Novošľachtené jablone

V poslednom čísle časopisu Sady a vinice (4/2016) je článok Evy Novákovej "Čo hýbe svetom šľachtenia". Uvádza v ňom zaujímavé fakty o novinkách z šľachtiteľských pracovísk v Európe, USA a na Novom Zélande. Uvedené sú nové odrody ako: Ariane, Junami (Diwa, Milwa),Rubens, Tentation, Ruby Frost, SveeTango, Greenstar, Wellant, nové klony Gala (Cherry Gala, Venus, Galinette, Pacific Gala, Brookfield, Buckeye Gala, Ultima Gala, Big Buks, Premier Star), ďalej odrody Galmac(Camelot), Gradirose, Kizuri, Gradiel, nový klon Red Fuji - Aztec Fuji, ďalej Lola(Maribelle), Red Prince, Arctic Granny, Arctic Golden, Aurora Golden Gala, Autumn Glory, Blondee, Cameo, Cosmic Crisp, EverCrisp, Lady Alice, nový klon Pink Lady - Maslin, nové klony Pinovy(Chantelop, Daligris), Crimson Snow, Envy, Genesis, Kalei, Bravo.. Ak máte záujem tak v uvedenom článku sú bližšie informácie vrátane pôvodu nových odrôd. Ak by niekto mal záujem o pôvod, teda z akého kríženia tá-ktorá odroda pochádza a časopis nemá k dispozícii, nech to event.v príspevku uvedie a ja mu ten údaj odpíšem. Drvivú väčšinu z nich vôbec nepoznám (nikdy som o nich nepočul, už ani nehovorím o nejakej osobnej skúsenosti). Neznamená to, že sa musíme hneď zblázniť a naháňať sa za nimi. Isté ale je, že v dnešnej dobe ak vyjde nejaká pomológia, je zastaralá už v okamihu uvedenia do predaja. Udržiavať si aktuálny prehľad v odrodovej skladbe noviniek jabloní bude jednoznačne čoraz ťažšie, až nemožné. IH

Nemám nic proti šlechtitelům v Evropě, USA a na Novém Zélandu, ani proti paní Novákové.  Trochu mi přijde, že všechny nové zahraniční šlechtění jsou vesměs kříženci, mutace a klony potomků stále stejných odrůd jako Jonagold, či Gala, tedy velkých sladkých křupavých jablek. Výsledkem jsou opět velká sladká křupavá jablka,  která ale v běžných zahrádkářských podmínkách a v podnebí Česka a Slovenska tuto kvalitu nedosáhnou. Odrůdová poptávka tak směřuje k jablkům, které když člověk chce, musí si koupit, lépe dovezené ze Španělska či Itálie (z uvedených jsem zkusil jen Arianu, vyšla z toho drobná jablíčka). Čím dál víc tíhnu k zemím, které si v tržním sortimentu ponechaly odrůdy jako Roter Berlepsch, Boskoop, Cox Orange...
    Pokud by světem šlechtění mohlo opravdu něco zahýbat pak by to byly odrůdy pěstovatelné v Grónsku, na Kamčatce nebo naopak v Burundi či Jižním Súdánu.
   Ale článek jsem nečetl, tak mu nechci křivdit.

Čo hýbe svetom šľachtenia? Odpoveď je jednoduchá - TRH. Aj v tomto prípade ide "o peníze až v první řadě". Veľkovýrobcovia potrebujú jablká predať. Možno 99% zákazníkov sa riadi výzorom jabĺk, uprednostnia to čo je pekne červené, hladké, tuhé a vzbudzuje dojem že to bude sladké a chruplavé. A vôbec neriešia kde bolo vypestované. Šľachtitelia a lovci nových klonov tiež potrebujú výsledky svojej činnosti speňažiť, preto vzniká tento circulus vitiosus v "obohacovaní" sortimentu. My hobíci vieme svoje, ale trendy sa riešia v supermarketoch. Možno naše (české a slovenské) šľachtiteľské pracoviská by mohli viac načrieť do genofondu našich - stredoeurópskych starých a krajových odrôd. IH

Vím, že brečím na špatném hrobě. Je to prostě vývoj. V minulosti pár amerických náhodných turistů v Aténách vyhrálo olympiádu. První auta, co spolu závodily byly stejné jako ty na silnicích. Když se na pultech obchodů prodávaly Matčina, James Grieve a Oldenburgy, měli jsem na zahrádce stejné. Co stejné, lepší!  Tak, jako žádný turista dnes nevyhraje olympiádu, osobní auto nepojede závod F1,  nenaroste zahrádkáři na vysočině Braeburn ani Pink Lady natolik, aby po něm někdo v obchodě sáhnul.  S tím se prostě musím smířit a těšit se, že existuje Smiřické.