Mně neznámé onemočnění jabloně, kdo poradí?

Dobrý den.

Mám úplně stejný problém, nemoc napadá hlavně staré stromy které nemají sílu udělat zával kolem.Jde u mě o odrůdu Rubín asi 30let naroubovanou většinou na panenské, vejlimka a asi bernské a je zajímavé, že dřevo původní... větve ponechané z vlků touto nemocí vůbec netrpí jen u větví s rubínem.Totéž se týká původního neroubovaného Šampiona, Dukáta, Idaretu i Matčina, které odchází doslova před očima nepomůže zmlazovací řez usychá na těchto i 2leté dřevo.Opodál stojící jen občas prořezávané cca 90tileté smiřické tuto chorobu vůbec nemají.Napadá mě že odrůdy starší léty prověřené a nepřešlechtěné odolávají jen nechápu proč trpí i Matčino.Letos provedu výřez a po opadu listí postřik Kuprikolem měd by mohla v silnější koncentraci pomoct.

Nemoc se dostává do dřeva poraněním (stačí i ranky po opadu listů!), proto rostlinolékaři doporučují ten Kuprikol. Jak píšete "občas prořezávané" Smiřické to nemá... U starších stromů je největší nebezpečí právě po hlubším řezu. U nás to měl ze starých stromů první James Grieve, pak Gasgoineho, Matčino,  Jonathan a Bláhovo. Teď odchází jako poslední Ontário. Ale pozoruji jednu věc - jelikož jsou tím staré stromy v naší osadě všeobecně napadeny, začíná se občas choroba objevovat i na malých a mladých stromcích - asi nám nezbude, než zjara a na podzim používat preventivně Kuprikol...    Lída

Kuprikol (a ostatní měďnaté přípravky) se mi osvědčují již desítky let. Jsou minimálně jedovaté, obsah Cu, Cl a O jsou biogenní prvky, které v menším i větším množství jsou obsaženy v živočišných (a lidských) tělech.

Proto stříkám již léta v listopadu Kuprikolem celý sad, na jaře při rašení broskvoní pak něčím organickým (Dithane a pod.).

Do latexu nebo Balakrylu na zatírání ran přidávám 1-2% Kuprikolu.

Hromadné odumírání větví nebo stromků se mi nevyskytuje, spíše při nesouladu podnože a ušlechtilé odrůdy stromek "klempíruje" a žádá eutanázii. Možná je to příčina nevysvětlitelných problémů s mladými školkařskými výpěstky. Nyní se orientuji spíše na pěstování vlastních semenáčů, které mají daleko zdravější růst v zatravněném sadu a po naroubování má stromek rychlejší tvorbu koruny. J.

Dithane je fungicid s účinnou látkou mancozeb, tedy anorganický. 

Také se mi osvědčilo stříkat na podzim, na konci opadu listů, měďnatý přípravek, zejména u peckovin, splní to hned několik věcí. Zde je např. Kuprikol vhodný. Na jaře, po vyrašení, je vhodnější např. Kocide, Champion a pod., tedy přípravky, kde je měď přítomna v hydroxidové formě.

Obecně chlor neprospívá většině rostlin, ani hnojiva v chloridové formě v době vegetace nejsou vhodná.

Při postřiku ovocných stromů mědí za vegetace, je lepší se Kuprikolu a dalším chloridovým přípravkům raději vyhnout.

Jen pro upřesnění: Mancozeb = N, N'-etylenbisdithiokarbamát v komplexu s Mn a Zn solí je zcela určitě organická sloučenina, svědčí o tom základní řetězec ETYLEN (viz obal přípravku). Přítomnost Mn a Zn nás nesmí mýlit, jsou přítomny pro stabilitu látky a další potřebné vlastnosti. 

Názor p. Vinšálka na chlor plně respektuji, ale u postřiků je koncentrace Cl o několik řádů nižší než u hnojiv a tudíž jen zanedbatelně škodlivá. Kuprikol za vegetace opravdu škodí, ale ne kvůli chloru, ale kvůli obsahu mědi. 

Jinak souhlas. J.

Rakovinu můžeme do značné míry omezit nebo i vyloučit použitím bujně rostoucí podnože, ideální je semenáč. Samozřejmě je značný rozdíl ve vnímavosti jednotlivých odrůd. Staré odrůdy většinou odolávají lépe, např. na odrůdě Major jsem nikdy tuto nemoc nepozoroval. Nejhorší je když se rakovina objeví na kmínku, to je leckdy konečná. větev můžem lehce uřezat. Problém kmínku se dá vyřešit mezištěpem odolnou odrůdou- Strýmka, Major, či roubovat na plánku v korunce.

           Ing. Fidla