Rez jadrovin 2019

Neviem či plodil podľa mňa skôr menej ma veľmi veľký prirast asi 1,20 m. No myslím to tak že vyhon ročný nezakrateny 1 rok ten istý vyhon generativny 2rok tretí rok ten isty plodný a štvrtý ten isty plodný a potom odstraneny a znova ten istý proces dookola. Zle som sa nejako vyjadril. Moja otázka by bola ako udržať semenac pri zemi.

Ta vaše představa řezu mi trochu připomíná řez broskvoní nebo vinné révy... Obávám se, že to u jabloní není to "pravé ořechové".Otázka je i to, co myslíte tím udržet "při zemi", jakou výšku si představujete. Zatím mi ty stromky připadají řezané téměř jako košíkářská vrba.           Lída

Moja otázka by bola ako udržať semenac pri zemi.

Lajci, udržet semenáč při zemi,  to je kvadratura kruhu. Jestli máte silně rostoucí podnož i odrůdu, dřív nebo později ten kostlivec někde vyleze. Buďto strom při zemi neudržíte nebo výrazně poklesne plodnost ve srovnání s vypěstovanou a odřezanou biomasou.
   U mladých stromků může být řešením přeroubování velmi slabě rostoucí odrůdou. Dělávám to nerad, rány se špatně hojí a výrazně podrůstají plané vlky.
   Všechna řešení jsou špatná. Nejméně to, které bude řezat zazelena a co nejvíc omezí zkracování jednoletého dřeva. Doplňkem by mělo být pravidelně zmlazování kořenů.
    Být na místě lajciho, zkusil bych víc naslouchat, co chce samotný strom. A smířil bych se i s tím, že vylézt 2x za rok na štafle není životní prohra. Připočteme-li k tomu pohodlné chození a sečení pod stromy, pak to v konečném důsledku bude méně namáhavé než trvalý a nekončící boj se dřevem.

Můj názor na způsob řezu dle fotografií pěstitele, pana Lajciho je zhruba tento: Ten strom (jabloň) rostl a roste vitálně, čili intenzivně. Pokud mu bylo v rámci jednoho pěstitelského zásahu odebráno najednou přibližně 70-80% objemu nadzemní části (větevních výhonů), což je z fotek patrné, tak si je ten strom automaticky bude snažit co nejrychleji doplnit zpět,  do té míry, aby se vyrovnal  růstový potenciál podzemní části (kořenové soustavy) a nadzemní části (větvoví). Tento potenciál totiž u zdravých stromů, jak známo, bývá VŽDY v přirozené rovnováze. Takže následnou reakci stromu, naštěpovaného na bujné podnoži, lze celkem snadno předpovědět – strom se zahustí ještě víc, než byl a úroda ovoce bude velmi malá. Pokud bylo cílem pěstitele dosáhnout tohoto stavu, tak provedený řez byl zcela v pořádku. Pokud však pěstitel zamýšlel něco jiného,... stala se chyba. Myslím si, že původní zahuštěný strom byl relativně jednoduše řešitelný za použití citlivého postupného řezu, čili řezu, provedeného v několika časově oddělených fázích, rozložených do několika let. Nyní, pokud bude jeho rašení ponecháno volné přírodě, dojde k dalšímu zhoršení původního stavu a enormnímu zahuštění koruny množstvím planých letorostů. Jestliže bude strom snaživě řezán i v proběhu vegetačného období,  čili na jaře a v létě, což pěstitel plánuje, nebude výsledek o mnoho lepší, neboť stále platí výše uvedené pravidlo, že dokud se nevyrovná růstový potenciál kořenové soustavy s nadzemní částí, strom bude mít stále tendenci se zahušťovat. Takže to povede k nekonečnému boji zahradnicých nůžek s intenzivně narůstající zelenou hmotou.

Z pohledu toho stromu, čili kdybych byl já tím stromem, tak bych pěstiteli, který by mi takto amputoval prakticky všechny končetiny, bez okolků udělil paragánskou padinu. Bohužel, stromy se ale bránit nedokážou.  

Ještě něco ke zvolenému budoucímu tvaru, ke kterému byl řez směřován, …jestli jsem to dobře pochopil, tak cílem má být výsledný tvar bez terminálu se široce rozevřenými větvemi v jediném patře, tak aby bylo ovoce snadno dosažitelné ze země. Pro jabloň, naštěpovanou na silně vzrůstné podnoži považuji takový tvar za zcela nevhodný. Neboť pokud pěstitel v tomto způsobu řezu a tvarování vytrvá, za několik málo let budou větve ležet na zemi. Omlouvám se za poněkud kritická slova, míněná však v přátelském duchu.

