Stará odrůda určení

Dobrý den, 

prosím o pomoc s určením odrůdy. Jedná se o staré hrušně, v okolí je jich několik. U nás se jí říká Maštalka, plody jsou trpké, konzumně zralé až po zhniličení. Používala se na mošty (ten je výborný) nebo pálení. 

děkuji

P.

No v podstatě jste to napsal, je to odrůda Maštalka... Samozřejmě se nejedná o žádnou stolní máslovku.. Odkud jste? Někde z Moravy předpokládám.. Mě tydle speciální odrůdy docela zajímají, jejich zpracovatelský význam je nenahraditelný...

           Ing. Fidla

Nechci být za potížistu a mít za každou cenu jiný názor, i když o tom vlastně diskuzní fórum je. 
   Podle mě je éra pěstování takových hrušek za námi. Už nepamatuji dobu, kdy taková - nebo podobná - veliká hrušeň s drobnými plody stávala v každé zahradě. Výhodou bylo, že se o strom nemusel nikdo starat a jednou do roka se setřepaly a vypálily její plody. Málokdo se ale zatěžoval s odstraněním stopek, podíl slupek, jádřinců v kvasu byl příliš vysoký, kvas byl hustý, musel se ředit.  Sušily se celé plody - energie kachlových kamen nic nestála, beztak se v nich topilo kvůli vaření. Byly to krásné dominanty vesnických zahrad, ale dnes jsou nároky na kvalitu ovoce, prostor na zahradě i možnosti zpracování jiné. Zda je zpracovatelský význam nahraditelný, si netroufám soudit, ale žádný velkozpracovatel o takové plody zájem nemá. Já, kdybych si měl vybrat, sáhnu při výrobě povidel, křížal, moštu, kompotu, hruškovice radši k voňavým odrůdám s většími plody. Ale o tom už jsme jednou polemizovali...

Inu tak jistě že to nneí odrůda do malé zahrádky, Na druhou stranu si musíme uvědomit, o kolik stromů, které kdysi byly třeba volně v krajině jsme přišli. Možná se bavíme řádově o milionech. Pro tyto místa jsou tyto dlouhověké a nenáročné odrůdy nenahraditelné. Navíc i když se bavíme čistě o kvalizě výrobků z ovoce, tak třeba na hruškový mošt jsou tyto trpké odrůdy jedinečné a třeba v Rakousku je to celé jedno sadařský odvětví. moštové odrůdy hrušek! Na Vsetínsku byly velice oblíbené hrušně Dule- taky za tvrda trpké- ovšem o shniičení a následném vypaléní je z nich elice lahodná hruškovice, dle zkušených místních paličů kvalitou převyšuje Williamsku. Nasušené a rozepleté dávají valašským frgálům jejich typickou chuť...

           Ing. Fidla

Ano, tyto dominanty - veliké ovocné stromy, z nichž hrušně patřily k největším a nejstarším  - na mezích,. za humny v sadech, o ty jsme přišli a scházejí mi. Dotvářely ráz naší krajiny, poskytly úkryt i potravu zvěři a ptactvu, naši předkové je navíc uměli zpracovat a využít. Kdo někdy soustružil dřevo, potvrdí, že zdravé jádro staré hrušně je skutečně jiným nenahraditelné - zákrskem na kdouloni tedy rozhodně ne. Jenom jsem si dovolil poznámku, že kvalita plodů stolních odrůd nemusí za těmi drobnými hruštičkami až tolik zaostávat - a to nejen při zakousnutí, ale i při jejich zpracování.

Většinou je ovoce divoké, polodivoké, trpké, nahořklé, kyselé apod. k výrobě moštů, džusů, sirupů, vín, likérů a destilátů vhodnější než konzumní odrůdy.
Na jeho vhodnost k sušení a kompotování nemám názor a zkušenosti.

Rafael.

To v řadě případů platí (jeřabiny, šípky, maliny, třešně), ale zevšeobecňovat to nelze. Mošt z planých jablek si umím představit, víno z divokých hroznů není dobré, pálenku z planých myrobalánů znám (kam se hrabe na švestky), kdo pálí hrušky, shání wiliamsky.

Víno ze stolních, atraktivních a velmi chutných hroznů se nevyrábí. Lepší je z moštových odrůd. Destiláty zřejmě taky, ale jistě to nevím - nejsem z vinařské oblasti.
Myrobalány jsou kapitola sama pro sebe. Nic kvalitního z nich vyrobit nejde, jen průměrné až podprůměrné výrobky.
Spíš bych v tom směru směru srovnal ušlechtilé švestky s trnkami, prinus spinosa.

Rafael.

Spíš bych v tom směru směru srovnal ušlechtilé švestky s trnkami, prinus spinosa.

To by asi šlo, i když jen teoreticky. Pálenky z planých trnek, které jsem pil, byly výborné, ale   byly vyrobeny průtahově, tedy z macerátu. A to s destilátem z pravého kvasu lze těžko srovnat.

No, jo, to já taky.
Můžeme jen spekulovat a představovat si jak by asi chutnal pravý destilát z trnek. Třeba ho někde někdo vyrábí, ale nezkoumal jsem to. Stejně by byla jeho koupě nad mé finanční možnosti.
Sám jsem ho vyrábět, ani v "laboratorním množství", nikdy nezkoušel - velmi pracný sběr a bylo mi líto té pracně získané suroviny...
Tak jen z vína nebo jako průtah.
*
Ale zkoušel jsem kdysi švestkový likér, víno, něco jako mošt nebo sirup a nic z toho mi nechutnalo. Vlastně ani švestkový kompot moc nemusím.
Ale třeba jsem to dělal špatně nebo mám jiné chutě...
Naproti tomu z trnek bylo vše dobré a velmi žádané.

Rafael.