Renety

Pane Ondro nebo i jiní ovocnáři, poraďte prosím, které nové běžně prodávané odrůdy jablek mají alespoň trochu podobnou renetovitou chuť, ať si můžeme udělat představu o této zvláštní chuti. Mladší zahrádkáři obvykle nemají na zahradě staré odrůdy (Landsberskou, Muškátovou, Hájkovu, Blenheimskou renetu atd...) a tudíž nemají možnost tyto specifické chutě poznávat nebo se k nim alepoň orientačně přibližovat. Možné však je i to, že novější sortiment jablek tuto specifickou renetovitou chuť zcela postrádá. Pak by asi mělo smysl vzájemné šlechtění starých a nových odrůd a třeba by se něco chutného renetovitého a současně i odolného povedlo.  

O velikosti to není. Zrovna mé oblíbené renety (Kanadská a Boscoopské) jsou celkem velké. Přikládám fotky z knihy Pomologie od L.F. Naumanna.  Jedná se o část Diel-Lucasovy soustavy týkající se renet. Pokud máte zájem, mohu přidat i ukázky z jiných knížek.

Já bych k renetám zařadil třeba Goldstár. Je to ale jen můj subjektivní názor.

Dobrý den.
Mám také velmi rád Boskoopské a tak jsem si ho pořídil (do 550 m/m). Dostal rouby z 650 m, ze stromu s chutným ovocem. Rád bych si ještě pořídil (narouboval) i další „kožené renety“, Biesterfeldskou,  Hájkovu muškátovou, možná Parkerovo nebo i jinou „koženku“. Proto bych se chtěl zeptat, jestli má někdo ze čtenářů, nějakou zkušenost s těmito renetami, nebo zná ovoce a stromy v nadmořské výšce kolem 600 m, nejlépe z ČM Vysočiny. JG

S Biesterfeldskou mám velmi dobré zkušenosti.  Nejde o typický kožeňák, slupka je suchá, jen mírně rzivá.
Výhody: nenáročná na polohu, půdu i teplo, velké plody, velmi dobrá chut,
Nevýhody: podzimní odrůda, krátká skladovatelnost, pro menší zahrádky příliš bujný růst.

Děkuji za zhodnocení, doporučení, Biesterfeldské. Nemám klasickou zahrádku ani sklep. Jde mi o stromy na volný pozemek, kde na metru nesejde a o ovoce hned ke spotřebě nebo jen na krátké uložení. Pozdně zimní odrůdy se mi proto nehodí (ale Rubinolu a Rozelu mám). Za výborné jablko pokládám Boskoopské (žluté) a tak hledám odrůdy, které by mu byly chutí podobné a byly i stejně odolné ke klimatu a plodily v drsnějších podmínkách podobně dobrá jabka. Šťavnaté (nasládlé, vodnaté) odrůdy mi většinou moc nechutnají. I když mám rád třeba Grávštýnské z Vysočiny (a to je hodně šťavnaté).
Také si myslím, že odrůda se může „vyvíjet“. Že nemusí být stejná, stejně odolná, pokud delší dobu roste (přes několik stromů) v tvrdších podmínkách, s toutéž odrůdou, která roste dlouho v teplejším klimatu. Především u starých odrůd. Proto bych rád našel tyto odrůdy (koženky) ve větší nadmořské výšce. A tak dotazem zkouším, jestli se třeba nějaký pěstitel ozve nebo se na podzim podívám na nějaké výstavy ovoce (zahrádkářů) v okolí. JG

Anglická verzia wikipédie dáva pomenovanie do súvislosti so vzhladom šupky jablka, najmä určitou "hrdzavitosťou".

Francúzska verzia wikipédie nie je vôbec jednoznačná a ponúka niekoľko historických výkladov, vrátane pomenovania podľa geografie pôvodu.

JcB

Přátelé děkuji za příspěvky, netušil jsem, že se ze dne na den nastřádá 14 příspěvků. Dokonce došlo k vyřčení dalších otázek, které jsem nenakladl jako třeba co je to ta renetovitá chuť a je mi tak čteno z myšlenek. Jen tak dál, já myslím, že to třeba pomůže i jiným, aby se v těch renetách trochu vyznali. 

Juraj Kafka

Poděkováním jsem nemyslel ukončení příspěvků, prosím pište dál. :-)

Juraj Kafka

Mohlo by se zdát, že renety byly ve starém sortimentu nejoblíbenější. Když se ale podívám na kalendář ovocného trhu z r.1910,  v dubnu a květnu byl nejlépe placený dovozový Kalvil bílý. Již F. Pixa ve Štěpařském klíči (1848) píše, že nejskvostnější jablka jsou kalviliy a renety. Do našich podmínek ale kalvily nedoporučuje.

Jinak na cenové úrovni dražších renet v dubnu bylo: Limburské, Vejlímek, Londýnský jadernáč a knížecí zelené.

U Coxovy renety píše Říha v Českém ovoci, že chutí se jí vyrovná pouze Kalvil bílý zimní a Cornwallské hřebíčkové. Takže v top 3 nejchutnějších odrůdách podle Říhy je jen 1 reneta...