Prořezání starších jabloní

Dobrý den,

na zahradě máme několik jabloní. Nevím jaký je to druh, ani kolik jim je let. Nejsem taktéž žádný závratný sadař - zahrádkář.

Potřeboval bych však podadit, jak je teď na jaře prořezat?

Asi před dvěmi lety na  nich někdo provedl dost zásadní řez, řekl bych, že jim snížil korunu. Vcelku neodborně, prostě uřezal hlavní větve, které rostly nahoru. Pak už na to ale nikdo nesáhl min. dva roky. Nové výhony celkem razantně opět narostly nahoru a teď to vypadá snad úplně stejně jen je celé větvoví více husté.

Tedy mé otázky:

1. Jak tyto výhony (pro)řezat?

2. Jak vlastně prořezat staré jabloně?

3. Kdy je prořezat?

Za odpovědi předem děkuji!

Nejprve ořezejte nemocné větva, pak vlky, pak proberte korunu a vyřežte co se nehodí. Řežte na rozvětvení, nenechávejte pahýly.

Jabloně se mohou řezat klidně už teď. Pokud jsou ale přílyš bujné a bojíte se nadměrné tvorby přírůstků, ořežte to až za vegetace (květen), čímž jim odeberete přebytečnou mízu. Je to lepší i proto, že rány nezasychají a hned se začnou hojit.

Případně lze skombinovat zimní a letní (srpen) řez. Taky je dobré vylámat vlky za zelena (dokud jsou v Byliném stavu)

Přestože rady pana 180 133 jsou do puntíku pravda, raději bych si na Vašem místě řez  nastudoval z příručky nebo nechal poprvé provést  zkušeným zahradníkem. Špatným řezem se dá napáchat více škody než žádným řezem. Stromky v zahradách - nejčastěji ve vilových čtvrtích - ostříhané a la Ladovy vrby jsou toho důkazem.

Dobrý den,

mám také problém s prořezem starších jabloní a souhlasím s názorem, že lepší žádný řez než špatný. Mohl by mi někdo doporučit nějaké stránky týkající se této problematiky.

           Děkuji předem

Staré jabloně bych na zahradě pěstoval víc pro jejich krásu než pro ovoce.  Staré ovocné stromy mají svojí důstojnost a v mnohých případech svojí krásou převýší moderní kultivary okrasných dřevin. jak listnatých tak jehličnatých. Většina z nás má tyto stromy hluboce zakořeněny ve své "dušičce" a když se s nimi setká, nějak samovolně človíček okřeje.

Literatury  řezu starýh ovocných stromů pro krásu je málo. Podíval bych se víc po řezu okrasných dřevin a nebo zkuste se  podívat  www.szkt.cz a najděte sekci arboristů. Třeba budete mít nějakého dobrého v okolí, který by vám poradil a ukázal první řezy. To stojí i za cenu, že ho zaplatíte.  Jinak základem je správný řez na tzv.: "větevní límec"  neseřezávat stromy na kosterní větve. jen tu korunu prolézt, vyndat co jí nadměrně zahušťuje, co je suché, nemocné a co se kříží. Staré stromy nepotřebují silný řez. Reagují na něj vyhnáním nových výhonů "vlků".

Co jsem napsal je víc teorie. Praxe je často rozdílná. Někdy je lepší tzv. "trojitý řez". Dva řezy na vyříznutí klínu a třetí hlavní řez kterým se strom pokácí.

Jsou lidé, kteří tvrdí, že by se nemělo řezat vůbec. Pokud vám jsou jejich názory blízké, řiďte se podle nich.

Já se ale domnívám, že řez může výrazně prodloužit velký životní cyklus stromu. Ovocný strom není lesní dřevina. Je to rostlina, která vyžaduje lidskou pozornost. Mezi člověkem a ovocným stomem je silné pouto. Potřebují člověka, který o ně bude pečovat a sklízet jejich plody. Za tímto účelem byly po tisíciletí šlechtěny.

