Jednoduchá otázka, složitější odpověď, proto se do ní asi nikomu nechce.
Obecně: Při každém agrotechnickém zásahu je nutno zvážit všechny okolnosti, zejména: Stáří, kondici a velikost stromu, květní násadu, všechny zásahy předtím (hnojení, řez, obdělávání). Odborník by doporučil půdní rozbor. Nejde jen o zásadní prvky - dusík, fosfor, draslík (od toho hnojivo NPK), ale i další tzv. stopové - měď, bor, železo... a také o stupeň kyselosti půdy a celkově druh půdy z hlediska obsahu humusu.
Abych to zjednodušil (sám to nedělám jinak): Používám granulované hnojivo NPK a hnojím na podzim s lehkým zahrábnutím do půdy hráběmi. Doporučuje se i polovinu na podzim, druhou na jaře - kvůli vyplavování. Množství odhadem od jedné po několik hrstí podle velikosti stromu. Kdesi jsem četl, že velký plodící strom nelze dusíkem přehnojit.Asi po třech létech dám namísto hnojiva mletý vápenec, tím přehnojit už vůbec nejde, rozkládá se pomalu. Kde mohu, doplňuji humus zarýváním všeho, co shnije, tj. trávy, slámy, hnoje, sena apod. (mimo nakažených rostlin, např. rajčat, okurek i jejich plodů, to je třeba před zakopáním povápnit např. hydrátem.) Nejlepší hnojení je ale kvalitním kompostem, který by měl obsahovat vše potřebné, ale to už je jiná a o dost pracnější kapitola. Z.
