Opylení

Těžko se za to budu bít, podrobnosti výzkumu neznám, ale nelze ho smést ze stolu slovy tomu nevěřím. Včely mají dolet až 5km, já zase nevěřím tomu, že se kde hubila včelstva v takovém rozsahu. U těch hrušní je to extrém, který je zřejmě daný jejich cizosprašností. U jabloní je uveden poměr 6 : 0,5 - 4,4, u broskvoní 6 : 2,9 - 5,6.

Je hezké, že nevěříte likvidaci včelstev. Já sám jsem přišel o všechny úly, které jsme museli spálit i se včelami. Nechci nic mést ze stolu, ale 0,1 - 0,2t)ha znamená 1-2 metráky plodů na ploše 100 x 100 metrů. Každý amatér, který připravuje hruškový kvas, získá pár hektolitrů mače i z nevelké zahrady.

Samozřejmě znám veterinární praxi při prokázání moru včelího plodu, jenom jsem zpochybňoval, že k likvidaci došlo v takovém rozsahu a v takové době, aby se vám na kvetoucích hrušních neobjevily žádné včely.

Chtěl jsem prostě říct, že včela je k opylování hrušní nutná. Proč jí to chuděře upírat?

To máte určitě pravdu. Nemohu tvrdit, že jsem za celý rok neviděl včelu. Ale bylo jich o hodně méně. a bzučící rozkvetlé koruny stromů jsou minulostí.
   Myslím si, že příroda to má zařízeno dobře a na včelaře a jejich dělnice se po milióny let spoléhat nemohla. Když ubude včel, objeví se další opylovači. Mnoho druhů hmyzu se živí pylem a tak mimochodem opylují. Nadprodukce květů u jádrovin je obrovská. Beztak většina opylených květů a malých plůdků musí opadat, jinak by je strom neunesl.  Tudíž i když počet opylovačů razantně poklesne, úrodu ovoce to příliš neohrozí. Úloha včel v ovocnářství se - sice v dobrém úmyslu - ale přeci jen přeceňovala. Mnohem větší paseku nadělají rozmary počasí - zima, mráz, déšť v květu, atd.

Ano, příroda to má dobře zařízeno, ale má na všechno dost času a je krutější, než se nám může líbit. Včely tu byly miliony let i bez včelařů a vyvinula se úzká spolupráce mezi nimi a hmyzosnubnými rostlinami. Čmeláci a včely samotářky jsou důležití opylovatelé některých druhů rostlin (vojtěška, květy s dlouhým kalichem), ale včelu nenahradí. Pokud včela zmizí, příroda klidně nechá vymřít mnoho druhů rostlin, třeba i ovocných, a za několik milionů let vymyslí něco jiného. Ale nevyřeší to tak, že rok po vyhynutí včel začnou květy opylovat slimáci.

A pokud jde o přeceňování významu opylovatelů, zemědělci umí počítat. Zaplatí si přísun včel k polím nebo sadům, protože vědí, že to zvýší výnos o tolik a tolik procent. Takže úplný nesmysl to není.

...zemědělci umí počítat. Zaplatí si přísun včel k polím nebo sadům, protože vědí, že to zvýší výnos...

To věřím, že počítat umějí, i když někdy mám pocit...
   Přiznám se, a je mi to líto, že už dlouho jsem ve svém okolí žádné mobilní včelíny přisunuté k polím a sadům neviděl.
   Že by po útlumu včelařství nechala příroda vymřít ovocné stromy, toho se skutečně neobávám.

Už to nebudu více rozebírat, protože je to diskuze více teoretická, než praktická (i když pro mě zajímavá). Myslím, že se nemusíme obávat vyhynutí včel ani v případě úplného zániku včelařství. Včela je divoké zvíře, není závislá na člověku.

Když už jsme u té teorie... Jistě, včela je divoké zvíře, stejně jako tur, kůň, pes, kočka, koza. Bez člověka by ale jejich počty klesly na nevýznamná čísla. Kdyby byla včela nezávislá na člověku, jak píšete, neklesaly by dramaticky jejich stavy.
   Chov včel, ať se nám to líbí nebo ne, je dost silný zásah do přírodní rovnováhy. Něco jiného jsou králíci v kotcích a slepice na dvorku, ti žijí mimo volnou přírodu. Včelám vytváříme optimální příbytky s mezistěnami, chráníme před nepřáteli a na zimu přikrmujeme. Nepřímo tak potlačujeme jejich konkurenty. Jak včel ubývá, jejich místo v potravních řetězcích zaujme jiný hmyz - například se rozmnoží čmeláci nebo druhy samotářských včel. Medu na náš stůl tato změna sice mnoho nepřinese, alespoň se postará o nevyhynutí hmyzosnubných rostlin.

Já si rozhodně nemyslím, že včela je srovnatelná např. se psem. Pes by v přírodě nepřežil ani není součástí žádných přirozených potravních řetězců. Hmyzosnubné rostliny závisely na včelách miliony let před prvním včelařem a včela je pro ně nenahraditelná. Souhlasím s tím, že kdyby zmizeli včelaři, včelám by nastaly zlé časy. Ale je to vina člověka, protože vyhubil naše původní tmavé plemeno, které je odolné a přizpůsobené naší pastvě. U nás se chová výhradně nepůvodní kraňské plemeno, které dokáže hladovět, když ze stromů kape medovice a bez člověka by ho zdecimovala varoóza.

Ano, domácí pes v přírodě nežije, jeho předchůdci (vlk, vlček, dhoul) ano.
 . Můžete přiblížit, jakým způsobem člověk hubil to původní tmavé plemeno včel, které tu bylo milióny let před prvním včelařem? "Nevyhubil" ho náhodou tím, že ho prostě přestal chovat?