné. Zadruhé neznáme důvod proč byl strom takto upraven. Klasický zmlazovací řez se dělá aspoň podle stávajících znalostí jinak. Zatřetí tímto postupem řezatel připravil majitele o několik úrod, nevím jak významných. A last but not least, pokud je strom jinak zdravý, následně vyrazí obrovské množství těžko zvladatelných vlků, které budou vyžadovat trvalou odbornou pěči. Ty čtyři ponechané cancourky větviček zvlčení určitě nezabrání. A za úplně poslední, nelíbí se mi to. A ještě mne napadá, kdyby to majitele neobtěžovalo, bylo by zajímavé co dva měsíce sem postnout fotku, viděli bysme, co to dělá doopravdy.

Vyjádřím se k výše řečenému (PP):

1. A začnu od konce (PP: "nelíbí se mi to"). A ni já to neobdivuji. Sám bych to jistě stejně neudělal.
2. Ponechané cancourky: zvlčení sice nezabrání, ale je ponecháno, co ponechat šlo. Na silnějších větvích je vidět jen několik málo ran po odtřiženém obrostu. Asi byly kosterní větve dost důkladně a do dost velké výšky majitelem odstraňovány při jeho pravidelném řezu.
3. Následná péče: po zmlazení je vždy nutná, souhlasím. Vyrazí mnoho vlků, a hned v pozdně jarním období (přibližně červen) bude vhodné je probrat - opakovaně - a ponechat jen takové, ze kterých bude možné zapěstovat nové větve.
4. Myslím, že na ponechaných větvičkách několik květních pupenů jistě zůstalo a tak pár jablek může být i letos. Příští rok může mít jabloň alespoň košík plodů a každým dalším rokem více - jen je nutná ta pravidelná odborná péče.
5. "Klasický zmlazovací řez" podle knížek to jistě není, ale třeba je uděláno maximum možného. Každý strom je indivduálně narostlý. To, co na fotce vypadá jako dva rovnocenné terminály je možná optickou iluzí, z jiného pohledu a z větší výšky, to nejspíš vypadá zase jinak (a vím, že nemohu vyloučit ani to, že hůře)
6. Důvod opravdu neznáme.
7. Na řezných ranách není nikde vidět tmavý střed, který by svědčil o zaschlých větvích. Strom se zdá být v dobrém zdravotním stavu. (Úvaha podle viděného na fotce, bez skutečné znalosti stavu stromu před ořezem.

Ještě asi dva postřehy k ostatním dosavadním příspěvkům:

1. Odříznutím spodní pravé větve by vznikla velká, těžko včas zhojitelná rána jistě přes 10 cm v průměru a to navíc přímo na kmeni.
2. Trochu podobná, ale starší rána (jak je stará?) je vidět na levé straně kmene: původně byla asi téměř stejné velikosti; postupně se sice hojí, ale ještě několik let potrvá (tipuji min. 5 let), než se zahojí úplně. A předpokládám, že již nyní anebo nejpozději do doby zahojení bude infikována nějakou dřevokaznou houbou a strom bude mít další problém. (Snad by se tomu dalo předejít či omezit nátěrem fungicidního přípravku?).

Josef.

Skutečnost, že to strom možná přežije, není omluvou pro takovýto řez. Míza proudící do toho minima ponechaného dřeva bude mít probléím s hojením ran. To nemluvím o ignorování apikální dominance, takže nejvíc porostou ty smetáky na vrcholech.

Navážu na svůj příspěvek výše (73.186), omlouvám se zapomněl jsem podpis a heslo do loginu.

Z diskuze je zřejmé to, co je vidět v našich zahradách - možností jak ořezat stromy je stovky, správných jen pár.

Především než vezmu pilu, je kromě znalosti pár zásad jak řezat stromy potřeba se zamyslit co chci dosáhnout, jak má strom vypadat, představit si jak asi poroste v příštích letech. To zjevně autor vyfoceného uměleckého díla nedokázal a navíc neměl asi ponětí ani o těch pár zásadách řezu. Jinak si nedovedu vysvětlit ty nesmyslné pahýly, které jsem označil šipkami. Možná kdyby chtěl vypěstovat dostatek vlků jako roubovací materiál... Neponechal žádné tažné větve, korunu namísto do šířky vytvaroval jako topol, prostě zcela špatně - ale to tazatel asi ví a spíše chce vědět, co s tím.

Z vlastní zkušenosti vím, že napravovat takové zásadní chyby v řezu, kdy v podstatě chybí koruna, je práce na několik let, než se zapěstují kosterní vetve na kterých by se vytvořil plodonosný obrost a pokud je strom stár 35 let a nejedná-li se o nějakou skvělou odrůdu, kterou bych za každou cenu chtěl zachránit, strom bych přerouboval. V současnosti je řada rezistentních a chuťově skvělých odrůd, strom vypadá vitální a za 3-4 roky by mohl plodit kvalitní ovoce.

Přeroubování bych provedl v místech označených zelenými řezy. Větev ze spodu bych odstranil a zatřel voskem či latexem s fungicidem, rána je to velká, ale strom by to měl zvládnout. Alternativou je větev ponechat a naroubovat v místě přerušované čáry, tím ale nezískám souměrné korunní kosterní větve v jedné výši a pro budoucí vývoj koruny přeroubovaného stromu nevidím u této větve kladný význam.

Jestliže budete chtít strom za každou cenu zachránit, odřezal bych na větevní kroužky ty ponechané "špalíky" označené šipkami, 2 dlouhé větve vedoucí nahoru bych zkrátil v místě modré čáry, aby se veškerá síla netáhla nahoru a nebyl z toho topol a v dalších letech bych vybral z nového obrostu nejsilnější větve, vyvázal je požadovanými směry a snažil se tvořit korunu. Část vlků je možné vylámat už v létě, ale první rok je nutné zachovat dostatek listové plochy, aby nebyla úplně narušena rovnováha mezi kořeny a větvemi. Poslední varianta je však podle mě nejhorší volba.

Daník

Možnost přiroubování na ponechané pahýly tu jistě je, ale je otázkou, jestli se do takové operace pustí majitel stromu, který si nebyl jistý ani vlastními schopnostmi provádět běžný udržovací řez? Takže když bych pominul tuto jistě zajímavou alternativu a přeroubování on mít v plánu nebude, u takto "ořezaného" stromu bych už nyní žádné další větve neřezal a nesnažil bych se to horečně doopravovat. Nechal bych tam všechny stávající zbytky větví bez ohledu na to, kde jsou a kam trčí. Pouze bych odřezal všechny ponechané krátké pahýly, které nemají větevní zakončení. Rány bych ošetřil. Samozřejmě, že strom letos velmi zvlčí. K postupné opravě bych ale přistoupil až příští rok, možná snad jen drobné korekce podle situace již v letošním létě. Prioritou by ale měla být urychlená obnova listové plochy.  Jinak strom začne odumírat.  A dotyčnému řez-níkovi bych poslal fakturu s uplatněním náhrady škod nejen na samotném stromě a i za ztráty na několika úrodách, o které majitel bezpochyby přijde.