Odrody naších dedov a pradedov

Zdravím

Předem Vám přeji Šťastný Nový rok a víru, že to naší ovocní miláčci zvládnou přečkat do zdárného kvetení letošní velikonoční zimu. U dotazú na kvalitu starých odrud je všeobecný problém v tom, že tyto odrudy většinou všichni hodnotí z neudržovaných vysokokmenú kde je silně degradována kvalita a chuť. Letos mám bojový ukol vysadit co nejvíce starých odrud na zakrslých podnožích v intenzivním zpúsobu pěstování podle knih p. Vaňka a Říhy a potom provést jejich pravdivé hodnocení. Nevím kde se ve většině názorú bere vůle, že staré odrudy patří jenom na semenáče a meze tak jako indiani do rezervace.

sadař vlada

Nevím kde se ve většině názorú bere vůle, že staré odrudy patří jenom na semenáče a meze tak jako indiani do rezervace.

To já asi tuším. Staré odrůdy, které se dřív pěstovaly na nízkých tvarech v zahrádkách, jako Ananasová reneta, Bernské růžové, Wagenerovo aj. dnes téměř nikdo nemá a ani nezná. Zato dlouhověkých Strýmek,, Grávštýnů, Matčiných, a Jaderniček je kolem ještě dost. A ty skutečně patří na kmennmé tvary na meze a do alejí.

Připojím vlastní, možná kacířský názor. Opakovaně zde zaznívají stesky po starých odrůdách, které ze sadů a zahrad mizí, přičemž za viníky tohoto stavu bývá nejčastěji označován masivní tlak komerce a producentů nových odrůd, kteří se snaží objevit "nejdokonalejší jablko". Ale přece existují lokální degustační soutěže a hodnocení, myslím tím malé nezávislé soutěže na místní úrovni a také i "sousedská hodnocení", na které obyčejní malopěstitelé nosí to nejlepší ze své zahrady, to nejlepší ovoce, které sami vypěstovali. A nechce se mi věřit tomu, že pokud by se ty staré dědečkovské odrůdy pravidelně hřály v popředí výsledků, že by je sami zahrádkáři ze svých zahrad dobrovolně odstraňovali a houfně je nahrazovali komerčně propagovanými odrůdami, které nikoho ničím nezaujaly. To by totiž byla rezignace na zdravý selský rozum. Pročpak ty staré výše vyjmenované odrůdy, když jsou tak delikátní, nikdo na ty soutěže a srovnávací testy nenosí? Pročpak si zrovna tyto odrůdy nevysadili do své zahrádky třeba pan Polehla, či pan Paľo, známí to ovocnářští fajnšmekři? Pan Walter tady napsal větu "sousedovo ovoce chutná nejlíp". Na tom určitě kus pravdy je. Pokud bude mít můj soused jablko, které jsem několikrát ochutnal, znám je a které mu neskonale závidím, určitě si takové jablko budu chtít zasadit také a nebudu hloupě riskovat s výběrem neznámých neodzkoušených a propagovaných odrůd, které jsem jen zahlédl v nějakém barevném katalogu.

