Staré odrůdy
|
|
 |
 |
Jiří II - Zlatý Zahrádkář (598) - 143.84 (?) 24.1.2017 15:36
Pro pana mino BA
Mezi ty podivíny na okraji společnosti se s hrdostí počítám již nyní, protože nejčastější otázka kterou od známých dostávám je "proč to děláš?"
Vášemu zahradničení samozřejmě fandím. Můj příspěvěk vyzněl zřejmě dost skepticky, ale sám sebe vidím spíše jako realistu. Bydlím na venkově, vidím kolem sebe jak se mění způsob života obyvatel a využívání jejich volného času. Jestli rozumím dobře zadavatelovi tohoto vlákna, tak ani on nehodlá staré odrůdy pěstovat, ale ptá se jen, kde se dají koupit jejich plody.
Což o to, když chci med, nemusím kvůli tomu začít stavět včelín a schánět včely. Nebo kvůli mléku a máslu také nehodlám chovat krávu Využívat kousek půdy jako zahrádkář mne však baví. Vidím v tom zajímavou a smysluplnou činnost, která kromě pohybu na čerstvém vzduchu, přináší mě a mojí rodině nemalé množství ovoce a zeleniny.
Pro pana Petra z Pardubic jsem vyhledal pár mouder klasiků, aby si mohl zase jednou zatleskat 
„Každý nově vysazený strom zlepšuje minulost, okrašluje přítomnost a obohacuje budoucnost. Tak spojuje ovocný strom minulost s budoucnosti přes přítomnost a jest znakem souvislosti lidského přičinění“ (Švec, 1924).
V mnoha obměnách se starší ovocnářskou literaturou táhne jako červená nit snaha ukázat na důležitost sadařství jako velice smysluplné činorodé práce, která si žádá celého člověka, který nemá ani pomyšlení na lenivý život naplněný společensky nežádoucími jevy jako je např. alkoholismus. Podle Pixy (1848) „Pěstowání a ošetřowání owocního stromowí odjímá příležitost k zahálce a wyplýwajícím z ní neprawostem: ožralstwí, chlípnosti, krádeže“.
Také Švec (1924) tvrdí, že ovocnaření odvádí od zalkoholisovaného žití a vede k prosté výživě, k čistšímu vzduchu a vodě. Vede tak k novému, zdravému způsobu života“.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 189.156 (?), 25.1.2017 12:53
Mohu se zeptat co přesně myslíte pod pojmem letní řez? Jaká forma, termín? Letn řez je totiž oblast v ovocnařině o které každý tvrdí něco jinýho a skoro každý to tvrdí špatně. Neplodí vám to Boskkopské pravidelně spíš proto že je v dobré kondici, než díky letnímu řezu? Víme že sadař Vlada dokázal díky řezu (ale ne letnímu) odnaučit alternaci i takové střídače jako třeba Ontario, dostal ten strom prostě do kondice, takže květní diferenciace mohla proběhnout každoročně.
Letní řez je nutný jen u přísně vedených tvarů, tedy ovocných stěn, kdy díky letnímu zaštipování na patku, získáme krátký plodný obrost. Přestože je dnes už skoro nikdo nepěstuje, tak zřejmě od té doby se traduje jeho nutnost...
Ing. Fidla
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 189.156 (?), 25.1.2017 17:49
Boscoop sice ve sklepě vizuelně vadne, ale drží si dobrou strukturu a štavnatost. Stejně je na tom třeba pravá Kožená reneta zimní, Coxova, nebo její potomek Alkmene. Takže tato vlastnost mi nevadí. Horší jsou odrůdy jako Spartna, Vilém, nebo Matčino, které vypadají vizuálně dobře i ve sklepě, ale nemají štávu ani vhodnou strukturu.
