prořezávání jabloní

Kdy a jak se prořezávají jabloně. Prosím o stručný návod.

Jabloně se prořezávají na podzim nebo brzy zjara. Vystříháme všechny vlky (dlouhé rovné letorosty vyrůstající ze starších větví), všechny křížící se větve a snažíme se prosvětlit korunu (u hustých starých stromů platí: každá druhá větev pryč!), nové větve( „ prodloužení“ loňských větví) zkrátíme na čtvrtinu. PŘI VŠECH TĚCHTO ZÁSAZÍCH DBÁME NA TO, ABY ŠLO POSLEDNÍ OČKO VEN Z KORUNY!!!!!
(mezi námi, když z 50 větví půjde 10 oček špatně, nic se nestane ale příští rok je budeme muset ustřihnout úplně - zaplní vnitřek koruny.)

Bylo by možné zaslat obrázek stříhání jabloní,jak stříhat za jakým očkem atd.

Tomáš K. : To myslíte vážně, to zkracování letorostů? Víte jak takový strom zareaguje? Mohutně obroste. Koncové přírůstky (letorosty) u jabloní u kterých byl ukončený výchovný řez se zkracovat nesmí!!!

Pan Tomáš to myslel dobře, ale dotaz není položen správně. Je to stejné, jako kdybyste se zeptal: "Kdy a jak se chytají ryby? Krátce a stručně."
   Záleží namnoha faktorech. Jak staré jabloně chcete prořezat, jak silně rostou, jestli a jak plodí, jsou-li příliš husté, apod. Nesprávným řezem lze napáchat hodně škody, proto je lépe zakoupit příručku nebo si pozvat odborníka.

Jedna věc je tvar a druhá velikost.  Tvar u mně je náprava toho, co se nepovedlo přírodě - prosvětlení koruny, vyřezávání zkřížených větví nebo občas úprava tvaru, kdy jabloň narostla tak, že je citlivá třeba k rozlomení sněhem.  Velikost znamená, že je třeba vědět vzrůstnost podnože a naroubované odrůdy, neboli jaká velikost je tady tím naprogramována a zhruba takovou velikost stromu udržovat. Například u nesolidních ovocných školek se stávalo,  že prodávali jabloně na vzrůstných podnožích typu jablońového semenáče jako zákrsky. Lidi si je koupili, nasadili blízko vedle sebe ve sponu pro zákrsky, řezali na výšku dvou, tří metrů a potom se divili, že každý rok mají ty stromky dvoumetrové výhony a neplodí. Teprve když se ty jabloně pustily do výšky aspoň 5 - 8 metrů, přirozeně co druhá se musela vyhodit, protože byly blízko u sebe, teprve potom se ty vlky zmenšily, stromy začaly kvést a plodit. Opačně to funguje taky, tam je problém ve vzhledu a v přetížení slabého kořenového systému a slabého kmínku slabě vzrůstné podnože a v nízké životnosti takového stromku.  Pak je ještě určitý rozdíl ve vzhledu neboli typu růstu některých, hlavně starých odrůd, některé jabloně rostou přirozeně jako užší vyšší stromy, třeba parména zlatá zimní, některé vedle výšky rostou i hodně do šířky, třeba jadernička. Potom předělávat řezem třeba  úžší štihlejší vyšší korunu na nějakou širší znamená snižovat plodnost stromu a zhoršovat pevnost koruny třeba proti větru nebo sněhu. To je už ale spíše "vysoká škola" a u novějších odrůd je uváděno, že se dají tvarovat a tudíž jim to tolik nevadí.  

Toto je empiricky správný postřeh i postup. Jen si musíme uvědomit, že řezem nepravujeme t, co se nepovedlo přírodě. Ona toniž příroda má se stromy trochu jiný záměr, než lidé. Strom plodí, protože chce zachovat druh - plodí tedy co nejvíc děti (semena), pro jejichž časný vývoj (vyklíčení) je vybavil oplodím v tom rozsahu, který je k vyklíčení zapotřebí. Člověka ovšem semena a jejich počet nezajímají, on chce co největší, sladké a barevné oplodí. A tady se zájmy přírody a lidí trochu tlučou, takže tvarování a řez je jakýmsi  malým znásilňováním přirozeného vývoje stromu.
   Oproti tomu, co člověk umí s monokulturami lesů a s deštnými pralesy to samozřejmě neznamená žádnou újmu.