Co se týká mých vlastních nostalgií z dětství a mládí, vzpomínám si, že z mnoha odrůd, které můj děda pěstoval na své zahradě, mi nějak extra nechutnalo ani jedno, zaujaly mě z nich maximálně dvě - tři odrůdy, po který jsem občas sáhl, ty ostatní jsem jedl, jen když jsem musel. Děda byl zkušený sadař, který si stromy sám rouboval, žil ve vesnici na pomezí Horňácka a Valašska. Protože tenkrát moc velký výběr a možnosti v nákupu ovocných stromků asi nebyl, předpokládám, že to co si děda vysadil a narouboval, byly většinou odrůdy "tohoto kraje". Bohužel, tenkrát jsem se ještě o ovocnařinu nezajímal, takže jejich konkrétní názvy neznám. Pravdou však je, že téměř každá odrůda, měla svůj výrazný a osobitý chuťový charakter, nebyla to nuda a šeď. Ty chutě a pocitové vjemy z jejich konzumace byly sice výrazné, ale pozor - rozhodně ne nějak oslňující. Mně tedy tato jablka nějak zvlášť nechutnala, jedl jsem je jen jaksi "z musu". Pamatuji si, že třeba takový Starkrimson nebo Spartan, které občas maminka přinesla z obchodu anebo jsme je dostali ve školní jídelně, byly rozhodně lepší, řekl bych "jablečně kultivovanější". Jsem přesvědčen, že kdyby se tam tehdy mezi lískami na komoře objevila nějaké současná "profláknutá marketová odrůda" typu Golden, Jonagold, Rubín, Gala,…, drtivě by vyhrála. Také je nutno připomenout, že většina těchto jablek ze sadu se přidávala prasatům do krmení, od léta do léta, čili jablka musela vydržet celý rok. Vzpomínkou na pokrájená jablka v kbelíku se šrotem, řepu a bramborami nechci obrazně srážet jejich kvalitu, ale jen připomenout, že jablka v oněch dobách plnila i jiný účel, než oblažovat lidské konzumenty svou delikátní chutí, křehkostí a barvou. A proto se postupnému mizení starých odrůd našich dědů ze zahrad vůbec nedivím a myslím, že do budoucna z nich přežijí jen ty opravdu nejlepší, kterých je jen pár. Ty ostatní se budou ještě nějakou dobu udržovat díky ovocnářským nadšencům jako rarity a pak stejně ….

(A jen na okraj - že nám podobně jako staré ovocné odrůdy, postupně a nenávratně mizí krajová nářečí našeho rodného jazyka, mě mrzí mnohem víc. Má to určitou paralelu, ale co člověk nadělá? Nic).

Připojuji se k Wimpimu. Kolik jen jablek a hrušek sežrala tehdá hospodářská zvířata, prasata, ovce, kozy!  Je také nutno připomenout, že zajímavý byl i výkup padaných jablek. V padesátých letech až padesát haléřů za kg bylo terno. Velký košík jsem tehdá neunesl, ale dva malé ano.
Rodiče na to většinou čas neměli, tak mi s pytlem musela pomoci starší sestra.

Ale moc se mi líbí i ta připomínka s mizením krajových nářečí! Zejména se mi vždy líbila ta moravská. Studie se mnou sdílelo mnoho kluků z různých koutů Moravy a ta jejich řeč byla taková jako jemnější a prostě jiná.
Zajímavá byla také nářečí na Žatecku a Lounsku, kam jsme jezdívali sklízet chmel. Jak však už bylo řečeno, v mládí bylo všechno hezčí.

Jedním z problémů těchto diskuzí je, že v naší zemi se jablka nerozdělují podle druhu využití - třeba na odrůdy stolní, kuchyňské, moštovací a krajové, podobně jako tady:
Mnohému by to prospělo, a pěstitelé by se lépe orientovali, jaké odrůdy mají vysazovat a k čemu bude úroda sloužit

Toto rozzdelenie je pre velkopestovatelov. Pre nas by bolo naj nejake univerzalne.

Toto rozzdelenie je pre velkopestovatelov

Nemyslím si. Velkopěstitelé budou těžko vysazovat odrůdy pro kuchyňské zpracování nebo dokonce lokální krajové sorty.

Pánové, toto vlákno rozpoutalo krásnou kultivovanou diskuzi, kvůli takovým na tento web chodím, děkuji.

Už dávno jsem u starých odrůd chtěl uvést svou zkušenost, kdy jeden pěstitel a chovatel si liboval, jaká skvělá odrůda je to Panenské české - může ho nechat celou zimu pod stromem a ovce mají pořád něco k zakousnutí. Naši otcové a dědové hodnotili odrůdy podle jiných měřítek, než my nyní.

Mimochodem, loni mi na jedné pokusné větvi Panenské zarodilo a musím říct, že pro ovce je ho škoda.

Panenské Zlepšené jsem narouboval na jaderničkovou podnož, zatím čekám na první jabka. Ale loni byly rouby napadené padlím.

Má niekto prosím osobnú skúsenosť s pestovaním starej nemeckej odrody Nathusiovo holubí?    Ďakujem.     IH