Jak poznám stromek jabloně - zákrsek?

V prodejně nevědí,zda jde o zákrsek,ale myslí,že ano..Kmínek je asi 60cm vysoký před 1.větví.Jak to je?Prosím radu a kdy lze sestříhnout dlouhé větvičky.Děkuji za radu.M.

Len z kristalovej gule u vestkyne, inak asi nie. Preto sa snazim nekupovat stromky v obchode, ale v pestovatelskej skolke, kde vedia naprosto presne na akej podnozi to je, a ake vlastnosti ma.

Vážený pane. Přehlédněte s noblesou první příspěvek psaný ve slovenštině a čtěte prosím dál. Pojmenování výšky ovocných výpěstků se řídí takto: Je to výška kmene od kořenového krčku do místa prvního rozvětvení. Zákrsek je vysoký do 90cm, čtrtkmen 90 - 120cm, polokmen 120 - 180cm a vše nad tuto výšku je vysokokmen. V tom případě Vámi zakoupený stromek je zákrsek. Zasadit tak, aby místo očkování, což je nad kořenovým systémem taková boule, bylo vždy nad úrovní země! Je to důležité. Po výsadbě skutečně dobře zalít, ať  zemina přilne ke kořenům. Korunku založit až na jaře. Pokud neovládáte systém řezu, prostě pozvěte někoho, kdo tomu rozumí. pohodu přeje Stanislaw:-)

  Vážený pane.Názor ,že se to dá změřit na centimetry je naprosto mylný.Uvedu příklad.Jestliže daný stromek bude rubín na podnoži A2 neuděláte s toho zákrsek ani když se rozkrájíte.Proto je vždy vhodné kombinovat odrůdu a sílu podnože. Také si musím zvolit podnož podle toho jak velký stromek chci mít.Podnož je taky důležitá při sadbě, kvůli sponu.Např. stromek s podnoží M9 a podobné se sadí ve sponu asi 1 m dále stromek s pod. MM 106 a podobné ve sponu 3 až 4 m. dále A2  ve sponu 5m. atd. Ještě do toho přichází vzrůstnost odrůdy. No dalo by se o tom psát dlouho.Rozhodně nesouhlasím s tím ,že to stačí změřit a je to hotovo.Kbybych věděl podnož a odrůdu myslím , že by se dala určit velikost budoucího stromku.Při nákupu bych vždy měl vědět odrůdu a hlavně podnož na jaké je daná odrůda naroubovaná

lituji, ale pravdu má pan Stanislaw. Rozhoduje výška kmene, pokud budete mít silně rostoucí odrůdu na silně rostoucí podnoži a kmínek bude nízký, bude to zákrsek, i kdyby koruna zabírala celou zahradu a ještě zbylo i na souseda. Vaše pravda je v tom, že pokud někdo chce mít malý stromek, musí hledět nejen na výšku kmene a odrůdu, ale stejně důležitá je i podnož.

I já souhlasím se Stanislawem. Přesto je dobré si přečíst na jaké podkoži se stromek prodává a aspoň orientačně vědět, jak bujně roste odrůda. Stejně důležitou roli hraje i kvalita půdy, nadmořská výška a roční suma teplot. Připomínám, že stromek nepřirůstá v kmeni nábrž na koncích větví, tedy výška kmínku k nejnižším větvím zůstane stejná po celou dobu života stromu. V některých starších zahradách vídáme velké "keřostromy" jabloní rozvětvující se těsně nad zemí - neúspěšný to pokus o zapěstování bujného zákrsku.

Jedna věc je prodej, tam skutečně rozhoduje ta výška těch větviček. Druhá věc je podnož a co to potom udělá na zahradě. Když tam je vzrůstná podnož, třeba A2 nebo dokonce semenáč, tak ta jabloň se sice může každý rok řezat na zákrsek na 1,5 - 2 metry výšku, ale taky každý rok nasadí klidně dvaapůl metrové pruty a prostě nebude rodit, dokud se nepustí aspoň do 4 - 5 metrů výšky a k tomu odpovídající šířky. Je to přirozeně podvod prodávat bez upozornění  jabloně s takovou podnoží jako zákrsky, člověk je doma nasadí do rozteče odpovídající zákrskům a teprve za dva, tři roky vyjde pravda najevo, kdy už je marné cokoliv reklamovat.

Vážení, sice jsem amatérská zahradnice ale z literatury vím, že pokud má stromek podnož M9 - rostě slabě, M 26 je jednoznačně podnož pro zákrsek. Vždy jsem se tím řídila a kupodivu mám dva skvělé zákrsky, které dokonce zvládám i správně setříhat / úroda bohatá, letos jsem z jednoho zákrsku letního průsvitného měla 52 kg /.Dana

Ano, pan Stanislav má pravdu. Kdysi dávno jsem míval zákrsky Rubínů na M1 a další na ještě bujnější podnoži, už nevím jaké. Výška kmínku byla do 50cm, ale koruna toho Rubínu byla větší, než vedle rostoucí třešeň Napoleonova.

To je jen akademická debata. Podobně jako spor o meloun - ovoce či zelenina. Pěstuje se na záhonu coby jednoletá tykev, tedy se bere za zeleninu. Ale jí se jako ovoce, přidává se do ovocných salátů, pálí se z něj ovocný destilát.
  Stejně tak zákrskem se rozumí stromek na zakrslé podnoži, s nízkým kmínkem malo korunou a celkově menším vzrůstem. Protože ve škále vřeteno-zákrsek-čtvrtkmen-polokmen-vysokokmen se to nejlíp kvantifikuje podle výšky kmínku, tak se tvar stromku v literatuře vztahuje pouze na ten kmínek. Ale Rubín s korunou jako třešeň a kmenem 50 cm těžko nazývat zákrskem, je to spíš nepovedený pěstitelský hybrid. Jiná věc je, že neprozíravý školkař namíchal bujnou podnož s bujnou odrůdou a prodal sazenici s krátkým kmínkem jako zákrsek.
    Představme si, že bychom vysadili sazenici vysokokmenu na semenáči a z kmínku by vyrazily postranní vlky, které by z nějakého důvodu dorostly do korunky. Přejmenovali bychom takovýto strom na zákrsek?