Ing. Fidla
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
PetrK - (31) - 80.10 (?), 31.3.2023 21:29
Rád bych se zeptal, jestli máte zkušenosti s Gustavovo trvanlivé, Watervlietské mramorované, Vilémovo, Boskopské. (Hájkova muškátová reneta, Coxova oranžová reneta, Hvězdnatá reneta, Zvonkové, ty jste ve vlákně již popsal). Z hlediska chuti, vůně, odolnosti chorobám a délky skladovatelnosti. Jen navíc ještě otázku, proč již ne Zvonkové. Nemám s ním zkušenosti, jen v popisu mne zaujalo odolností k strupovitosti a prý extremní délkou skladovatelnosti. Prý se dá konzumovat ze sklepa ještě v květnu. Tou dobou už jiné nejdou (nebo nevím jaké jiné by šly; někdo tvrdí Idared, který je snad zase náchylný na strupovitost). Proto jsem si říkal, že Zvonkové bych možná zkusil doplnit na dobu, kdy ve sklepě už nic není. Ale jak hodnotíte ty ostatní odrůdy? Předem děkuji. Petr Kvíčala
|
|
 |
|
 |
 |
|
PetrK - (31) - 80.10 (?), 31.3.2023 21:12
Teď nevím, jestli jsem se neptal i Vás. Co myslíte o Gustavovo trvanlivé, Zvonkové, Watervlietské mramorované, Vilémovo, Boskopské. A o Hájkova muškátová reneta, Coxova oranžová reneta, Hvězdnatá reneta. Z hlediska chuti, vůně, skaldovatelnosti a odolnosti. Dvě, tři bych rád zkusil, ale zase nemá smysl pokud něco z toho vyloženě nemá smysl. A tedy, zatím ani netuším, kde bych je sehnal (nebo rouby). Ale i tak je fajn vědět, co má smysl hledat.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Jiří II - Zlatý Zahrádkář (598) - 143.84 (?), 24.1.2017 15:36
Pro pana mino BA
Mezi ty podivíny na okraji společnosti se s hrdostí počítám již nyní, protože nejčastější otázka kterou od známých dostávám je "proč to děláš?"
Vášemu zahradničení samozřejmě fandím. Můj příspěvěk vyzněl zřejmě dost skepticky, ale sám sebe vidím spíše jako realistu. Bydlím na venkově, vidím kolem sebe jak se mění způsob života obyvatel a využívání jejich volného času. Jestli rozumím dobře zadavatelovi tohoto vlákna, tak ani on nehodlá staré odrůdy pěstovat, ale ptá se jen, kde se dají koupit jejich plody.
Což o to, když chci med, nemusím kvůli tomu začít stavět včelín a schánět včely. Nebo kvůli mléku a máslu také nehodlám chovat krávu Využívat kousek půdy jako zahrádkář mne však baví. Vidím v tom zajímavou a smysluplnou činnost, která kromě pohybu na čerstvém vzduchu, přináší mě a mojí rodině nemalé množství ovoce a zeleniny.
Pro pana Petra z Pardubic jsem vyhledal pár mouder klasiků, aby si mohl zase jednou zatleskat 
„Každý nově vysazený strom zlepšuje minulost, okrašluje přítomnost a obohacuje budoucnost. Tak spojuje ovocný strom minulost s budoucnosti přes přítomnost a jest znakem souvislosti lidského přičinění“ (Švec, 1924).
V mnoha obměnách se starší ovocnářskou literaturou táhne jako červená nit snaha ukázat na důležitost sadařství jako velice smysluplné činorodé práce, která si žádá celého člověka, který nemá ani pomyšlení na lenivý život naplněný společensky nežádoucími jevy jako je např. alkoholismus. Podle Pixy (1848) „Pěstowání a ošetřowání owocního stromowí odjímá příležitost k zahálce a wyplýwajícím z ní neprawostem: ožralstwí, chlípnosti, krádeže“.
Také Švec (1924) tvrdí, že ovocnaření odvádí od zalkoholisovaného žití a vede k prosté výživě, k čistšímu vzduchu a vodě. Vede tak k novému, zdravému způsobu života“.
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|