Proč hrušeň nekvete?
|
|
|
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 91.21 (?), 22.4.2010 16:58
Můj problém je v tom že jsem ořezal starou hrušeň krterá má dobré plody ale v nedostupné výšce.Strom dost obrazil, roční výhony mají obrovské trny které během dvou let se změnily v plodosný obrost ale plody na těchto větvích jsou nepoživatelné jako byly plané.Větve jsem zkoušel ohnout 45 st. pořád to ale žene na horu.Má vůbec cenu něco s tím dělat?
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 178.235 (?), 22.4.2010 17:40
Patrně jste odřezal přeroubované větve.Nezbude Vám než do mladých výhonů vroubovat ještě teď nějaké vhodné odrůdy.Výběr je bohatý. AB
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 91.21 (?), 22.4.2010 22:32
To jsem se domníval také ale oni takto vypadají výhony z větve na které jsou normální plody.Domnívám se jak se na hrušeň sáhne pilou tak je to špatně.Možná jindy než najaře ale kdy?
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 178.235 (?), 23.4.2010 7:28
Pak jde o partenokarpii.Jedná se o jev, který se vyskytuje i přirozeně, ale často na něm mají zásluhu pěstitelé, neboť ovoce bez semen je mezi zákazníky nesmírně oblíbené. Samovolně k ní dochází například u banánů. Běžný banánovník totiž ve svých buňkách má ne dvě (jak je u většiny organismů obvyklé), ale hned tři sady chromozomů. To způsobuje problémy při tvorbě pohlavních buněk. Většinou jim chybí část genetické informace a jejich splynutím nemůže vzniknout funkční semeno. Banánovníku to nevadí - běžně se rozmnožuje nepohlavně pomocí oddenkových odnoží. U hrušní jsem to už viděl také, jak se s tímto jevem nakládá ale nevím.Snad se najde někdo, kdo má s tím zkušenosti. AB
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 217.4 (?), 6.5.2010 22:21
Dobrý den, děkuji všem za rady. Nakonec jsem si vybrala tu nejjednoduší a pro mě nejpřirozenější: nedělat nic a být trpělivá. Letos (po 6 letech od sázení) jsou hrušně obalené květy. No, přiznávám, že jsem jim vloni několikrát pohrozila, že jestli nevykvetou, tak poletí... :-)
|
|
 |
|
 |
 |
|
Jozef 707 - (33) - 228.81 (?), 14.2.2011 17:57
Vyššie uvádzaný,,zaručený" spôsob Mičurina pokladám za riadnu s prepáčením hlúposť a súhlasím s pánom Vysloužilom. Zmladenie do dvoj- až trojročného dreva vyvolá akurát tak bujný rast letorastov. To, že to v niektorých prípadoch vraj vyšlo, považujem za zvláštnu náhodu. Naši slávni sovietski Mičurinci svojho času vysmievali aj učenie mendelistov a morganistov o chromozómoch a chromozómovej dedičnosti, ktoré je dnes už nesporne pravdivé a označili to za buržoázny materialistický blud. Sovietsku vedu a hospodárske skúsenosti 40.-50. rokov treba brať s rezervou. Osobne sa prikláňam k prinúteniu hrušky ku kvitnutiu vyrovnanou výživou, a to hlavne fosforom a draslíkom. Na kvitnutie je nevyhnutný tiež BÓR, ktorý treba dodať na jar v čase tesne pred kvitnutím do pôdy vo forme boraxu alebo kyseliny boritej, ktorá sa v prášku dá zohnať v lekárni asi 2-3 g na meter štvorcový. Ja som takto prinútil kvitnúť a rodiť starú hrušku sorty Merodova, ktorá predtým bola po predošlej pravidelnej rodivosti už asi 15 rokov nečinná. Najviac bór u starých stromov brzdí až zastavuje usychanie starších konárov. Prajem veľa zdaru...
|  |
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 43.70 (?), 15.2.2011 16:25
Taky bych sázel na rozumné přihnojení. PaR
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|