M26 a myši

Já mám zase zkušenost jinou. Ze stromků, které jsem nasázel na zahradě u zetě, hryzci nejdříve zlikvidovali ty na M9.
Stromky na M26 a MM106 napadli později také, ale ty už se mi podařilo ochránit.

Hledal jsem nejbližší nory, ale byli to malé polní myši, kterým se asi přejedla nedosklízená cukrovka na sousedním poli.

Můj soused tvrdí, že nejlepší je lidská moč, která prý hlodavce odpuzuje. Zalévá stromky močůvkou ze žumpy - jako p.Hrabal ve Skřiváncích v Kersku.

Kdyby někdo chtěl tento postup využít, mohl by zde podat zprávu, zda se jedná o spolehlivý recept i pro jiné lokality. J.

Čerstvá moč predátora (kočičí, psí i lidská) je pachovou značkou, která sice funguje, ale jen po omezenou dobu a lokálně. V školce délky 40 m je to obtížně proveditelné. Je možné, že úsek s M9kou mi ochránil kocour, protože tam bylo lépe okopáno, tak tam umístil strategicky 2 "hromádky". Prokvašené fekálie stejně jako slepičáky budou účinné spíše jako hnojivo než jako prevence žíru.

Hledám něco co by fungovalo nepřetržitě od zaškolkovvání podnoží do vrývání hotových stromků (2-3 roky).

Konzultoval jsem vše znovu se sousedem, tvrdí, že jeho postup (lidská moč) má výhody - má přihnojeno, hlodavci jsou odpuzeni, zálivku provádí 2-3x ročně do rýhy, kterou pak lehce zahrne. Ostatní stromy přihnojuje 1-2x ročně a hlodavce nemá. J.

Sousedův postup je správný, fekálie z žumpy nebo septiku je potřeba zpracovávat hygienicky - tedy aplikovat těsně před zpracováním půdy nebo ještě lépe do mělké rýhy v úhoru a následným zahrnutím. Nedávat na záhony, kde bude v nejbližších 2-3 letech kořenová zelenina nebo jahody.

Jenže v ovocné školce je problém s rizikem popálení kořenů a dále, že v sousedním řádku mám mj. i kořenovou zeleninu nebo jahody. Pro starší sady ale je to stejně dobré jako koše z králičího pletiva.

Taky mám na zahradě trápení s hryzci, někdy před 4 roky mě napadlo nově vysazované stromky vsadit do kusu PP kanalizační trubky průměru 800mm, v podstatě jako ohrádku.   Trubka má délku cca 40 cm, z toho je asi 35 zakopaných do země. Řešení spojuje několik výhod. Chodbičky hryzců vedoucí pod povrchem u trubky zpravidla odbočí, vyhnou se mu. Pokud se zahrabe některý zhora, snadno se nechá vypudit. Na podzim dosypávám na čepici kompostem, do jara se z něj něco do půdy vyplaví, na jaře u kořenového krčku jen výšku obsypu upravím. Protože mám okolo trávník, dobře se pod stromky seče přitom tráva neprolízá dovnitř trubky.  Později jsem vyzkoušel výsadbu do průměrů 1000 a 1200, kmínek stromku tam má více místa a ještě tam vypěstuji saláty.   j.c.

Školka je řádek podnoží sázených s takovým sponem, aby bala možná práce jako je očkování roubování nebo vyrývání hotových stromků, tedy asi na šířku čepele rýče. Právě to vyrývání je tím, proč nechci užívat bariérovou ochranu (králičí pletivo apod).

Ještě mi so SZ přišel tip na použití Sulky, hořké soli nebo Reldanu do první zálivkové vody po výsadbě. jaký na to máte názor?

Může to fungovat po vemi omezenou dobu, protože se v půdě rozloží. Ten Reldan tedy určitě.