Lesní dřeviny se selektují tak, že ty co mají dobře stavěnou korunu a zdravý růst obstojí. Selekce kulturních dřevin je postavena na jiných principech. Je ale pravda, že existují odrůdy, které mají téměř bezůdržbovou korunu. Ty jsou ale v menšině. Viděl jsem pár zpustlých sadů. Člověk je opustil a stromy to nerozchodily. Při dobré péči vydrží ovocné dřeviny na silnějších podnožích 50 i více let.

Jinak ovocnáři by podle mě měli ovocné dřevině rozumět lépe než arboristi. To že vidíte v zahrádkách zprzněné stromky po špatném řezu neznamená že ho provedl odborník.

Jo a k tomu větevnímu límci. Jeden arborista mě přesvědčoval, že řez na větevní límec je lepší než řez na větevní kroužek a že to ovocnáři dělají blbě. Po praktické ukázce jsem pochopil, že to je uplně to samé. Teda když já řežu na větevní kroužek, tak arborista by řekl že řeže na větevní límec.

Zprzněné stromky v zahradách jsou důkazem - a sice, že řez provedl neodborník. Ve skandinávských zemích si většina majitelů zahrádek nechává stromy řezat zahradníkem a nestydí se za to. U nás je odborníkem na řez každý, kdo má nůžky a pilu.
   Strom zanedbaný neřezáním lze poměrně snadno napravit, ořezany dohola jen  stěží a to ještě za rok.
   Existují starší odrůdy jabloní, vesměs bujného růstu, které v kmenném tvaru vyžadovaly jen minimální řez a v dospělosti jen průklest jednou za pár let. Odrůdy pro intenzivní pěstování mají nároky zcela jiné. Nelze proto několika větami poskytnout vyčerpávající rady. Třeba je napřed pochopit zákonitosti růstu a plodnosti a řez chápat jako součást péče, spolu s výživou a ochranou.

Řez na větevní kroužek a na větevní límec je trochu rozdílný.  Větevní kroužek nepřihlíží zcela k hojivým pletivům, ale k co nejmenší ploše řezu. Řez na větevní límec naopak je někdy plošně větší než větevní kroužek, ale protože respektuje  směr hojivých pletiv  dřeviny se rychleji zahojí, a nevznikají tam místa kde je proříznuto za obrané zóny stromu, či zas naopak je daleko od místa dobrého hojení. V mnoha případech vedení řezu na větevní límec je shodné jako u větevního kroužku. Ale u některých dřevin je správné vedení řezu zcela nad rámec chápání běžných ovocnářů. V některých případech se řeže i dost daleko od kmene, jindy je řez zas obráceně - šikmo dolů apod.

Ovocnář a ovocnář. Stejně jako arborista. Nicméně většina ovocnářů je vycvičena na řez který je zaměřen na plodnost. Proto se domnívám, že ke starým stromům by měl přijít člověk, který je schopen respektovat stáří stromu a také jeho tvar.

No já nevím, možná jde i o nevyjasnění některých pojmů. V každé ovocnářské knížce se píše, že při řrzu je třeba respektovat tok mízy a vzhledem k tomu, že větve na sebe i na kmen nepřisedají kolmo, vede se řez mírně šikmo.

V případě jabloní se věšáky nenechávají.

Jak přirůstají letokruhy ve spojení větve a kmene taky lehce tuším a hojivá pletiva respektuji.

Cosi jsem slyšel, že arboristé u meruňek nedoporučují vyřezávat starší než čtyřleté větve a radši nechávají věšáky. Je fakt, že s tímhle se těžko ztotožňuji. Ani princil Zahnova řezu většinou nerespektuji.

Myslím, že správně informovaný ovocnář musí znát dobře zákonitosti růstu a fyziologii hlavních ovocných druhů. Myslím, že může být na rozdíl od arboristy lépe specializovaný  a lépe chápat ony ovocné dřeviny.

Ano ovocnáři udržují stromy ve fázi růstu a plodnosti. Ale pokud je požadavek na lehké prosvětlení koruny. (vyřezat nemocné, vlky a křížící se a zahušťující větve.) Je to jednodušší než nějaký detailní řez. A správně ořezat jabloň by měl zvládnout každý zahradník. Staré mohutné stromy ani nelze detailně prořezávat.

Ale je pravda, že v každém zahradnickém oboru jsou lidé různých kvalit.