Myslíte, že už byla vyšlechtěná taková hrušeň?

Enna: Nepíšete prečo Ste sa museli s hruškami rozlúčiť. Dokonca ani nespomínate hrdzu (rez) hruškovú, aj keď debata sa ubrala týmto smerom. Ak by išlo o hrdzu, tuje sú v tom nevinne (medzihostiteľom sú jalovce). Na fotkách máte prejavy hrdze na listoch hrušky (zhora-foto 1, rub listu-foto 2), a tiež mycélie hrdze ako vyzerajú na jalovci (foto 3,4). Napíšte prosím, čo bolo dôvodom že Ste sa museli s hruškami rozlúčiť (mohla to byť úplne iná príčina...). Ešte k postupu ktorý odporúča Standa von K.: áno, takto by to fungovalo, ak by všetci pestovatelia hrušiek ktorí na nich majú hrdzu a sú v okolí cca 200 metrov od najbližších jalovcov zhrabali a odstránili úplne všetko lístie spod hrušiek. Toto ale v praxi ťažko možno očakávať. Odroda hrušky ktorá by bola odolná voči hrdzi neexistuje (aj keď náchylnosťou sa môžu líšiť). IH

Mohu se zeptat - v diskuzích nahoře zaznívají protichůdné informace. Lze tedy ten cyklus přenosu z hrušně na jalovec jednorázově přerušit? Mám 3 hrušně, poblíž jsou 2 jalovce. Minimálně 300 metrů kolem nevím o jiné hrušni a jiném jalovci. Takže kdybych jeden podzim důkladně shrabal a spálil všechno listí z hrušní, tak mám pro všechny příští sezíony pokoj, nebo je pravdivá informace jednoho diskutujícího, který zmiňuje že jalovci se rez zažere do dřeva? (tedy bude již napořád zdrojem infekce...)?

Jak píše i VP, je potřeba znát zákonitosti cyklu a podle toho proti chorobě bojovat. Ona Vám spóra může nalétnout i ze vzdálenosti několika stovek či tisíc metrů, ale ředění je s druhou mocninou vzdálenosti mezi zdrojem a gílem.

Jsem té zásady, že co mohu udělat na vlastní zahradě tak musím udělat dříve než budu něco požadovat po druhých. U každého škodlivého činitele se určuje tzv práh škodlivosti. To je mez, při které jsou škody tak zanedbatelné, abych nemusel zasahovat uměle (tedy postřikem). Takže pokud jsem schopen omezovat přenos rzi zpátky na Jalovce, pak mohu také s vlastníkem jalovce dohodnout, že mu postřikem borky jalovce fungicidem zničím mycelia a plodnice rzi hrušňové. Pokud jsou moje hrušně jediné v blízkém okolí, tak do tvorby nových plodnic a nárůstu počtu nad mez škodlivosti mohu cca 2 postřiky vynechat. Pokud to je například v zahrádkářské osadě, pak neukázněných bude v oklí povícero a bude potřeba stříkat nejen jalovce, ale i hrušně každoročně. Je důležitější stříkat ale Jalovec, protože tam mycelium vydrží až do té doby, dokud jej nezničím fungicidem (či žehem). Na hrušni jsou mycelia i plodnice jasně viditelné (a mohu i jednotlivý list utrhnout), na Jalovci mycelium nevidíte a jestli je plodnice vitální či mrtvá poznáte jen v době, kdy je připravena uvolňovat výtrusy.

SfK.

Skratka jalovec bude treba striekat vzdy.A kedze je u susedky, asi najlepsie by bolo zisit aky ma susedka k nemu postoj.Najlepsie by bolo aby skoncil v kamnech .

Neviděl bych to tak kriticky. Z vlastní zkušenosti vím, že na vlastní zahradě máme chvojku i hrušně. Chvojka je "památeční po manželčině prababičce z tatínkovy strany", takže její "léčení žehem" nepřichází v úvahu. Hrušně mám Jana, Bohemika, Conkord, Milada, Erika, Alfa, "z farské zahrady". Nedaleko u silnice pak chodím na Boscovu lahvici.

SfK.

Iste ale vlastny jalovec si mozete x krat za rok chodit obhliadat v akom je stave, a tiez striekat vtedy ako uznate za vhodne.Toto je problem, ze to nieje vo vlastnej zahrade.A roky chodit k susedovcom obhliadat jalovec, striekat atd... Radsej sa dohodnut a zatopit s nim, nedajboze ze by sa v dospelosti hrusiek clovek rozkmotril zo susedkou malo by to nedozierne nasledky.

Moje zkušenost je taková, že je lehčí se domluvit na postřiku než na "léčbě žehem". Samozřejmě, že poskytnutí náhradní rostliny za jalovec (např cypřišek lawsonův) je lavnější než "chemie", ale pro skácení by se měl rozhodnout soused sám... a v době, kdy uzná za vhodné.

SfK.

vyšľachtená neviem, ale na jeseň mi spomínal sesternicin muž, že má problém s hruškami, lebo všetci majú jalovce v okolí a jediná hruška, ktorá je odolná je od svokra. darilo sa jej aj v 800 mnm. konzumne zrelá je až v zime, dovtedy je to zbraň individuálneho ničenia (tvrdá). odrodu netuším (to nikto), tak možno by stálo za to pozrieť sa v starých odrodách. 

Mike Dundee: Podľa mňa sa vývojový cyklus hrdze nedá spoľahlivo prerušiť iba zhrabaním a spálením lístia. Spóry sa z infikovaných listov uvoľňujú do ovzdušia už skôr - ešte počas ich pobytu na strome (viď foto). Zhrabanie a likvidácia opadaného lístia je už "krapet po funuse". Iste nie je úplne zbytočná, ale infekčný tlak hrdze to môže iba obmedziť, nie však absolútne prerušiť. IH. (P.S.: Pán V.Polehla má poriadok v záhrade ako málokto, nepochybujem že lístie kompletne zhrabáva, dokonca myslím že spomínal že ho na jeseň zo stromov aj oberá. A predsa na fotkách jeho hrušiek kde-tu vidno na listoch hrdzu. Predpokladám že proti nej aj postrekuje, a napriek tomu ju tam v malom množstve má. Takže s tou totálnou eradikáciou to nie je také jednoduché).

Totální eradikace není žádoucí (ani ekonomicky zajímavá). Je potřeba rez udržet pod mezí škodlivosti - tj když je na listech v míře, která ovlivňuje asimilaci méně než třeba housenky, pak není chemické ošetření potřeba.

Jak píši jinde, mám chvojku i hrušně. Stříkám jen chvojku a to cca ob 2 roky (a možná jen každý přestupný).

SfK