Stará jabloň - jak stříhat

Podle fotografie je strom na bujné podnoži ne -li pravokořeněná. Ja odhaduji, že strom na fotografii ma asi tak kolem 40 let a rozhodně není na konci svého života a už podle reakce vlků ani na konci sil. Polokmenné jabloně se v dobré kondici dožívají normálně 60 let a odrudy dlouhého vývoje i 150 let.

Dukaz by vam dala sama jabloň. Kdyby jste ji nechali alespoň 5let bez řezu a na přirozené redukci vlků tak sami uvidíte, že se vrátí sama do svého geneticky danného tvaru tvořeného jedním nebo až třemi terminály (kmeny) Vše co se jabloni vymiká z jejího naprogramovaného tvaru koruny plus řezu, který nedodržuje její pravidla rustu se bude neustále snažit navracet do své podoby za cenu agresivních reakcí. To, že ji umožníme ji udělat jeden terminální výhon s druhým patrem není zádné násilné předělávání, ale svobodná volnost růstu koruny. Kosterní větve zustanou pořád neměnné jenom s tim rozdílem, že se začne snižovat počet vlků a kosterní větve se sklidní v obrůstání.Pamatujme si jedno na vlcích nikdy jablka nebudou jenom mšice a nehledě na to jablka budou vyrovnanější, sice otrochu menší, ale rozhodně nebudou trpět tolik fyziologickými poruchami a i skladovatelnost se prodlouží.

sadař vlada

S výrokem že na vlcích nikdy nebudu jablka nemohu souhlasit. Na svém velkém sadu jsem za 45 let vyzkoušel všechno. Nejlépe vypadaly jablka z vlků na odrůdě Matčino. I Jadernička Moravská dokáže dát na vlcích hodně velké plody. Mám radu pro ty co chtějí radikálně zmaldit starší jabloň. Dělejte to na 2 etapy. Vlků bude méně, trochu nechat podrůst a pak zakrátit hlavní větve a tím pádem odpadne část obrostu a to co zůstane pokračuje. Hluboké zakrácení tedy kostry o 2/3 vede k maximálnímu počtu ale to není nic špatného, to jen kořenový systém v nadváze spolupracuje. Jakmile se ale velmi brzy (po prvním roce) moc vlků odstraní, tak část kořenového systému odumírá a to nenávratně a nebo ty ponechané budou ještě více bujet.

Ale vždyŤ návod sadaře Vlady právě zcela respektuje přirozený vývoj stromu a biologické zákonitosti každého ovocného druhu. Nepřirozené je naopak setrvávat stále na tvaru duté koruny. Nebudu to dále rozebírat vše podstatné už bylo napsáno.. Jen řeknu, že o radikálním řezu nemůže být, pokud se řídíme doporučeními pana Kaněry ani řeč.

           Ing. Fidla

Dobrý den p. Fidla

Je vidět, že toho máme docela dost spolu společného. Je možné navázat spolu na ovocnářské aktivity a vzájemně se obohacovat o zkušenosti? Bez ohledu na stáří odrud? Pro mě jsou duležité ovocné stromy jako takové.

sadař vlada

Majory bych měl mít nějaké ve tvaru špičáku na podzim, jsem rád když někdo má opravdový zájem o tuto, pro Opavsko legendární odrůdu. Ing. Fidla

Nejde o přetvarovani a nikoli postaršiho stromu.Ale o zmlazovaci řez v podobě udržovaciho.- 1.Čtyřicet let je u vysokomenu věk středni, jsou zname ovocne aleje pamatujici vznik ČSR a TGM a přesto plodi.2.U zakořeněneho a již v minulosti plodiciho stromu neni problem aby se omezena uroda objevila když ne v tomto roce tak naslednem.Jistěže květne pupeny na ponechanych větvich se objevi.3.Mate pravdu, že u těchto postaršich stromu nejde přetvarovat korunu, ale pouze upravit k potřebam zahradkaře, nikdo a nikde netvrdi, že budou jablka lepši, to s tim nema co společneho, odruda se totiž řezem nepředěla.  

Dobře vím, že dutá koruna pro jabloně není vhodná, a na vrchní straně vodorovných, nebo šikmých ramenách se budou tvořit ve zvětšené míře vlky-jádroviny to tak dělají.

Mě jde o to, že se tu volá po vzniku nového terminálu(asi přibližně uprostřed),tam kde zatím není ani výhon.To potrvá asi deset let, než vznikne, a začne rodit.

Není vhodnější ponechat volný tvar, a podpořit zvýšení koruny jen na výhonech, které jsou dále od středu, a tím vytvořit jakousi volnou korunu s dostatečným množstvím dřeva, aby se zvětšil prostor, kde může míza proudit, a netvořily se ve zvětšené míře vlky?Mimochodem i na vlcích bude později plodonosný obrost.

Přestože se trochu přete, máte na mysli zhruba to stejné. Tedy zasahovat do stromu co nejméně, nejšetrněji a nechat ho co nejvíc svému přirozenému růstu.
    Mám taky podobný názor a dal bych p. Slavíkovi za pravdu. Vídám kolem sebe v zahradách i u polí mnoholeté stromy jabloní (Strýmky, Matčiny, Grávštýnské, jaderničky Vilémovy,  aj), sice neošetřované, ale zdravé, plodící, dokonce s přírůstky. Tvary jejich korun připomínají všechno možné - kouli, hřib, deštník, talíř, trychtýř.  Žádný z nich ale nevypadá jako pyramida s terminálem a dvěma patry, přitom nepochybuji, že jako mladé byly právě takto zapěstovány. Tak bych tu absenci terminálu u dospělého stromu neviděl tak tragicky. 

Vážení pánové,

jsem mile překvapen jaká se rozvinula diskuze o mém dotazu. Jsem naprsotý laik, ale přesto bych rád postupoval co možná nejlépe. Proto ten dotaz.

Co se týká vypěstování terminálu, musím potvrdit, že ve středu se skutečně tvoří pouze ojedinělé výhody (vlky), ale nic, z čeho bych věřil, že se podaří vypěstovat budoucí terminál. Možná za hodně dlouho.

Ještě jednou děkuji za skutečně profesionální poradenství, ale mohu Vás závěrem ještě požádat o trochu více polopatický postup, co tedy podniknout?

S pozdravem

Mirek

Pane Mirku, pořád se tu diskutuje a odpověď s návodem žádná, že? Trošku to načnu a snad se pánové přidají - má se oteplovat, tak ať můžete stříhat.

Jelikož strom měl průběžně ošetřovanou korunu, zatím bych jen odstranila 1) veškeré případné suché větve, 2) probrala nové výhony na koncích větví  - vždy ponechat 1z nich jako pokračování původní větve, 3) odstranit tak 1/3 - 1/2 z celkového počtu vlků (ponechat zatím ty, které netrčí přímo nahoru).

Ty ponechané vlky bych pak v létě některé zastřihla a nechala je rozvětvit jako základ nových větviček, ostatní bych v létě odstřihla nebo vylomila. Ale až tak koncem června, potlačí se tím jejich další růst.      Lída