Vrublovanie do razstepu

lebo pri vrublovani do razstepu podpnik puka, vznika diera v podniku, pri vacsich podpnikoch tam zacne zatekat voda kedze sa diera tazko pretiera voskom a ten sa aj tak pocas teplych dni roztopi a stecie, ja osobne povazujem sa najlahsie a casto najlepsie stepenie za koru, ale stepenie do razstepu ja podla mna v pohode, niekedy to bol jediny sposob stepenia a stromy sa dozivali aj stovky rokov, tiez posobi velky tlak ktory pomaha zrastaniu, z hladiska najlepsieho zrastania je urcite top kopulacia, ale je potrebne aby podpnik nebol velmi hruby.

V prof. množírnách jsou používány jiné metody, které jim vyhovují, v zahradách, kde si člověk chce zpestřit z různých důvodů odrůdové složení, při neznalosti vzájemné příchylnosti je štěp. do rozš. stále dobrý způsob. Je proto lepší dávat do jednoho rozš. 2 rouby odlišných odrůd. Kvalita provedení je základní předpoklad k úspěchu. A že by se nedal vosk nanést tam, kam patří...? S.P.,Ch.

Rozštěp málo používám a když tak u jádrovin.Roubování za kůru je přijatelnější a umožňuje i tři a více roubů po obvodu.  AB

Rozštěp je metoda na roubovánín vína a možná peckovin v předjaří. Je jednodušší a zdá se mi i lépe ujímavý než kozí nožka. Jinak to není metoda volby.
1. Rozštípnutá rána je hrubá a hojení obtížnější
2. Spotřeba vosku na zamazání větší
3. Kolíček uprostřed je asi zbytečný, naopak zhorší hojení
Na druhé straně rouby v rozštěpu dobře drží.
U jádrovin bych rozštěp nepoužíval vůbec. Jabloně i hrušně mají dlouho mízu a ujímavost za kůru je spolehlivá, hojení rychlejší.

ja jablone vrúbľujem do rázštepu stále. ujateľnosť 100%. dnes som vyskúšal hrušky malo by to byť rovnaké. vrúbľovanie do rázštepu je rýchle a jednoduché. ešte sa mi nestalo aby sa mi vrúbeľ neujal 

Štepenie na stred považujem za výborné, je možné takto rovnako ako pri kopulácii a kozej nôžke štepiť ako kôstkoviny tak aj jadroviny, dokonca ešte pred miazgov, není ani páska nutná ale väčšinov ju pre istotu dávam. Pravda ak chcete aby sa to pekne zahojilo tak podpník nesmie biť hrubý. Mne sa takto podarilo hrušku, ktorá bola mänšia ako Merodová máslovka, teda bola k nej blízko a v tieni - údajne zimná odroda ktorá však takto nikdy ani nemohla dobre chutiť, rodiť. V respektíve na prelome Feb. a Marca 2016 som tu hrušku sťal a rovno zo stroma na strom narýchlo tupým nožom preštepil na konáre inej zimnej hrušky, pásku som nedal (odrodou som si nie istý), táto ma väčší vzrast. Asi dve tretiny štepov sa ujali pričom pučať tu začali stromi skoro až mesiac po tomto štepení. Potom rástli veľmi silne. Je to len také dočasné riešenie (podnožje tiež stará hruška) aby som vedel o niekolko rokov ako tá odroda bude chutiť na slnku. Ak prekvapý tak sa možno dočká preštepenia na samostatný strom.

Ešte dodávam, že na rozdiel od kozej nôžky a kopulácie je to jednoduchšie, toto zvládne aj 6 ročné dieťa. Netreba nutne ani pásku (hoci prejstotu dávam), takže že by to bolo drahšie než štepiť za kôru pochybujem. Ja štepim často zo starých stromov a tenké štepy mi v chladničke niekedy robia problémy s predčasným pučaním, ako z jednou hniličkou tejto jary. Nakoniec som okolo 20. marca radšej skôr než neskoro vzal časť štepu ktorý ešte nevypučal zaštepil som do razštepu na dva očka a teraz vidím že to funguje. Táto miestna odroda mi na rozdiel od iných (ktoré v pohode vydržali do miazgy) vlani tiež nejak prečasne pučala a za kôru som štepil márne.

A pokračujeme v roubování do rozštěpu. Co jsem tak četl v tomto vlákně, tak Miloš doporučuje roubování do rozštěpu u peckovin, jiný názor zase říká, že se mu v rozštěpu u peckovin nic neujme, takže to přestal dělat. Řekl bych, že u jádrovin je stejný výsledek při rozštěpu, jako při roubování za kůru. Zase připomínám onu výhodu, že se u rozštěpu může použít tenčí roub na silnější větev, stejně jako za kůru a přitom nemusíme čekat na mízu. Od Tervanolu jsem přešel na Kukyho oblíbený Arbosan.