Roubování hrušní

Pokud jsou rouby silné nenarašené a podnož zdravá, ujme se kdeco. Já jsem sice  tento postup nezkoušel, ale nemyslím si, že je lepší než jiné techniky. Velká část řezné plochy roubu - zejména ta nejdůležitější (kambium) se takto dostane do kontaktu s biologicky mrtvou borkou. Ke srůstu roubu  dojde až po proliferaci hojivých  pletiv z podnože. Za praktičtější považuji rouby ustřihnout těsně před rašením, zapíchnout k patě stromu, počkat 2-3 týdny  a jak poteče míza, roubovat za kůru. Je to snadnější a srůstová plocha je nepochybně větší. Pokud trefíte správný termín začátku toku mízy (trvá jen pár dní), lze roubovat ze stromu na strom i za kůru
  Vaše metoda je zajímavá pro speciální případy - např. když si Vás pozve přítel z velké dálky na přeroubování stromu a až na místě zjistíte, že  ještě neteče míza. Pak nic jiného nezbývá.

Poté, co jsem konečně pochopil princip tohoto roubování - na jiném místě diskuzního fóra - své výhrady uvedené v posledním příspěvku odvolávám. Metoda se zdá být skutečně zajímavá, už jsem ji i odzkoušel. Jenom ještě malý dotaz na autora. Jak zajistíte, v případě, že je kůra silnější než seříznutý roub, dostatečnou kompresi roubu ke kmínku podnože? (To co v případě roubování za kůru za mízy dělá odchlípnutá kůra ještě zpevněná ovázáním) .

Musite vyriznoutklinek mirne sikmo dovnitr aby v kure drzel sam lepe je kdyz vyberete rouby sylnejsi nez kura po seriznuti navzajem licuji , jeste otom klinku v kure smerem dovnir po obvodu kury je zarez usi uvnitr u dreva sirsi roub jak je zaoblen seriznete do spicky a jeste mirne sikmosrazithrany kury na roubu zapichnete do kury podnoze a roub tam drzi to jsme upresnovali v roubovani jabloni nechalo by se pripichnout roub spendlikem nebo rebikem nebo podlozit drivkem me rikal mystr v praci muzes byt blbi ale musis si poradit  tak ja se snazim.                                        obykemi

Sleduji s napětím tento rozhovor již od počátku (jsem zadavatelem této zprávy), mnohé jsem pochopil, i ten rybinovitý zářez do kůry (snad), ale pořád si neumím představit tvar toho roubu, aby obě kambia byla v co největším možném styku a mohlo tak dojít ke kvalitnímu srůstu. Jestli jsem to alespoň částečně pochopil, roub je seříznut do trojúhelníku podle tvaru rybiny a pokud možno by měl mít tloušťku kůry? Obrázek by asi hodně pomohl !

Obrazek zatim neposlu nemam ho jak otisknout kdyz je roub sylny tak to pekne licuje na kure je videt jen res do tvaru dlouheho v.nevim jak to jinak znazornit kdyz uz je miza jde to jeste lepsi provest.

Myslím, že jsem o něco dál - princip jsem, doufám,  pochopil, ikdyž nevím,co je to rybinový řez. Metodu jsem odzkoušel, včetně toho šikmého seříznutí, takže roub zajede podkůru jako svlak do dveří.
   Je dobré, máme-li tolik roubů, že si můžeme vybrat ten, aby byl po seříznutí tlustý jako kůra. Často totiž musím roubovat silné větve a mívám k dispozici jen mikroletorosty z odumírajícího stromu, který se majitel náhle rozhodl zachovat. To je pak každá rada drahá.

To resim take zrejme jako vy za kuru klasycky v dobe mizy na nektery slapsi vyhon ktery se najde i na sylnejsim strome nebo je lepe zmladit starsi strom a pak je sylnejsich roubu dost .Rouby novinek schanim vetsinou z mladych stromu tak mam ruzne syly roubu a na sylne podnoze sy vyberu nejsylnejsi ze spodni casti.

Ten trojúhelníkový řez se nazývá kozí nožka a pod tím názvem se dá v učebnicích roubování najít.  Jinak hrušeň se ujímá velice dobře. Kdysi jsem rouboval už rašící roub s asi 1 cm velkými rozpučenými pupeny, prakticky listy. Při roubování se mi stalo, že se mi ty rozpučené pupeny všechny tři odlomily.  Během 14 dnů vyrostly nové a roub se krásně ujal.  Rouboval jsem a rouboji nabroušeným kuchyňským nožem. Na druhé straně ale, než jsem kdysi začal roubovat, sedl jsem si k hromadě odstřižených vlků a natrénoval na hodně desítkách výhonů řez.

Taky jsem si prvně myslel, že jde o kozí nožku, ale není tomu tak. Roub se seřezává jako na Tittelův způsob, jenže po stranách sbíhavě do špičky. Řez na podnoži už se dá odvodit.

Dobrý den.
Rád bych pokračoval v tomto starém vlákně. Zdá se mi zajímavé. Chtěl bych se jednak zeptat, jak se dařil výše uváděný způsob zářezu do silné kůry, ale hlavně „hloubám“ nad tím, jak použít „mikroletorosty“ a k přeroubování, když normálně silné letorosty nejsou.
Zdroj roubů, hrušeň, je úplně zastíněný, přerostlý parkos. Nejdelší letorosty jsou do 10 cm a tenčí jak stéblo slámy. Ale i na dvouletých větévkách je jemná a hladká kůra. Ty už by se sílou blížily síle normálního letorostu. Uvažuji proto použít k roubování tyto dvouleté větévky. Zajímaly by mě vaše zkušenosti, názory, na toto téma. JG