Boskopské (koženáč) a boskopské červené

Přijde mi celé to vlákno nějak jednostranné, jako reklama na Booskopské Napadlo mně, aby si třeba někdo nemyslel, že booskopy jsou to nejlepší ze starých odrůd. Když poslední dobou narůstá zájem o jejích renezanci.
*
Po Strýmce byly obě jeho mutace první čeho jsem se kdysi ve zděděném sadu zbavil. Jediné jejích výhody byla jejich dlouhá skladovatelnost ve vlhkém sklepě. Ale co z toho když je pak nikdo nechtěl jíst?
Na druhou stranu by se možná hodily na kompot, štrůdly nebo sušení. Ale s tím jsem neměl zkušenosti. Jen s přímou konzumací a lisováním. A v těch případech je překonaly jen Strýmky - na nic horšího jsem nenarazil.
Červená varianta byla atraktivnější jen vzhledově.
(Jejích cukernatost jsem už zapomněl, ale vzhledem k jejích nízké výlisnosti by to byl stejně jen podružný údaj).

Rafael.

Máte p. Rafaeli, svůj díl pravdy, ale toto je přece vlákno o Boskoopském. Jsou tu jednostranné nekritické reklamy na Admirála, Grývštýn, Čistecké, Matčono, Bohemii.  Nicméně díky za kritický pohled. 
   Jsou tu dva aspekty:
1. V české  (nevím jak slovenské) kotlině Boskoopské č., kdysi hojně zastoupené,  ze zahrad prakticky vymizelo. Dá se tedy říci, že praxe si sama řekla, jde-li o kvalitní odrůdu či překonanou.
2. Zajímavostí je, že zatímco z našeho sortimentu vymizelo, v jiných zemích se stále pěstuje a prodává. Proč asi?
Pro většinu našich pěstitelů převyšují nevýhody odrůdy -  bujný růst, střídavá plodnost, vadnoucí slupka, průměrná chuť nad jejími přednostmi - velké plody, malé nároky na řez, skladovatelnost.
   Jako triploid nereaguje na zhoršenou výživu a agrotechniku zdrobněním plodů, nýbrž poklesem chuti a sladkosti. 
   Za sebe mohu říci, že se s větší chutí zakousnu do jiných odrůd. Jednu výhodu ale Boskoop má. I když moštovací výtěžnost není nejvyšší, je možno i popadané či setřepané plody zpracovat za týden i později. To je u Grávštýnů, Jamesů či Rubínů nemyslitelné.

Výhody a nevýhody tu už pan Miloš shrnul. Ještě k těm výhodám - za mě snad nejlepší odrůda na sušení a pečení, což během jeho dlouhé skladovatelnosti dosti využívám a pak určitá chuťová změna oproti současným odrůdám.

Mikeš13: "...určitá chuťová změna oproti...". Presne tak. Už sa mi párkrát stalo, že okolo Vianoc som zliezol do pivnice pre jablká (väčinou mávam na výber spomedzi 20-25 odrôd) a siahol som ako po prvej voľbe po Boskoope, ktorý sa tam krčil v kútiku ako popoluška. Ale koľko ľudí toľko chutí, žiadnu reklamu tu Boskoopskému robiť nechcem, len pre mňa to skrátka "odpísaná" odroda nie je. Ešte jedna dôležitá vec - kvalita plodov veľmi závisí od agrotechniky, korunu treba udržiavať presvetlenú a formovať ju tak aby plody mali dostatok slnka. Zo zatienených resp. prehustených častí koruny kvalitné plody nečakajte, tam môžu byť brakovité. Ale dobre vyzretý a vyfarbený Boskoop z horných partií alebo periférie koruny je po pártýždňovom odležaní v pivnici vzorom sladko-kyslej lahôdkovej harmonickej chuti. (Kurnikšopa, nerobím mu predsa len reklamu?!). IH

Robíš, Ivane, ale v tomhle vlákně Ti ji prominou...

Miloš: Ale robím to zadarmo, nie je to rezistent a nie je zo Střížovic. Tak sa mi to snáď prepečie... 😉 IH

Jak už tu, na stránkách, někdo před léty prostě napsal: „Boskoopské je ze všech renet nejrenetovitější“. Lidské chutě, ideály, názory, jsou různé, ale přikláním se k názoru dr. Hlavatého, že komu Boskoopské nechutná, má „rozštelované chutě“ (nejmíň). Mně nejlépe chutnaly již mírně se scvrkající.
Překvapuje mě ale pochvala Boskoopského právě od dr. Hlavatého (), to je z nějakých cca 150 m/m! Já znám, popisuji, Boskoopské z 600 a více m/m. Taková plasticita odrůdy! To je přeci úžasné jabko. JG

"... kvalita plodov veľmi závisí od agrotechniky, korunu treba udržiavať presvetlenú a formovať ju tak aby plody mali dostatok slnka. Zo zatienených resp. prehustených častí koruny kvalitné plody nečakajte..."

Je to tak, navíc stromy docela dost zahušťují.

"Mně nejlépe chutnaly již mírně se scvrkající"

To pak vynikne ta hutnost dužniny.

Nemůžu si odpustit drobné doplnění.
Ty mé booskopy byly sice starší, ale dobře prořezané, hnojené a v cca 370 m.n.m., v kamenité půdě. A jeden strom byl v jiné zahradě, v nižší poloze, v půdě spíš jílovité, ale výsledky stejné.
A v době kdy jsem si z důvodu nedostupnosti vysokokmenů v ovocných školkách jsem si je dělal sám, a v malém mně by to nebavilo, tak se dva zájemci o Booskopské našli. Přímo je chtěli...
Tím chci napsat jen to, že to vlákno vyznělo, aspoň pro mně, že nic lepšího než Booskopské ze "starých odrůd" neexistuje. A že by bylo dobré aby potenciální zájemci o jeho pěstování úplně neuvěřili zde psanému a jeho chuť si ověřili a vyvarovali se tak po létech až začne plodit třeba zklamání...

Rafael.

Tak má vypadat diskuze o odrůdě. To se v žádné pomologii nedočtete. 
   Já sám nevím, jestli patřím do skupiny příznivců nebo odpůrců odrůdy. Boskoopského jsem ze zbavil před lety - mimo jiné pro jeho méně lákavou, "syrovější" chuť. Na druhé straně dnes žehráme na záplavu nových odrůd velmi podobných vzhledem i chutí - tzv. eurojablek. Boskoop k nim rozhodně nepatří. A v křížalách se mu vyrovná snad jedině Blenheim.