Podívejme se na věc z jiné strany. Všichni tady vesměs způsob řezu, který provádí lajci, kritizujeme. Držíme se pravidel a pouček, které se píší v knihách starých 100 let i více. Jistě, přírodní zákony mají trvalou platnost. Jenže tehdejší sitauce bývala v mnohém jiná.
1. Fyzické práce kolem domu, na zahradě, na poli bylo mnoho, snahou pěstitele bylo dosáhnout co největší úrody s co nejmenší námahou. Dnes je práce a pohyb na zahradě zábavou
2. Umělá hnojiva nebyla k dispozici a pokud ano, byla stěží dosažitelná a drahá. časté odstraňování dřeva znamenalo častější potřebu hnojení.
3. Naopak voda byla levná a nebyl jí takový deficit. Nebyl takový problém se závlahou mělce kořenících tvarů.
4. K řezu sloužily nože, nůžky a pilky, jejichž řezný výkon byl s dnešními těžko srovnatelný.
5. Neúroda představovala problém, nadúroda nikoli. Dnes je tomu naopak.
   A mohl bych pokračovat. Je vůbec lajciho řez tak špatný, když jsme ho vlastně nikdo nezkusil? Argument přirozeného tvaru stromu je lichý, u broskvoně a révy ho taky nikdo nerespektuje. Menší úroda při tak razantním zimním řezu? Proč ne, vždyť všichni se snažíme o co největší násadu květů a pak se trápíme s probírkou! Kdybych já byl stromem, rozhodně bych nechtěl být stromem ovocným, každý správně pěstovaný roste nepřirozeně a je znásilňován. Proč řez, který je správný u broskvoní je špatný u jabloně? Jenom proto, že bez něj by broskve byly drobné a strom vyholoval, zatímco jabloním stačí mnohem méně...
   Každopádně buďme vděčni v nezahradnické době za toto vlákno. A možná je čas na poopravení letitých dogmat, kdo ví?

Na otázku, proč je "drastický" sezónní řez u broskvoní a také u révy akceptovatelný a u jádrovin nikoli, lze odpovědět jednoduše: protože broskvoně i réva plodí primárně na mladém, jednoletém dřevě, kdežto u jádrovin se plodné pupeny na bujně rostoucích letorostech netvoří. Takže takovéto jednoroční výhony jádrovin - vlky, jsou (zpravidla) neplodné. Srovnávání jádrovin s révou a broskvoněmi v tomto ohledu myslím není korektní.

Nemyslím si, že je třeba něco měnit na starém pravidle, že budoucí vzrůst a velikost stromu jsou závislé hlavně na růstové výkonnosti jeho podnože a nikoli na způsobu jednorázově provedeného řezu, což si možná někteří začátečníci mohou myslet. Výsledný tvar koruny je pak věc druhá a zde se fantazii experimentátorů meze nekladou. Ovšem každý zkušenější zahradník ví, že "bonsajovité tvarování" silně vzrůstných stromů je práce sysifovská až utopická. Pro různé tvarové kreace jsou mnohem vhodnější stromky mírného až zakrslého růstu. A kdo nevěří, ať si to sám vyzkouší...

Samozrejme že vzrásť podpnika je daný bujnost bude stále vysoká aj keď strom prejde do rodivosti. Až kým nedosiahne výšku danej odrody 5,6 metrov. Na pláne nieje s rastom bojovať ale prispôsobiť sa mu. Vytvoriť podmienky pre generativnu schopnosť stromu rodiť v minimalistickom prostredí bez toho aby dosiahol dospelost. A jediný pre mna logicky krok ako na to je vytvorenie rodiveho dvojročného dreva známa to teza pána ing.Jakubeka o dlhom reze jadrovin kde sa striktne letorast nezakracuje a vivezuje sa do vodorovnej polohy. V následnom roku sa vetsia časť premení na generativne puciky. A takto sa proces opakuje. Je to vlastne pestovanie mladého dreva.samozrejme sa počíta s letnim rezom kde sa Gavkerov rez neuplatňuje ale sa iba odstraňuje vertikálne konáre v celku.

lze odpovědět jednoduše: protože broskvoně i réva plodí primárně na mladém, jednoletém dřevě, kdežto u jádrovin se plodné pupeny na bujně rostoucích letorostech netvoří.

Já se s Vámi nepřu. Možná pro upřesnění - broskvoně plodí pouze na loňském dřevě, réva na letošním vyrůstajícím z jednoletého. Ale to všichni víme. Řada odrůd jabloní kvete i na jednoletém dřevě, takže "broskvový" řez by k neplodnosti nevedl, ale praktický smysl to asi nemá. Četl jsem sice o plošných extrahustých výsadbách jabloní sklízených strojně každý druhý rok včetně seříznutí u země, ale na vlastní oči jsem to neviděl.

Podstatou rezu je prakticky prirast hmoty ktorá v júni bude odobrala keďže ste poznamenal že medzi koreňom a listinou plochou je priama umiera tak rásť sa spomali a to čo je teraz viviazane do vodorovna bude prechádzať z vegetativneho na generativny pupen. A následne sa tento proces opakuje zimným vyvezovanim. Najstaršie drevo je štvor ročné a následne sa exituje a proces sa začína znova. Podstata tohoto rezu je ročný vyhon ktorý sa nesmie zakratit ale vyviazat do vodorovnej polohy v druhom roku si ponecham rezom toľko kvetov koľko chcem a v tretom roku ponechávame jedného pokračovateľa a viviazane vodorovnej polohy.štvrtom roku konár exitujeme a proces sa zacina odznova.

Lajci: Odrezávať celý konár v 4.roku - prečo? Takýto rez by bol odôvodnený pri tvaroch bez trvalých kostrových konárov (štíhle a superštíhle vreteno, Solax, Hytec, Tatura Trellis, Mikado...). Pri tvare stromu s klasickou korunou (zákrpok, pyramidálny zákrpok, štvrťkmeň, polokmeň či vysokokmeň) predsa stačí obnovovať podľa potreby iba starší viacročný rodivý obrast na kostrových konároch a ich vetvení. Inak sa ľahko naruší dominancia medzi konármi 1., 2. rádu a medzi stredníkom a kostrovými konármi a strom dostanete do rastového chaosu. IH