Stará jablon jak ostříhat

Vám by neškodilo přečíst si něco o pěstování jabloní např. od A. Dvořáka zejména str. 143 až 145. Tam se dá dovědět proč má stará jabloň centimetrové přírůstky a moc plodů nízké kvality.

Nebudu si hledat nějaké knihy jen proto abych se dozvěděl co mi chcete říct, pokud s něčím nesouhlasíte napište to sem.

Přírůstky nejsou u starých stromů proto, že strom dosáhl dospělé velikosti a nepotřebuje růst víc. Od té doby věnuje sílu plodům. A proto, že jsou odrůdy, hlavně tedy ty moderní, vybírány tak, aby strom bohatě plodil už v mládí, tak mají moc plodů které nedokážou uživit.

Ach kacíři, ještě, že Vás tu máme, byla by to jinak nuda.
   Rostliny, podobně jako zvířata mají své instinkty. Chtějí zachovat sebe (přijímají potravu - vodu a živiny) a chtějí zachovat druh (páří se -  vytvářejí semena). Čím víc semen, tím větší šance na uchycení potomstva. Jenže člověk chce po rostlinách ty semena jen málokdy (ořechy), většinou má zájem na oplodí, které si rostliny vytvořily svým semenům pro jejich první kroky při klíčení.  A tady se zájmy rostliny a pěstitele kříží. Zatímco strom, když stárne, se snaží vytvořit co nejvíc semen, člověk by rád, aby plodů bylo radši méně, ale s co největším a nejchutnějším oplodím (dužinou).  Za tím účelem šlechtí nové odrůdy s velkým (pro biologii semen až zbytečně) oplodím a za stejným účelem redukuje počet plodů řezem a probírkou.
   Chcete-li pěstovat jabloň jako domácího mazlíčka nebo kvůli jadérkům, pak ji nechejte růst tak, jak chce ona. Máte-li zájem na kvalitním ovoci,  nezbývá než strom občas "znásilnit".

Cílem stromu není jen vytvořit dost semen, ale taky dostatečně kvalitní a chutné plody, to proto, aby se našel nějaký tvor který jeho semena roznese po okolí.

Velikost jablek u pěstovaných odrůd není o moc větší než jaká je u jejich divokých příbuzných.

Pokud - cituji - "velikost jablek u pěstovaných odrůd není o moc větší než jaká je u jejich divokých příbuzných", tak je to právě proto, že péče o strom (i řezem), není správná. Pokud by nám totiž vyhovovala velikost a vlastnosti divokých odrůd - proč vlastně by se šlechtily stromy??           Lída

Viděl jste někdy plody jabloně lesní? V knížce Ovoce Bílých Karpat jsou vyobrazeny i s měřítkem.  Jmenujte mi nějakou divokou jabloň s plody velikosti těch pěstovaných.
Tvor, který sežere čtvrtkilové jablko těch semen roznese o dost méně.

Pane Vysloužile, jabloň lesní má minimální podíl na vzniku kulturních odrůd. Jsou i botanické jabloně, které mají na vzniku kulturních odrůd větší podíl. Ty mají i větší plody. Jde o to, který tvor provádí selekci. Třeba medvědi v Kazachstánu jsou celkem vybíraví. Navíc semínko v medvědinci dobře klíčí.

S kacířem ale v názorech na řez nesouhlasím.

Víík

U jabloní bych byl opatrnější, dle wikipedie jsou plody Malus sieversii (která se pravděpodobně výraznou měrou podílela na vzniku kulturních odrůd) docela velké. U jiných druhů je to typičtější (angrešty, slívy, hrušně atd.). Rozhodně nesouhlasím s p. Kacířem, co do řezu. Mittwoch

To máte oba jistě pravdu.
  Pokud hovoříme o "divokých příbuzných", neznamená to, že ze všech těch příbuzných musely být ty dnešní vyšlechtěny. Opice jsou taky příbuzné člověku, ale nevzniknul z nich. Vycházel jsem z běžné empirie, že pláňata jsou všeobecně menší.
  Druhou empirií je skutečnost, že suverénně nejlepší schopnosti ke spontánnímu šíření mají, vzdor vybíravosti medvědů, právě ty plané odrůdy s drobnými a nechutnými plody.  Alespoň u nás, na roky neudržovaných plochách plných drobnoplodých myrobalánů, pláňat a ptáčnic. 
   Informace o malus silversii jako pramatce všech odrůd jsou nicméně zajímavé, nevěděl jsem o tom..

Pane doktore, druhové jméno je sieversii.

To máme za to, že jsme vyhubili medvědy. Výsledky selekce našeho ptactva nejsou vůbec zajímavé. Medvěd zajistí i průklest, když se sápe na plody.