Major

Pro mě to je taky Top. Tady na opavském venkově to kdysi byla jedna z nějpěstovanějších odrůd. Já na zahradě stále držím několik stromů a budu sadit nové. Vytkl bych jí sice jistou citlivost na strupovitost, ale je to opravdu chuťovka. Lidé se mě vždy ptají zda mám ty výborná zelená jablka. Je to jedna z odrůd na nichž jsem nikdy neviděl jediný příznak rakoviny.

           Ondra D.

ahoj Ondro

Ozvi se někdy!. Musím ti napsat o firemním samotáři Major ze sadu Sosnová. Musím ti přiznat, že mě tento samotář velice překvapil.Po letošní květnové mrazivé redukci mě Major mile překvapil. Letos byl úplně obsypaný plody velikostně i tvarově podobné Spartanu. Při ochutnávce přímo ze stromu byl už zajímavé chuti a šťavnatý.Plody měly letos zelenožlutou barvu a z poloviny červené líčko. Zuccalmagliova reneta letos opět dosahovala velikých výnosů krásného vybarvení a plody dosahovaly i kilových hmotností. Je zajímamé, že co se starám o sady si Ontario ještě nevzpomělo na alternaci vynosu a jistí mi výnosnost sadu a je pořád obsypané pěknými plody. Nechápu v čem je Jonared kromně barvy jiný od Jonathánu, ale je velice ůrodný a spolehlivý než to Jonathán ůplně vybouchl a i Idared byl bez úrody. Spartan byl letos chuťově úplně perfektní a měl dokonce i karmínové pigmenty v dužnině letos by určitě vyhrál na degustacích kdyby nebyly ovlivněny jenom novinkami, které letos v květu vymrzly. Nevím jak vy, ale já pozoruji poslední dobou s tzv. glob. oteplováním klimatu, že se rapidně zlepšuje chuťová kvalita plodů starých odrúd, které v chladnějších letech byly jen průměrné a to jim pořád zůstává stálost v klimat. odolnosti!!

A ještě musím letos opět pochválit Strýmku. Stromy byly opět spolehlivě zaplozené a plody dosahovaly střední až větší velikosti s krásným nádechem červeného žíhaní a téměř bez strupovitosti. Nechápu kde Strýmka přišla ke pomlouvačné pověsti, ale vůbec není tvrdá jako kámen nevalné chuti. Když jsem ji sklízel i ze země byla bez hniloby a dala se i bez problému jíst a je zvláštní chuti.

Velice bych ocenil kdyby lovci nových odrůd zveřejnily pravdu jak letos dopadly s úrodou jablek.

U mě z novějších odrůd plně obstály Rajka, Goldstár, Šam. Reno,  Jonagold Decosta, Rubinola, Bohémie. Topaz sice zaplodil, ale plody byly brakovité a stejně dopadl i Delbarestival.

sadař vlada

Zdar Láďo

Jsem rád že se opět začínáš ukazovat tady na fóru, Tvé příspěvky, kdy se snažís bez nějakého zaujetí hodnotit staré a nové odrůdy nám tady chyběly. Škoda že ses tak brzo vytratil z nedělního ov. kursu, ne že by tam bylo pro odborníka Tvého formátu něco nového, ale měl jsem tam na degustaci pár starých odrůd, které si myslím ještě nechutnal. To s tím Ontariem je velmi zajímavé, u mě na zahradě střídalo už od útlého mládí, po celých těch několik málo let, než ho dostala rakovina. Spartan byl letos zajímavý i u mě, jakkoliv já dám vždy přednost osvěžující chuti Majoru. Poslední 2 roky byly z hlediska teplot ve veg. období opravdu zajímavé... Co se týče Strýmky taky moc nechápu ten odpor vůči ní. Špatné jablko to určitě není, kritici by si měli uvědomit, že se nedá hodnotit na podzim, ale v pozdním jaru, kdy většina odrůd je dávno za zenitem. Potom třeba i ocení její nevtíravou chuť se zajímavým angreštovým aroma. Odrůdy jako právě Strýmka dostávají v tpleších letech výrazně lepší jakost, přiznávám, že z vyšších poloh, jakkoliv roste a plodí velmi i tam, je to spíše mošťák.

