Čím preštepiť Spartan

Ještě dotaz na Miloše Vysloužila. Zajímám se hodně o krajové odrůdy, v hornomoravském úvalu jsem měl tu čest s odrůdami Libinské a Pasecké vinné, nenarazil jsem ještě ale na odrůdu Kralické, která by už na Šumpersku být měla. Máte s ní nějaké zkušenosti? Dosti velké, zhranatělé zimní jablko dle pomologie.             S rouby Majoru nebude problém, víceméně bych Vám je mohl dodat i osobně, někdy v únoru, až budou delší dny chci vyrazit na svou cestu potulného střihače stromů po vlastech českých... Já bych si zas rád vzal pár révek Vašeho Beforestu, mám slabost pro originální odrůdy... Až to bude aktuální dám vědět.

           Ing.Fidla

Citované odrůdy Kralické, Prasecké či Libinské neznám ale mohl bych se zeptat známých z Libiny.
  Z Beforestem nebude problém, doporučil bych i další, např chuťově skvělou Biesterfeldskou renetu.

Pozor, jedná se o odrůdu Pasecké vinné, od obce Paseka na Uničovsku.

Tak to jste první člověk, o němž vím že Biesterfeldskou renetu vlastní. Na vlastní oči jsem ji nikdy neviděl, dle Vaňka se má podobat Blenheimské renetě. Má vydržet do ledna a má být opravdu velmi chutná.. Zajímalo by mě ještě jaká je odolnost vůči strupovitosti a plodnost této odrůdy. Pasecké vinné je opravdu odrůda z Paseky jak píše Mittwoch, vzhledově velice podobná na Batul,  kulovité jablko se žlutou slupkou a krásným líčkem. Stejně jako Batul má velice malý kalich. V Pasece to byla velmi oblíbená odrůda, jednak stolní a jednak se z ní dělaly proslulé odrůdové mošty, o nichž věřím že byly vynikající, chuť Paseckého je vyrovnaná, nechybí ani pro mošt tolik potřebné kyselinky.

           Ing. Fidla

Biesterfeldská reneta je skutečně mimořádně chutné jablko. Blenheimské se, zejména  tvarem a kalichem skutečně podobá, zbarvení je trochu jiné. Do ledna ale nevydrží, možná ani do Vánoc je to podzimní jablko. Strupovitostí prakticky netrpí a roste bujně asi jako Zuzana (mám je obě na jednom stomě)

Zdravím pane inženýre Fidlo,musím Vám říci,že obdivuju Váš elán.Chtěl bych se zeptat jak provádíte činnost potulného stříhače stromů po vlastech českých?A teď se neptám na pracovní povolení, nebo obecního povolení nabízení podomní výdělečné činnosti, ani způsob placení daní, ale čistě na praktickou část.Zda stříháte stromy jen svým známým, nebo jezdíte po kraji, a kde vidíte zarostlé stromy, obecní nešvar, tam  zasáhnete, nebo máte webové stránky s inzercí.Zda si vozíte vysoký žebřík na vysoké stromy, nebo zda nabízíte jen zastřihávání mladých, nebo nízkých stromků.Asi budete mít dobrou fyzickou kondici, a mladší věk, protože tato činnost vyžaduje někdy až horolezecké předpoklady.Já sám mám každoročně dost co dělat, abych tyto práce vykonal ve stanoveném termínu, protože pak následují další činnosti které jsou v zahradnickém kalendáři, a nesnesou odkladu.

Rovněž zdravím pane Rostislavíku. Máte pravdu, to časové omezení tam samozřejmě je. Té práce je v jarním období dost, víceméně jsem podobnou cestu plánoval už loni, ale nezbyl čas, byl jsem dost vytížen tady na Opavsku. Nicméně udělal jsem tímhle potulným způsobem aspoň pár zahrad, když jsem třeba na víkend vyrazil někam do terénu. Za optání člověk nic nedá a člověku to nedá, když vidí zanedbané, nebo řezem soustavně ničené stromy, nějaký ten přivýdělek se taky hodí... Samozřejmě někdy jsou reakce odmítavé, většinou u majitelů nějvíce zmršených stromů.. český člověk si holt často myslí že rozumí všemu... dokonce leckdy lidé očekávaj že se pustím do typického pahýlování a jsou potom zklamáni že to je jinak:) Inu iluze že vidím do všeho, se člověk nerad vzdává... Jinak dělám všechny velikosti stromů, ty staré obzvláště s chutí, většinou přímo ze stromu. Myslím si že tyhle služby jsou třeba a nejen to, určitá osvěta. Lidé si leckdy myslí, že když jejich stromy přesáhly věk 50 let, jsou staré a musí pryč. Asi se to zakládá na poučkách v ovocnářských bichlích, ale dle mě to platí spíš intenzivní ovocnaření, než klasické extensivní ovocnaření, kde ta doba úspěšného fungování stromu může být i několikrát delší. Mám tu třeba na zahradě krom jiného 50 let staré zákrsky- odrůdy Spartan, Idared, Starkrimson, tedy všechno odrůdy rychlejšího vývoje, bohatě plodné, přesto nemám pocit že by se kvalita zhoršovala, samozřejmě ale že jsou udržovány občasným řezem, snažím se aby všude bylo mladé dřevo. A kde jsou potom možnosti vysokokmenů a odrůd s dlouhým vývojem?... 200 a více let?

Každopádně jak jsem psal, letos chci vyrazit na delší střihačskou pouť, kdyby někoho zaujalo o čem tady píšu a není si jistý v řezu v kramflecích ať s klidně ozve na adresu potulnysadar@seznam.cz

           Ing.Fidla

Dobrý den přeju na Opavsko pane inženýre.Je mi sympatické, když někomu není lhostejno v jakém stavu jsou některé stromy, a stará se nejen o vlastní, ale i cizí.Máte jistě kladný vztah nejen k ovocnařině, ale i k tvrdé práci na zahradě.Chápu taky nedůvěřivé lidi, majitelé zahrad, když jim u plotu cizí člověk nezjištně nabízí službu ostříhání jejich stromů na zahradě.Každý rok se setkávám s lidmi za plotem, kteří nabízí pestrou paletu služeb od výměny střechy, udělání nového okapu, nebo spravení omítky.Povětšinou jsou to lidé někdy pofiderného vzhledu.Mermomoci se dožadují vpuštění na pozemek, a vykonání své potřeby opravit co se dá.Pak se dočítám v tisku kdo koho okradl předraženými službami i o sto procent sjednané částky.Když nezaplatíte, pak jde v lepším případě o zdraví.Není se pak čemu divit, když jsou lidé nedůvěřiví k podomnímu prodeji.Jistě jste se s tím setkal také.V tomto svém blahoslaveném poslání budete pokaždé narážet na každodenní nedůvěru povětšinou vzdálenějších majitelů zahrad.