Heliodor

Možná není Smetánka (púpava) kyselomilná jako řeřišnice, přeslička či šťovík, každopádně kyselou a těžší půdu snáší velmi dobře. Zřejmě toleruje dobře každou půdu.

dakujem, takze okolo zakopem cererit uz teraz na jesen.

a na sneh rozhodit nehasene vapno? alebo na jar liadok amonny s dolomitom? (obe mam v mnozstve nie malom)

Nechcete si nejdřív nechat udělat rozbor půdy a hnojit podle jeho výsledku? Takhle je to věštění z koule.

podny rozbor by pomohol, no v mojich podmienkach prakticky nerealizovatelne.

zahrada bola delena na casti, niekde sa x rokov pestovala zelenina a pravidelne hnojilo hnojom, slepacincami, npk, niekde bol roky cierny uhor, ine miesta roky zatravnene. najvacsi problem je, ze som na skale, navezenych 20 cm pody, ale velmi rozdielna z roznych zdrojov, navezena na etapy stylom co sa zohnalo, o 2 metre dalej a poda je uz na pohlad uplne ina..

takze mi zostava len vestenie :) 

Když už jsme u těch žlutých rezistentů - je vůbec možné od sebe odlišit odrůdy Heliodor, Luna, Opál, Sirius, když jsou všichni kříženci Golden Delicius a Topaz?

Lucas

Co se chuti týče, tak třeba Sirius od Opálu určitě poznáte. S Lunou a Heliodorem zkušenosti nemám, ale třeba velice podobná je chuť odrůdy Sirius a Biogoldenu ač ten pochází z jiného křížení.

je vůbec možné od sebe odlišit odrůdy Heliodor, Luna, Opál, Sirius...

Jde to obtížně, i když drobné odchylky jistě jsou. Heliodor je díky mastné slupce a kališním hrbolům trochu jiný, ale u nás ani ten rozdíl není velký. Odrůda Orion z jiného křížení Goldenu (myslím s Otavou) se od Siria odlišuje velmi těžko, vzhledem i chutí. Přiznám se, že větší rozdíly vidím u jedné odrůdy v různých letech než mezi odrůdami navzájem.

Jistě, jde o žluté plody... Luna mívá spíše voskově žlutou a asi ze všech nejtenší slupku a bývá nejkulovitější. Chuť - terminus "navinule sladká" znamená sladší než "sladce navinulá". Velmi dobrá až po novém roce. Opal má sytě žlutou barvu, kališní jamka je hlubší než u předchozí odrůdy. Konzistence žlutavé dužniny je již známá tedy křupavá a zase po novém roce ke konzumu. Navinule sladká, kořenitá. U velmi osluněných plodů je rozmyté oranžové líčko. Končně Sirius a Orion oba triploidy, tudíž tvoří převážně střední a velká až velmi velká jablka. Jak již bylo řečeno od pohledu zaměnitelné plody, snad u Siria je slupka bledší, nicméně podobně lenticelovaná jako u Golden del. Chuť oproti Goldenu je vyvážená (sladkost i kyselinka). O poznání navinulejší, což někomu nemusí sedět. Konzumně opět nejlepší po novém roce. Orion osobně považuju za mňamku středně zimního charakteru. Jsou tam ještě jiné příchuťové tóny. Záleží u všech na podmínkách pěstování a klimatických poměrech daného roku. Heliodor mi chutí přijde ze všech výše jmenovaných nejpodobnější Topazu nebo Goldstaru. Takže kyselinka. Konzistence dužniny tuhá.  Žebernatost či svalce u kalicha by měla být alespoň v náznacích. Letorosty mívá hůře vyzrávající a charakteristicky světle obrvené jako žádný z výše jmenovaných. No ale samozřejmě, přinese-li mě někdo žluté jablko, také bych to střílel od boku. Není-li srovnání.  V každým případě to chce ještě hodně cvičené oko, abychom ty plody dokázali spolehlivěji rozeznat. Když to člověk vidí v bedně, kde jich je povícero, rozdíly tam jsou. 

Juraj Kafka