Rezistenty a strupovitost

Pokusil jsem se zjistit více o problematice výskytu strupovitosti rezistentních odrůd. Následující informace jsou stručným výcucem z vědeckých prací, které jsem našel na internetu. Pro zájemce o vlastní prozkoumání vyhledavač YAHOO klíč slova scab resistence Vf.

Velká většina reristentů ná odolnost podmíněnou genem Vf z Malus floribunda 821.Několik málo z M micromalus Vm, M.pumila Vr a Antonovka Va. Vf je rezistence založená na 1 heterozygotním dominantním genu. Ostatní zdroje odolnosti  jsou založeny digeneticky nebo polygeneticky. Rezistence podmíněné jedním genem bývají snadno překonány.Podstatně stabilnější jsou odolnosti založené na aditivním účinku více genů.

První výskyt strupovitosti na rezistentním kultivaru Prima byl pozorován v roce 1983.Od té doby byly rezistenty infikovány v řadě evropských zemí, ČR 2006.Tyto infekce jsou způsobeny novými rasami strupovitosti - 6 a 7. V současnosti k těmto infekcím stabilně dochází v severozápadním Německu, kde se rasa 6 šíří.Jinde se objeví infekce a další rok zmizí nebo se projeví o kus dál, šíření nelze předpovědět. Výzkumný ústav v Pillnitz ( Německo)doporučuje rezistenty stříkat 2 - 3 x před květem, infekce se pak už neobjeví. Do zahrádek bez ochrany doporučují odrůdy s polygenní odolností - Discovery Hvězdnatá reneta a krajové.

Zdroj odolnosti Malus floribunda 821 je od roku 1994 v Pillnitz infikován každoročně.Rezistentní kulturní odrůdy občas a různě.Odolnost založená jinak než Vf nebyla ovlivněna.Některé kultivary s genem Vf jsou nadále rezistentní.Z českých odrůd bylo napadení pozorováno na odr. Vanda, Topaz, Jolana, Otava, Rosana a Rubinola. Z případů napadení v ČR se zdá, že Melodie je odolná nebo málo náchylná. Různá odolnost rezistentů se vysvětluje spolupůsobením dalších 2 genů malého účinku získaných z kulturních odrůd - Vfh a Vfg ( tento z Golden D.) Vliv má také zda je gen Vf homo nebo heterozygotní. Šlechtění bude nadále zaměřeno na kombinaci Vf rezistence s polygenními zdroji rezistence z malus pumila , Antonovky a odolných kulturních odrůd.Přítomnost genů odolnosti lze zjistit markery.

Můj osobní dojem (netvrdím že správný) je, že mimo polohy  zvláště vhodné pro šíření strupovitosti (zatím přímořské oblasti ) a pokud výsadby rezistentů nebudou převažovat nad citlivými odrůdami je nebezpečí častých a rozsáhlých napadení rezistentích kultivarů  mimo velkovýsadby   pro několik (snad mnoho) příštích let relativně malé. Takže nějaké rezistenty bych vysadil, ale nedával bych všechna jabka do jednoho košíku.  Opět upozorňuji,  že nejsem odborník. Můžeme se těšit na další generaci rezistentů za několik let, zde by to mělo být zcela bez problémů. Za současných odrůd má myslím Angold rezistenci z Va (Antonovka)  (V Pillnitz ho posuzují jako rezistenta) a měl by být tedy též jistě bezproblémový.

Díky za velmi podnětný příspěvek! To je přesně to, v čem jsm trochu tápali.
Osobně si myslím, že strupovitost nad šlechtiteli rezistentů nezvítězí. Je to podobné jako s antibiotiky u lidských infekcí. Po nadšení z objevu penicilínu přišlo vystřízlivění a obavy z bakteriální rezistence na antibiotika. Výrobci léčiv jsou však natolik dynamičtí, že přirozená biologická selekce bakterií prostě nestíhá. Něco pobného očekávám u jabloní. Už se těším na reklamu v rakouském katalogu nabízející jabloňové novinky -  sice  o něco dražší, ale zato reizistentní na strupovitost napadající obyčejné rezistenty.

Je to tady:
www.zf.mendelu.cz/veda-vyzkum/konference/modernizace/sb01.pdf
https://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=4729

Vítek

No nazdar....

Tak jsem si to pěkně přečetl...

VF! Totiž UF!

A já mám pocit, že letos má ta Prima listy poněkud ohnědlé..snad je to mrazem nebo co! Mám stromečky u Rokycan...

