Očko, nebo roub

Když má stromek odejít, je jedno jestli je očkovaný, nebo roubovaný. Houbovky - pokud budou vhodné podmínky - se dostanou do řezu v obou případech. Růst naočkované (či jinak naštěpované) odrůdy nebrzdí to, že byla naočkována, ale to jak vysoko na podnoži očko či roub je. No a čím výše jsou, tím větší vliv na růst odrůdy ta podnož má. A to nejen v růstu dřeva, ale ve velikosti ovoce, jeho vybarvení, časnosti dozrávání. Z čehož by vycházelo, že pokud je očko či roub na podnoži (odrůdě) bujné, nebude je tato nijak brzdit v růstu. A není moc dobré (vzhledem k budoucím nevyrovnaným poměrům v růstu různých částí koruny) dávat na jen část kosterních větví slabě rostoucí odrůdy rouby či očka odrůdy bujné. No a protože Petra je označována za středně bujně rostoucí, bylo by dobré k ní hledat roubovance stejně rostoucího, popřípadě slabšího. I když nikde není psáno jak se chová Petra jako podnož. Ale je obvyklé, že slabé odrůdy přeroubované brzdí trochu ty nové a bujné dávají slabým energii na bujnější růst. Jestliže ale nahradíte celý terminál, budete řezem vyvažovat původní odrůdu a vršek, protože nejspíše z nové odrůdy založíte nové patro. Pokud bude o dost bujnější, budete muset řezat asi jako když se snažíte u palmet udržet v růstu a plodnosti spodní patra a brzdíte patra horní. Přeroubovával jsem mladý stromek - červený Oldenburg. Třetinu koruny původní, třetinu Gloster, třetinu Rubín. Rubín roste 2x bujněji než Gloster, část koruny původní odrůdy je nejslabší. Nejde to dát do souladu...      

Tak ho zajedu vyměnit, je to sice 20 km tam a dvacet zpět, aspoň nebudu muset přemýšlet jak hluboko ho zasadit aby nezpravokořenil a nebo se do nezahojeného srůstu očka u země nedostala vlhkostí od trávy houba...

Proboha lidi neblbněte!
Tady se vedou akademické debaty, jestli roubované nebo očkovamné stromky - vždyť to je úplně jedno! Rozdíl je jen v technologii a prtaktičnosti práce. Očkování je jednodušší a stačí jen jedno očko (rouby nejsou zadarmo). roubování se zas dá provádět v ruce v zimě na zakoupené podnože, kdy jiné práce není. V praxi se dělá obojí, víc se očkuje, ale např. Kubáček prodává roubované. Ale pro běžného zahrádkáře je to buřt. Ten, ať se stará, aby dobře připravil místo k vysázení - jámu, vylepšenou půdu, správnáí hloubka výsadby,  vzdálenost mezi stromky, uvázání ke kůlu - a taky se o stromky staral (hlavně likvidace plevelů). Většinu z toho mnozí - obvykle z lenosti -  nedělají a neúspěchy pak svádí na techniku štěpování,  nesprávnou odrůdu a klimatické změny.

Taky mě zajímá rozdíl, protože dřív jsem stromky kupoval hlavně jako očkovance, teď se rozmohlo roubování i s mezištěpováním, což už je divočina. Navíc roubovance-roubovaná korunka rostou poněkud metlovitě :/. Ptal sem se na to ve školce, proč mají tolik roubovanců když dřív bývaly stromky hlavně očkované a zdůvodňovali to tím, že jim očka v loňském suchu hodně usychaly tak aby využili podnože tak to museli roubovat. Letos jsem kupoval Ontario a je to řešené-podnož-očko nějaký kmen-roub a korunka.

Jestli se neujaly očka, tak kmen není z očka ale podrostlé podnože, což může být v případě některých podnoží nežádoucí.

V.

Přeroubování podnoží s neujatými očky je v pořádku, přeci školkař nakoupené podnože nevyhodí. U kmenných tvarů je mezištěpování běžným postupem.

Přeroubování neujatých podnoží v pořádku je. Jen není dobré u podnoží, které nejsou vhodné k tvorbě kmínku, štěpovat výš než je obvyklé.

V.

Jestli je stromek roubovaný, nebo očkovaný je u většiny druhů v podstatě jedno. Očkovaný oproti roubovanému zpočátku roste rychleji, takže stromek vypadá líp. Navíc u roubovaného není kmínek zpočátku nikdy rovný, bývá pokřivený. Nejde to jinak. Za nějaký rok pokřivení nebude znatelné. P

Děkuji za "polopatické"vysvětlení, tak ještě jsem nakonec rád, že jsem si toho očkovance nechal...:-)

Někde jsem čet, že čím výš se naočkuje, tím menší růst roubu, nikde to nemůžu najít, možná se to týká něčeho jiného, zkrátka je rozdíl dát očko 10 cm od země, nebo 0,5 metru.

Nevíte něco o tomto?