rezistentní odrůdy

Mám akademický dotaz - dáváte přednost rezistentům před klasickými odrůdamí? Já osobně jako malopěstitel, který je navíc samozřejmě omezen velikostí své zahrady, dávám přednost chuti a oblíbenosti dané odrůdy (mé a mých blízkých a též zkušenostmi okolních zahrádkářů). A to zcela bez ohledu na event. potřebu nějakého toho postřiku - i když samozřejmě nebudu pěstovat ve 45O m na Chelčicku Granny Smith. Když sám zvládnu stromy vysadit, ostříhat a event. chemicky ošetřit (sice amatérsky), tak si myslím nemá cenu mermomocí upřednostňovat rezistenty. A tak u mě na zahradě dominují odrůdy typu Rubín, Starkrimson, Melrose, Matčino,Mio... Jiná je samozřejmě situace u začátečníka, který navíc ani neplánuje se o stromky moc starat. Navíc se domnívám, že výhodnost i chutě některých novinek jsou jen matketinkovým lákadlem pro kupující a mnohdy za staršími odrůdami zaostávají. Navíc rezistence nemusí být věčná... Závěrem: není nad to, když u předem člověk ví jakou chuť a vůni má to do čeho si kousne.! A co Vy?

Lucas

Máte pravdu, mám v sudu další poklady, na které se těším díky objevení tohoto diskusního fora letos zjara. Zítra slavnostně vysadím Panenské české, Malinové hornokrajské, Sudetskou renetu a Jeptišku ze školky v Bojkovicích. Už se těším, až začnou plodit a připomenou mi svými úžasnými chutěmi dětství - vždyť už se do něj věkem zase pomalu vracím. Míla

Asi bude záležet na infekčním tlaku strupovitosti v budoucnosti. Bude-li takový, jako loni, rezistentům se nevyhneme. Bude-li jako letos - no problem.
 Rubínům a Bohemiím nějaký ten stroupek vždycky odpustím, pesticidní  chemii bych se ovšem rád vyhnul.

No já nevím. Vždyť moderní rezistenty jsou výborné. Myslíte že Starkrimson je do vaší polohy vhodný? Nemá náhodou zelenou dužinu a takovou trávovitou chuť? Nevím jaké rezistenty jste máte na mysli, ale nevšiml jsem si, že by nějaká z kvalitních odrůd ze Střížovic byla marketingově protlačována. Teď se tlačí Gala, Jonagold a klasický Golden a Idared. Ztěchto mi chutná jen Gala. Rubín, Matčino a Mio bych také neměnil, ale nemyslím si, ře by třeba Rajka, Otava, nebo Topaz nebyly kvalitní. Mimoto Střížovice brzy pustí další slibné odrůdy. Rezistence Vf už je v některých oblastech sice překonána, ale zatím jen na několika místech. Navíc zmíněné odrůdy nejsou rezistentní naúkor jiných vlastností. Jsou lidé, kteří netouží konzumovat jablka stříkaná jedy. Je sice fajn umět chemicky zasáhnout proti chorobě, ale vhodnější je jí předejít. Vítek

Mohu se mýlit, ale soudím, že náchylným odrůdám bude brzy odzvoněno a množit se budou jen ve školkách pro pamětníky - jako je dnes v Bojkovicích. Při vysokých  cenách chemikálií, probouzejícím se ekologickém podvědomí populace a rostoucí nabídce rezistenů, nebude pro citlivé odrůdy místo. Jen spočítejte, kolik nových odrůd přišlo za poslední 2 roky na trh a kolik z nich je citlivých ke strupovitosti! Ačkoli stále patřím k chuťovým zastáncům klasických citlivých odrůd, myslím, že obliba Starkrimsonů, Spartanů, Goldenů a Mac Intoshů  tkví především v tom, že starším pěstitelům připomínají dětství, kdy všechno dobré chutnalo lépe.  Nemyslím, že citlivé odrůdy úplně zmizí ze zahrad, tak jako úplně nezmizely  Zlaté parmény, Coxovy, Blenheimské a Berlpschovy renety.

Vážení, vaše myšlenky jsou čisté, vzletné a ušlechtilé, ale zrovna tak naivní až hloupé. Jak se mění skladba odrůd, mění se i patogenita chorob. Dnešní strupovitost již není tatáž rasa jako před lety. A navíc přibývají i další, nebo snad znáte z dětství rez hrušňovou, plíseň okurkovou, spálu růžokvětých, nebo ze škůdců toho hajzla slimáka portugalského. Pravda, je že někteří škůdci zmizeli - jako třeba chrost, i když podle posledních zpráv asi ne napořád.

Je pěkné a statečné hlásat jako anonym o hlouposti a naivitě druhých...
   Mimochodem, o rzi hrušňové píše A. Večeř ve Výnosném ovocnictví z roku 1912, plíseň okurek je zmíněna v ročence Obst und Gemüse v roce 1936, tamtéž je uvedena choroba Feuerbrand (bakteriální spála). O portugalských slimácích teda fakt ani slovo.
   Nepoznám, jestli je dnešní strupovitost jiná než před lety. Možná jsem naivní a hloupý,  vidím-li ale, jak si inženýři pohrávají s genomem kukuřice a sóji, nevím, za jak dlouho se dočkáme geneticky modifikovaných jablek. Bude-li to dobře nebo špatně, to už si netroufám soudit.

Faktem asi je, že v roce 1912 nebyla česká kotlina (resp. její sady a zahrady) tolik pokryta jalovci...

Pravdu máme asi všichni! Když však máte zahradu, kde dobře rostou a plodí odrůdy nerezistentní - včetně již zmiňovaného Starkrimsona, navíc vám a celé rodině chutnají a stromy jsou v nejlepší kondici, tak je přece neporazíte, abyste vysadili rezistenty. Jiná by byla asi situace, kdybych zakládal novou zahradu - i když i tam bych nějakýho toho "Starkrimsona" vysadil (asi i pro tu nezaměnitelnou chuť  z mládí )

Lucas

Hm, to je pravda. Rezistence není trvalý jev, choroby a škůdci se taky vyvíjejí. Reistentní odrůdy produkují více látek, které, třeba plísním, nedělají dobře /třísloviny, glykosidy, alkaloidy..../ Otázkou je, jestli dělají dobře lidem! O tom se moc nemluví. Je to zajímavý problém.