Jak úspěšně zasít jadérka/semena jabloní

Na podzim jsem sypal propad a nahnilá jabka na záhon, potom jsem ho zavezl hnojem až se ucpávala předradlička, zoral, na jaře zasmykoval, zavláčel a zasel řepu. Když jsem plečkoval tak jsem zjistil, že na tom místě roste spousta semenáčků a to i v trsech. Rýpnul jsem do trsu prstem a z hlíny vyběhlo úplně vysušené a mumifikované jabko - jen jadřinec a zbytky slupky, a z jadřince rostlo 5 rostlinek. Jednalo se o odrůdu Kardinálka.

To nic není, ony přelehnou a budou vám klíčit i v dalších letech :)

Já jsem si před pár dny takové naklíčené semínko z jablka vyndala a rovnou zasadila... no a teď zjišťuju, že vyklíčit má až na jaře, takže z toho asi nic nebude... škoda, moc hezky to roste... Lucka

Není důvod, proč by z rostlinky nemělo nic být. Prostě jen do podzimu nenaroste tak velká, jako kdyby byla vyseta na jaře. Může být problém s vyzráním pletiva a namrznutím, ale to u jabloňových semenáčků nebývá

Dobrý den, trochu vám to tu oživím - pokud chci namnožit nějakou jabloň, o kterou stojím, je vhodnější zvolit řízkování (četl jsem v jiném příspěvku zde) nebo pěstování ze semínka, kde zmiňujete, že záleží na opylovací odrůdě? jestli tomu dobře rozumím, tak jabloň není samosprašná = pokud nestojí vedle ta samá odrůda, dojde k opylení jinou jabloní v okolí?

celkem se mi líbí filozofie (ne)řezu ovocných stromů - se starým domem jsme koupili i staré stromy a ty obrovské košaté jabloně mají něco do sebe.

Dobrý den, jabloně jsou obecně cizosprašné, tzn. že potomstvo vzniklé množením ze semen může mít dosti proměnlivé vlastnosti. Tomu se lze běžně s obtížemi vyhnout i u samosprašných odrůd ovoce. Identický strom v tomto případě ze semínka tedy nevyroste. Jen na okraj k tomu rovná se,  i kdyby v řadě stálo 20 stejných cizosprašných odrůd, vzájemně se neopylí, protože se ve skutečnosti jedná geneticky stále o tentýž strom. Jako rodič musí posloužit jiná odrůda.

Zaručený výsledek poskytne jedině vegetativní množení, tedy ve Vašem případě třebas ono řízkování. U řízkování je však potřeba zohlednit např. růstové vlastnosti odrůdy, lepší je proto využít štěpování na klasické podnože, ale s tím Vám určitě poradí někdo znalejší. Petr L.

Dobrý večer, no, pokud stojíte o nějakou jabloň a tou nějakou jabloní myslíte konkrétní odrůdu a ne jakoukoliv jabloň, nezbývá nic jiného než roubování. Pouze vegetativní způsob množení (roubování, očkování apod.) zajistí přenos stejných vlastností jako má mateřská rostlina. Jde o jakoby klonování. O řízkování u jabloní nic nevím. Jste-li stoupencem permakultur a podobných směrů, kterým nerozumím a nejsem jejich stoupencem, klidně si na konečné stanoviště vysejte na jaře do připravené zeminy semena jabloně a až vzklíčí semenáče, vyberte ten, co se Vám bude zamlouvat a nechte jej růst dle Vašich představ.

Můj osobní názor je, že promyšlený řez, řídící se určitými zákonitostmi, ovocným stromům prospívá, zvyšuje jejich vitalitu a prodlužuje jejich věk a plodnost. Vámi uváděné stránky, které jsem pouze letmo přeletěl poukazují pouze na nešvary řezu. Taky bohužel v dnešní době (sardinkové nebo jak ji nazývá výše zmíněná stránka) řadě lidem s malým pozemkem, kteří chtějí mít více ovocných druhů, nezbývá nic jiného než volba zakrslé podnože apod. A zakrslost není rostlinám nevlastní - mutace ve formě čarověníků, rostliny v extrémních oblastech (okus zvěří, laviny, vítr, růst v puklinách skal, tundře apod.). Pokud člověk (dle onoho webu) nemá zasahovat do přirozenosti přírody, jak si může dovolit na daný pozemek vůbec postavit dům? To jen k zamyšlení, nechci nikoho odrazovat, je to jen můj názor. Mittwoch

Kdys jsem nalezl na železničním náspu 5 jablečných pláňat. Asi někdo vyhodil z okna vlaku ohryzek. Protože jsem neměl žádnou typovou podnož, použil jsem pláńata k naroubování Ontaria. Dnes mám krásný stromek rodící pěkná, velká jablka. Udělal jsem dva stromky a oba mě překvapily pravidelným nasazováním větví, které jsem upravoval jen zkracováním v jejich délce. Domnívám se, že tak bude růstovou vlastností Ontaria.

V dobách, kdy ovocná sadba byla nedostatkovým zbožím (ostatně jako skoro všechno) to byl hlavní, často jediný způsob, jak získat podnož a z ní kýžený stromek. Mnohé z nich bez problémů plodí dodnes, některé ale zastavily růst nebo trpěly rakovinou.