Špatné Ph pro hrušku?

Myslím že všeho moc škodí, tou přehnanou péčí jste stromek zahubil.Stačí vykopat jámu na objem kořenové soustavy sazenice stromku a obsypat kořeny dobrou ornicí, prolít vodou, ušlapat a hlavně všechna hnojiva jsou reklamní tahy.Až stromek poroste tak potom lehce pohnojit.Dřív taky lidé sázeli stromky a neměli nic jiného.Sázím roky a přírustky a plodnost je velká.Něco jiného jsou postřiky proti škůdcům ale já je nepoužívám neboť pak si můžu jít koupit ovoce do obchodu. Vašek

Tradiční pěstitelské oblasti hrušní jsou na bazických půdách. Nejlépe se hrušním daří na čediči (Litoměřicko). pH 6,5 rozhodně není problém.

V.

Přehnanou péči jsem hrušce věnoval až když neměla prakticky žádné přírůstky. Ostatní stromy většinou rostou i bez velké péče.

Rozšířený problém hrušky po výsadbě.Neroste a pouze obrůstá květními trny.Vidím to stále kolem sebe.Myslím pane, že jste už koupil stresovaný stromek a to zvláště rzí hrušňovou.Dnes množí výsadbový materiál kdekdo.Nevěnuje pozornost této chorobě, školky nejsou prostorově izolované a toto jsou možné důsledky.Stromek koupíte značně oslabený (na pokraji přežití).Samozřejmě v rámci zachování druhu nasadí květy, na dřevo nemá sílu.Hrušně kupovat pouze u prověřených školkařů a samozřejmě ošetřovat.
Pane Vašku promiňte, já jabloně ošetřuji a vsadím se, mám je stejně zdravotně nezávadné jako Vaše ovoce.Néchápu proč se toto nepravdivé dogma stále oživuje.Pořiďte si kvalitní literatůru s touto problematikou.Třeba tu, kterou jsem tady uváděl včera v souvistosti se Syllitem.Vite loni každý nadával na monolii jabloní a mohly být výsledky zcela opačné pokud by používali šetrnou chemickou ochranu.V zahrádkáři leden 2015 je krásně popsáno proč loni monolie tak řádila.Doporučuji všem si to přečíst. - Mičurin II (9533)

Co s tím?

Já bych ji vyndal ze země, namočil na den do sudu s dešťovou vodou, vykopal novou jámu, naplnil kompostovou zeminou (bez hnoje). Kořeny očistit od podezřelých částí a obnovit řez na konci kořenů do zdravého dřeva. Zachovat vlásečnicové kořínky! Nejsou kořeny okousány (hryzec?).

Pak vysadit ke kůlu "na vodu". Na kořeny zakryté zeminou nalít vodu, dokud pije (1-2 konve), pak dosypat do správné výšky = jak ve školce, tak na stanovišti - pozná se podle barvy kůry(nesmí se utopit, místo očkování 5 cm nad terénem).

To by v tom byl čert, aby se nechytla! J.

Diagnózu má každý nějakou. Kupodivu se nikdo nezeptal, kdeže zadavatel hrušeň pěstoval, jak hluboká je v těch místech ornice, co je pod ní, na jaké podnoži Wiliamsku vysadil. Pokud bydlí na vysočině a koupil hrušku na kdouli, nemusel být stromek ani vystresovaný ani umlácený péčí. 

Tak tak. Pisatel píše, že byl stromek po 5 letech menší, než ze školky... Takhle mi v jílu živoří třeba broskvoň na BVA-2 nebo právě dvě odrůdy hrušní na kdouloni.

Pane Polehla, pracoval jsem léta v ochraně rostlin a dělal postřiky všemi možnými prostředky a tak se chci chemie doma na zahradě maximálně vyhnout.Jediné kde musím dělat postřik je vinná réva tam to bohužel opravdu nejde.Jabloně mám staré odrůdy a vyřadil jsem všechny novější které bez chemie nejdou.Třeba takové Zvonkové mi napadla puklice tak silně že shodilo listy ale taky šlo do kotle.Ale teď k těm hrušním-je velký problém se rzí, je to ale důsledek současného přístupu výsadeb jalovců jako okrasných rostlin což dříve nebylo.Mám s tím taky potíže ale to je diskuse co s tím.Pán zřejmě zasadil stromek do humózní půdy a hrušeň má jiné nároky.Mám velké sady v různých podmínkách, jabloně nejsou problém ale hrušně jsou potvory.Pokoušel jsem zasadit hrušeň na chalupě kde mám šedou slínovku a 500m.n.m.Nechtěly se ujmout a úspěch nastal se stromkem z květináče který roste už třetím rokem a má přírustky 30 cm.Mám problém s hryzci a tak kořenový bal musí být celý v plativu.Je zajímavé že minulá hrušeň která byla úplně na odpis byla zasazena v druhém sadu 400 m.n.m do žlutice/dole je opuka) jen na viviklaný rýč jako lesní stromek a měla ještě ten rok 60 cm přírustek a dnes je to zdravý strom.Prostě mi vychází že s hrušní se nemá člověk mazlit. Vašek

Podnož hrušky už nevím, štítek ač z plastu už zašel časem. Půda je hnědozem, ve spod jíl. Ale jámu jsme původně před 5-ti lety kopal nejméně do 50-60cm a 60 -70cm širokou, vyplněnou černozemí a částečně hnědozem. Huška byla zasazena do koše z pletiva. Právě kvůli pletivu jsem ji letos nemohl řádně obkopat do hloubky, takže nakonec šla snadno vytrhnout, urvaly se nejvíce dva kořeny. Hrušen jsem letos při sázení maximálně ostříhal a ponechal asi 4 krátké čípky na kmeni, všechny ostatní ostříhal. Co mě zarazilo byla jasná černá barva celé podnože(té rovné části bývalého podnož. řízku), ale nebyla uhnilá, jen je to zřejmě její přirozená barva. Hrušen v žádném případě netrpěla suchem, byla zalévána. Hloubku zasazení vždy volím souběžně místa roubování - očkování s terénem, nechci stromy sadit příliš mělko, trpí pak suchem v létě. Stromky při sázení a ušlapávání hlíny povytahuji až jsou roubem s terénem, samozřejmě citlivě.