Jak úspěšně zasít jadérka/semena jabloní

Několik pokusných tříletých semenáčků vypěstovaných z jadérka jablka koupeného v obchodě (odrůda Pink Lady) má letos první plody. Vybarvení těch plodů je zajímavé, chuť zatím ještě neznám (sklidím až v listopadu), ale zásadním nedostatkem je jejich velikost, neboť dosahují pouze 2 cm (viz přiložené foto). Možná jsou tímto potvrzena slova pana Jarina, který dnes ve svém příspěvku píše o skutečnosti, že v sadech velkopěstitelé používají na opylení okrasné jabloně s drobnými plody. Stromečky mají nyní výšku kolem 2 m a kmínek má průměr asi jako palec. Samozřejmě rostlinky nezničím, ale použiji jako bujně rostoucí podnož. Dnes jsem je u země očkoval a kůra šla velmi dobře odchlípnout. Pokud očka vymrznou (minulou zimu se mi to stalo asi ve 30%), tak stromky na jaře znovu přeroubuji.      

takto veľké jablone ako na obrázku mám aj ja teraz chcem sa opýtať aké veľké vyrastú do konca tohto leta a kedy sa už budú dať zaštepiť? 

To záleží na poloze, půdě, zálivce... Myslím ale, že k očkování budou nejdřív v létě 2016 a na roubování na jaře 2017. Možná by se hodilo je přesadit.

no tak zasadil som ich na záhradu a očividne im to prospelo 

Mám takový podivný příspěvek k tomuto tématu: Kdysi jsem množil jabloňové podnože výsevem jader. Z jaderniček a strýmky. Jinak v okolí rostlo jen pár boskopských. Ale o to nejde. Spíš o ten postup. Už nevím jestli mi ho někdo poradil nebo jsem to někde vyčetl. Zapomněl jsem už. Byla to tehdy taková "jednorázová", ale velká akce. Semena jsem vybral z vylisované drtě po moštování, umyl a do jara uskladnil v zemi ve skruži s pískem kde se pak i uchovávaly rouby. Na jaře jsme pak z těch semínek, byla to hrozná piplačka, sám bych to nezvládnul, sloupávali slupky a až pak jsem je vysazoval do malých 4x4cm květináčků. A ty byly na pak na okenních parapetech a úžasně rostly. Přímo před očima... Nevíte, proč jsem to tak tehdy dělal, má to nějaké logické zdůvodnění? Rafael.

Uskladnění ve skruži s pískem smysl má. Semena bylo třeba stratifikovat, což se tímto způsobem dělá. (někdy udělají čáru přes rozpočet hniloba nebo myši). Sloupávat slupky jabloňových jader smysl nemá, jadérka klíčí snadno i se slupkou, ta sama po vyklíčení odpadne. Jiné je to u pecek. Ty je lepší po stratifikaci vylouskat, protože ne všechny puknou pouhým tlakem klíčku.

Pane Vysloužile a nečetl jste v nějaké literatuře o tom loupání jabloňových jader? Pochybuji, že to bylo z mé hlavy nebo, že mi to "nějaký dobrák nakukal". Každopádně to nějaký smysl, aspoň diskutabilní, mělo. Malá jádra se nikomu loupat nechtělo a poškozená se hned vyhazovala. Tak díky této selekci vzešla skoro všechna, pokud si dobře vzpomínám, a vysázela se jen ta největší. Nicméně ta jádra jde před výsevem přebrat daleko efektivněji... Rafael.

Já bych z výsevu jader nedělal vědu. Každý rok potřebuji cca 10 semenáčků na obnovu a doplnění sadu. Proto vysévám  200 - 300 jader, které získám při konzumaci jablek  (nebo hrušek) po sklizni, nechám je 1 den ve vodě a vyseju je na záhon.

Na jaře vzejde asi polovina jader, v červenci nejsilnější očkuji, pokud jich není dost, štěpuji je příští rok. Při tom probíhá i třídění podle kvality. J.

Mám dotaz na pana Vysloužila jak je to se semeny jaderničky moravské.Jsou prý najlepší pro vypěstování podnoží-je to pravda?Mám starý asi 100letý strom jaderničky a nemá větvičky na rouby.Asi nejlepší bude když uříznu jednu větev aby vyhnala vlky.Nebo máte jiný nápad?Díky Vašek