      Ondra D.

ahoj

Na degustaci starých odrůd se rád k tobě zastavím osobně a pobavíme se spolu na ůrovni. Nezlob se na mě, ale poslouchat 3 hodiny o výsadbě stromků se zahradkáři je jak mluvit s mlynářem o mlýně. Samozřejmě je něco jiného jim vysvětlit rozdíl v podnožích a hlavně odrůdách. Po tom nejvíce zahradkáři prahnou a je jedno jak staré odrůdy jsou.Každý zahradkář a pěstitel si svúj stromek stejně vysadí po svém bez ohledu na školení. Já také všechny čtvrtkmeny co jsem zazadil a většinou na A2 jsem utopil ať mám pravokořeněnné stromky kde alespoň můžu pozorovat pravé vlastnosti odrůdy. Je pravdou, že spousta pěstitelů si v pomologii vúbec ani nepřečte na co původně byla odrůda vyšlechtěna nebo vyselektována a potom se jenom diví co to vlastně mají. To je to samé ve vinařství kde si z neznalosti koupí moštovou odrůdu na jídlo a potom se diví jak to vypadá a chutná. Je zajímavé, že si nikdo nekoupí brojlerové slepice na vajíčka a Vlašky na maso, ale u ovocných dřevin tu chybu dělají! Hlavně příznivci starých odrůd budou mít radost z globálního oteplování neboť staré odrůdy se začnou po chuťové stránce výrazně měnit a posouvat své průměrné chutě z chladných let směrem vzhůru.Vždyť si musíme uvědomit, že většina starých odrůd pochází z přímořských států (kromě krajových odrůd)  jako je Francie, Dánsko, Belgie a Holansko!!!.  A velice dobře se u nás akorád aklimatizovaly za určitou daň v ovoci. A u novějších odrůd se odrůdy co byly za mého mládí zimní se čímdál více posouvají k podzimním či dokonce až pozdně letním. (Rubín, Vanda, J. Grieve, Šampion, Mc.Intosh...)  Je jasné, když napřiklad odrůda Kardinál nebo třeba Antonovka či kožuchy byly pěstovány za účelem krmení domácích zvířat či pekařství tak je nebudu trapně shazovat s Rubínem nebo Č. lahůdkovým, Jonathánem... Já si myslím, že ve válečné době nebo hladomoru by jsme všichni dali za vděk i jedlým plaňkám bez ohledu na to jak jsou dobré. Je spodivem jak ve švestkách mají většinou všichni jasno, které jsou dobré na slivovici, které na kompoty a knedlíky či sušení. Proč u malvic je pořád nepochopitelný problém?

sadař vlada

Píšete, že Kardinál se pěstoval za účelem krmení domácích zvířat, co není úplně "košer". Například v Německu tato odrůda zažívá v poslední době renesanci. Pravdou je, že dužnina je "vatovitá", chuť je nasládlá mírně aromatická, vcelku dobrá. Plody příjemně voní.

Miloš

Nedá se asi všeobecně říci, že odrůdy mají vyšší kvalitu v oblastech svého vzniku. U některých to zdá se platí, je známo že třeba Coxova prospívá v Anglii mnohem lépe než tady. Ona západní Evropa má sice mírnější klima, ale léta bývají méně teplá a méně slunečná. Což nemusí být samozřejmě na škodu jakosti, jak říkám každá odrůda má své nároky, každá chutná trochu jinak v jiném podnebí, v jiných půdách i na různých podnožích. Je známou věcí že mnohé ze starých odrůd dosahují třeba na podnoži M9 netypické, leckdy horší chuti. Pro mnohé odrůdy jabloní není nějak extra teplé podnebí žádnou výhodou, mohou špatně vybarvovat, mívají horší aroma, kratší skladovatelnost, je zde problém s obalečem. Nejlepší jablońářské polohy byly právě středně teplé podhůří hor, když se bavíme o tradičních odrůdách.. Mnohé ze starých odrůd dosahují až ve vyšších polohách opravdu kvalitní chuť. třeba odrůda Vilémovo je v teplých polohách stěží průměrná, ve vyšších krásně vybarvuje a získává zajímavou aromatickou chuť. Že mnohé z nových odrůd mají vyšší nároky na teplotu a že se centrum pěstování jabloní posunulo do jižnějších šířek (J. Morava, J.Tirolsko, Nový Zélend) to je zase druhá věc... Jak říkám všehno chce svoje, být ovocnářem na Jižní Moravě šel bych do nových teplotně náročných odrůd jablek (Jonagold, Gala,), u mě na Opavsku se spíše spolehnu na osvědčené klasiky.

