Efektivnost ochrany proti hryzcům

Letošní rok je u mě dost kalamitní z pohledu škod způsobených hryzcem(nebo možná i jinými potvorami). 4 mladé jabloně jsem už vytáhl ze země bez kořenů, mezi nimi i několikaletou Bohemii Gold. Další dvě několikaleté jabloně zatím bojují. Říká se, že hryzci hlavně napadají jabloně na M9, nicméně to evidentně pravda není, všechny zničené jabloně byly na A2 či Jaderničce, jen Bohemia byla na MM106. Závěr je takový, že jsem rozhodnutý zkusit výsadbu do drátěných košů, jakkoliv to bude pracné. Chci se proto zeptat, jaké s tím máte praktické zkušenosti.    

Dobrý večer. Sázení do uzavřených i na hoře "drátěných beden" je životně důležité!!! Hryzcům se musí cíleně a soustavně za pomocí všech dostupncýn prostředků znepříjemňovat život. Je třeba podporovat predátory - kočky nekrmit jenom v zimě když není tolik hlodavců a hlavně nerušit při lovu, stavění budek a hnízdišť pro dravé práky denní a noční, kladení patí, nástrah. Používat vše co je spojeno s vypuzováním a likvidaci těchto zahradních "příšer".  Snižovní množství hryzců pojmout jako ucelený program. Znova říkám, musí se používat lidská vynalézavost v boji s tímto nepřítelem. Přikládám několik fotek jak sázet stromky v místě s enormním výskytem hryzců. Zdeněk 

Souhlasím. My jsme letos na jaře zasadili mladé stromky také do těchto košů (drátěné pletivo poplastované - jiné v tu dobu nebylo k sehnání) a rostou jedna báseň. A to máme hryzců a podobných potvor plnou zahradu. Ať tento způsob vypadá jakkoli těžce, za "žijící" stromky rozhodně stojí.

V návodech na použití pastí se upozorňuje na riziko přenesení lidského pachu na past, které by se pak hlodavci vyhýbali.

Což takhle "zamořit" zahradu lidským pachem na př. hnojit lidskou močí - močůvkou. Možná by se hryzci a hlodavci vydali jinam. J.

Na lidský pach na pastičkách hlodavci neberou ohled. Po nalíčení se chytne hlodavec i za několik minut. Lidskou moč respektuje srnčí zvěř. Zdeněk

No jo, stromky dát do košů lze (kdysi jsme to takhle sázely s kamarádkou ve Světí, za tu práci to bezpečí stojí), ale třeba brambory do košů sázet nejde...           Lída

 Dobrý večer. Paní Lído, já pěstuji brambory jenom v trávě a hryzci nejdou do tlejícího substrátu ve kterém rostou brambory. Loňská tráva ve které jsou zasazené brambory se postupně rozkládá a postupně se uvolňuje malinko CO, CO2 a drobet metanu. Celý záhonek je malinko teplejší než zemina. Myslím si, že by to mohl být důvod proč se těmto hlízám vyhýbají hlodavci. Také k nám chodí prasata. Ryjí i kolem brambor a bramborám pěstovaných v trávě dávají pokoj. Mám pro to dvě vysvětlení. První jsem již popsal a to druhé  - asi máme kliku že je to ještě nenapadlo okoštovat. Na přiložené fotce je patrné, že zvěř má absolutně volný přístup k záhonům. Zdeněk

Ještě jedna fotka - foceno z druhé strany.

Vím, že dáváte brambory do trávy, už jste to tu psal... Jenže nemám tak velkou zahradu jako vy a tak se nemohu tak "rozmáchnout". Moje zahrádka má jen 400m² a musí se mi tam vejít všechno, co chci - od zeleniny přes ovoce až po kytky a keře o odpočinkové části. Takže brambor jen 6 řádků vedle sebe...  :-(((    Lída

Dobrý den, reaguji na sázení brambor do trávy.Zkusil jsem to loni a vysledek byl překvapivý, víc než polovina měla velikost mojí pěsti.Bohužel měly jednu vadu 30%bylo z poloviny vykousáno.Hryzce bych mohl exportovat do celého světa.Pak jsem našel radu.Najít díru v zemi do ní zastrčit hadici velikosti díry a tu napojit na výfuk auta nebo jiného stroje s motorem.Dvě minuty potůrovat a je na několik měsíců pokoj.U mě toto fungovalo