Jerome

To není radostné čtení. Jaký má pak smysl pěstovat rezistenty vyžadující opakované postřiky?

Neřekl bych, že je to až tak hrozné. Zahájil jsem diskusi o nebezpečí strupovitosti na rezistentech jako člověk, který v jejich význam a trvalý účinek nevěří. Po vašich dotazech jsem problém prostudoval a dosti pozměnil svůj názor. Optimistický jsem z následujících důvodů. 1) Nikde kromě severozápadního něnecka se infekce za více než 20 let trvale neudržela. Po roce kdy došlo k infekci infekce následující rok vymizela .Infekce vymizela po provedení 2 - 3 postřiků ale v řadě případů i bez jakýchkoliv postřiků.

2) Infekce nejsou plošné. Zasáhnou místně několik zřejmě monokulturních sadů ( míněno čistě rezistentních).Případně blízké okolí.

3) Ne všechny rezistenty musí být náchylné . Zřejmě odolné jsouFlorina,Remo, Resi, Resista,Rewena ,Liberty ,Reanda,Reglindis,Retina, Reka, Relinda, Angold, Produkta a asi i Melodie.

4) Největší nebezpečí hrozí v monokultuře rezistentů kde může dojít k výměnám ras strupovitosti.Ve smíšeném prostředí s převahou citlivých kultur je zřejmě nebezpečí podstatně menší.

Pokyny pro postřik rezistentů platí pro případ kdy infekce propukne.Pravděpodobnost, že se to stane u vás na zahrádce je zatím velmi malá. i když se tak stane, další rok by to mělo být opět v pořádku.

Nadále nejsem velkým přítelem rezistentů, ale svých nejhorších obav jsem se zbavil a několik rezistentů zřejmě vysadím, nicméně přecházet rychle k rezistentům a likvidovat stávající osvědčené nebo relativně osvědčené odrůdy se mi zdá nemoudré.   Lubor Dušek

Pane Dušku, Vy jste ale veselá kopa! Takhle mne vyděsit a pak uklidňovat :o), ale vážně, jsem rád za Vaše příspěvky, mám pocit, že mám jasno a multigenní odrůdy ponechám, i když  v disproporčně menším poměru, pro strýčka příhodu a ze sentimentu, díky Vám!

Jerome

Škoda, že jsem Váš přípěvek nečetl před půlrokem. Po loňské fatální infekci strupovitostí opadaly rozpraskané hnijící plody i se skroucenými listy a vedle nich zářilo zeleným  zdravím pár rezistentních odrůd. K tomu hlasy odborníků, že je to daň odsířeným elektrárnám a že tak už to bude nastálo. Jedinou spásu jsem viděl v rezistentech a nahrazení náchylných odrůd považoval za diktát doby. Již toto jaro ukazuje, že situace nebude tak jednoznačná a mé závěry nejspíš unáhlené..

Dobrý den. Prováděl jsem na žádost p. ing. Blažka kontrolu výskytu strupovitosti na rezistentech na Tišnovsku. Ve výsadbách rezistentů nejen jmenovaných odrůd nebyla ani známka postrupovitosti na plodech či listech. Protože v naší oblasti si pravidelně strupovitost libuje jsem stále zastáncem a propagátorem rezistentních odrůd, se kterými mám velmi dobré zkušenosti (zvláště se střížovickými). Mám jich na 40 odrůd, žádné však (R.....) z Pilnicz.Ty mě nezajímají. Pokud se někde klon strupovitosti objevil, zásadně odtud nebrát rouby! Pouze jen ze ŠS! Pak se snad šíření této choroby na rezistenty ubráníme. Před pár léty nás takhle strašila spála růžokvětých, ikdyž se jedná o úplně jinou chorobu. -JoZa-

Dobrý deň, súhlasím s tým, že nie je dobre brať vrúble z miesta,kde sa choroba už vyskytla a myslím že nie je dobre ani dovážať stromky odrôd odolných voči tomu novému kmeňu chrastavitosti, aby sme nedopadli ako pri rozširovaní juhoslovanských odrôd sliviek, napr. Čačanská lepotica a iné, ktoré boli tolerantné voči šarke,čím sme ešte viac rozšírili šarku sliviek na Domácu veľkoplodú, Bystrickú slivku, ktorá je najlepšia slivka na svete, len škoda že teraz je jej v našich výsadbách čoraz menej. Ešte by ma zaujímala odolnosť vynikajúcich českých rezistentných odrôd jabloní voči spále ružokvetých. Ďakujem, na tejto stránke je stále výborná diskusia.