Melrose a Gloster

Letošní Glostery mám enormní velikosti, ale jen pár plodů, přeroubovávám strom na Sirius.Doufám, že nebudu muset tolik stříkat proti strupovitosti.Ještě zkouším Gala odrůdu, která by měla pokrýt dost dlouhé podzimní období v konzumní zralosti.Bez postřiku se ale neobejde.  AB

Měl jsem možnost číst něco o intenzivním pěstování odrůdy Gloster 69 v Německu. Postřiků všech (zimní, letní) bylo 26x. Hlavně proti strupovitosti prakticky po každém větším dešti. Pak může vypadat i pěkně.

Glostra jsem zrušil asi před 1O lety. Plody to byly výstavní (také se dostaly na menší výstavku kdesi v Mnichově, nebo u Mnichova, ale bez mého přičinění. Bylo to někdy ke konci minulého století). Možná, že to byly vzhledově nejatraktivnější plody, jaké jsem kdy na zahradě měl.

  Nicméně chuťově to v mých podmínkách ve většině let nebylo nic moc.  Vyžadoval postřik fungicidy (u mě 7-1Ox ročně) a v některých letech dost trpěl sklovitostí dužniny. Trpěl někdy chorobami jádřince (vyžadoval v době květu postřik B+fungicid).

  Proto, když jsem někdy před 13 lety začal postupně rušit zákrsky a přecházet na štíhlá vřetena, musel pryč. Na štíhlá vřetena jsem přešel kvůli svým kloubům, možnosti pěstovat daleko více odrůd na zahradě a také pěstovat odrůdy méně náchylné na strupovitost a odrůdy tolerantní a rezistentní vůči strupovitosti. Vyjímku tvoří kvůli nostalgii Rubín, Jonagored a také Melrose.

Dopadl jsem s Glostry přesně tak, jak předpověděl p. Petr. Hezké plody, tvar i barva a k tomu podprůměrná chuť.
   Taková jablka se výborně prodávají - ale jen jednou

Chápu zklamání vás všech. Přesto nějaké ty dovezené Glostry budu kupovat dál. Velkou slabinou je jejich moučnatění, což dost otráví. Německému pokusu o vytvoření odrůdy méně sladké, než Starkrimson, rozumím.  Gloster nezatracuju, i když tady nemá dobrou kvalitu. Jsem zvědavý na letošní Melrose. Čím teplejší rok, tím je pikantnější příchuť červeného deliciouse výraznější a v kombinaci s navinulejším Jonathanem to celkově dá jiný výsledek, než jen kořenitou sladkost u Starkrimsona. Já to beru. Starkrimson je jinak ale delikatesní.  Třeba děti právě na jeho sladkost nedají dopustit. Nic proti němu.

Mně tedy sladká chuť Starkrimsonu a všech mutací Red D.vyhovovala a nebyl jsem zdaleka sám. Ovšem jen v příznivých letech.  Přitom v pomologiích byla uváděna chuť mezi nedostatky.  Jakmila ale nebyl teplý rok, plody byly nedostatečné velikosti, nazelenalé dužiny, nahořklé, podřadné. A k tomu citlivost k mazům a strupovitosti.

Mě právě jeho chuť ze Železných hor (600m.n.m.) docela překvapila. Méně sladký, méně kořenitý, přesto vůbec ne špatný. Plodnost ale nízká a zdravotní stav nedobrý. (Starkrimson)

Já Starkrimsonu fandím! Ale jak je pravdou musí být rok aby byl. Jinak měl jsem možnost ochutnat jeho téměř černou mutaci Red Cap z podmínek sadu Synkov u Rychnova n. Kněžnou. A v tomto období ještě plná pektinů a škrobů. Věřím však, že do Vánoc by se odrůda snědla, přes Vánoce už by moučnatěla, což je bohužel zápor této odrůdy stejně jako náchylnost k jadřincové hnilobě. Silná slupka v ústech se poněkud déle zpracovává. Pro specifickou vůni a příchuť bych však Red Delicius a jeho mutace rád viděl jako jednoho z rodičů pro křížení s rezistenty. Aby se vyrovnal protipól zhusta nasazovaného Golden Delicia.

Naopak pro Gloster bych měl partnerku Galu. Jenže vysejte sto semenáčků a nemusí se povézt ani jeden. Můžou to být kyseláče jako Zvonkové.

Melrose je dobré, sladké, vyrovnané.

Juraj Kafka

I takovéto Melrose je z letošního podzimu. Lokalita Valašsko, 450 m/m. Stromek přeroubován, toto je úroda z bývalých tažných větví.