           Ing. Fidla

Ještě bych dodal že nechci zpochybňovat poznatky sadaře Vlady o zlepšování jakosti starých odrůd následkem teplejšího klimatu. Jen to asi neplatí všeobecně, na J. Moravě možná bylo mnoho odrůd spíš takové sladké bláto,  pro chladnější Bruntálsko je takové léto spíš požehnáním.

      I.F.

Zdravim

Budu reagovat na Vaší odpověď od zadu. Můžu Vás ujistit, ale Jonagold se už vůbec nestává náročnou odrudou na teplotu u Galy už si nejsem tak 100% jistý.Já sám mám velice dobrou zkušenost s Jonagoldem jak v Krnově tak v sadu v Sosnové (mutace Dekosta). Plody mám krásné velikosti vybarvení a chuťově jsou plně hodnotné. Stačí ho sklidit co nejpozději v babim létě, které mu plně vyhovuje jako ostatním zimním odrůdám.  Pro mě Gala není přitažlivá neboť má malé plody a je abnormálně sladká bez kyselin a má spoustu neduhů po renetě. Jonagold mi odolal v kvetení mrazu. Je pravdou, že nejvíce odrůdu chuťově a vegetačně ovlivňují podnože a půda. V písčitých půdách nemají plody tolik aromatických látek jak těžších půdách. V horských oblastech má na stromy určitě vliv zvýšené UV záření, vlhčí vzduch a převládající větry určitého směru. (to se podobá přímořským oblastem Atlantiku a Baltu) a na mráz si odrůdy za staletí aklimatizovaly. Nejvíce mi vrtalo hlavou proč p. Vaněk píše ve své Pomologii, že se odrúda nehodí na tipové podnože čili zakrsky. A docela jsem na to také přišel i když to někteří nechtějí potvrdit. Odpozoroval jsem to na starých odrůdách P. letní, M. jadernička,  Tvarově měly koruny stejné akorád v jiné velikosti. Plody byly na tipových podnožích větší a vyrovnané, ale chuťově 100 a 1. Na tipovkách byly plody chuťově fádní, suchá dužnina a hromadně padaly a dříve zrály. Za to na semenáči byly plody sice tvarově nevyrovnané, ale po chuťové stránce mnohem lepší.Dužnina měla šťávu a i aroma bylo výraznější. Jedinná nevýhoda jsou velké tvary korun (i když to někdy není vůbec na závadu) a nevyrovnanné zrání a to nemluvím o velikosti ůrody. Je zajímavé, že Německé publikace uvádějí Parménu zlatou za velice náročnou na klima a choroby a vzácnou kvalitní zimní odrůdu. A je zajímavé, že u nás je Parména zl. běžně zastoupena v alejích kolem cest a ve starých sadech vůbec nechybí. Je to nejlepší odrůda spolu se Strýmkou na kvalitní mošty a to nemluvě o velice krásné teplé oranžovozlaté barvě s červeným žíháním a i chuť je pro mladší generaci velice zajímavá. Pro mě jsou staré odrudy jako Keltové. Jsou staré, tajuplné, velkolepé a mají pověsti, které lákají na znovuobjevení a poznání.

sadaž vlada

Strýmku v naší poloze nežrali ani králíci. Nepotřebuju mít jablka od podzimu do podzimu. Zjara mi ve sklepě všechno stejně shnije. Nemusím vozit do sklepa metráky jablek abych zjara opět metráky shnilotin a plesnivin vyvážel. A když just budu chtít mít v červnu štrůdl tak si těch pět jablek koupím. A radši si upeču koláč s jahodama a udělám jarní salát. Nejsme ve válce a nemusíme vařit řemeny. Jinak "nevtíravá chuť je opravdu hezké synonymum pro řepu.