Muškatelka letní dlouhá (Cukerinka, Medovinka)

Dobrý deň. Na jeseň 2019 predávali túto odrodu v Uherskom Ostrohu. Poznáte ju niekto? Zodpovedá popis realite? Zatiaľ ju nemám, ale vyzerá to na veľmi skorú hruštičku. Ďakujem.

Inu zcela jasný fejk, jak se říká dneska. Muškatelka letní dlouhá není žádná odrůda, která má nějaký oficiální pomologický popis.  Může to být v podstatě cokoliv! Ano, taková je realita. Tydle školky typu Uherský ostrov jsou právě tímto typické. Vytáhnou si něco bůhvíodkud a presentují to jako nějakou supr věc. Garantujíi vám, že nikdo z nich neví o této odrůdě, pokud vůbec nějaká taková je, vůbec nic! No ale abych jen nekritizoval, dodám i rozumnou radu. Pokud chcete hodně ranou muškatelku jděte do muškaelky šedé, to je na rozdíl od této, zcela jasně definovaná a popsána odrůda...

                    Ing. Fidla

Mimochodem popis i fotky sedí na jednu odrůdu rozšířenou u nás na Opavsku a našel jsem pár stromů i ve starém zámeckém sadu v Holešově. Oč přesně se jedná nevím, původně jsem měl za to, že to je krajová odrůda Opavska. Ten její růst je opravdu takový spurtypový, ale to má vícero odrůd hrušní. Samozřejmě že na semenáči tvoří velké až velmi velké stromy, na kdouli budiž... Pokud se jedná o tu samou odrůdu, lze ji určitě doporučit. Její rannost, úrodnost, nenáročnost, vzhled i chuť, splňují přísná měřítka... Jak na ni tedy v Uherském ostrohu přišli je pro mě záhadou... Možná bych se měl této školce omluvit, znám ji jen podle jména, vím že sem tam nabízejí podobné rarity a měl jsem za o, že si to vytahují z klobouku. Je možné, že jsem se mýlil...

                               Ing. Fidla

Obávám se, že v Uherském Ostrohu na ni nepřišli. Už podle použité podnože (a podle nabízeného sortimentuí) je zřejmé, že tento obchod stromky nepěstuje, nýbrž dováží, a to povětšinou z Polska.  Tam bych možná hledal původ odrůdy. Máme-li obchodu věřit, že jde o zakrsle rostoucí hrušeň, pak ani na semenáči nebude tvořit velmi velký strom.
   Muškatelku letní (jako starou moravskou odrůdu) prodává i p. Pešek v Bojkovicích. To je ale velký strom, navíc zraje až v srpnu. Takže, kdo ví...

Ano, ano, asi to bude tak, jak říkáte. Ten popis až zarážejícím způsobem sedí na tu naši odrůdu na Opavsku, které se tam říká Jakubinka. Dost určující znak této odrůdy je pevnost dužniny, nikdy nejde do máslovita a nehnije, jako většina jiných odrůd apřesně tohle je zmíněno i v tom popisu. Ten údaj o zakrslosti beru s reservou, to už je asi jen pozláto pro to, aby se tato odrůda prodávala. Ony i takové odrůdy jako Křivice, či Marillatova, které tvoří jedny z nejmenších stromů nemusí být úplně pidi...

Muškatelka letní je popsána v Suchého Moravském ovoci, jakožto odrůda hojně na Moravě rozšířena. Pro současnou českou pomologii je to ale v podstatě nezámá odrůda, respektive neznáme ji s jistotou.To co množí pan Pešek tedy beru s velkou reservou, pravděpodobně se jedná (aspoň z mého pohledu) o jednu z lokálních odrůd dané oblasti, kterých je tam poměrně dost... Nepochybuji o kvalitě odrůdy, spíše o její přesné determinaci z důvodů výše uvedených..

                    Ing. Fidla

Muškatelku letní jsem koupil před několika lety v Bojkovicích. Minulý rok mi zarodily 2 stromky. Nedoporučuji kupovat. Podřadná zelenožlutá hruštička nasládlé chuti bez aromatu a bez jakékoli zajímavé chuti. V popisu se uvádí že jde o aromatickou letní hrušku, tak buď mi prodali něco jiného, nebo původní muškatelku letní nemají a je to něco jiného. Úplně jiná káva je muškatelka Turecká. Tak aromatickou hruštičku jsem nikdy nejedl. Hruškové aroma mnohem více neš Wiliamska uzrálá na nejlepším stanovišti. K tomu i jiná, velmi bohatá chuť. Sladkost také na výši. Muškatelka Turecká musí být velmi vhodná na jakoukoliv úpravu i destilát, k tomu je i krásná vzhledem. V Bojkovicích jsem koupil 2 stromky, ale muškatelka Turecká vyrostla jen na jednom. Na druhém nějaká podřadná letní hruška, takže loterie.

        Jiří Brtnický

První úroda ze stromů bývá dost často podřadná a spoustu lidí odradí, jako příklad uvedu moji zkušenost. První úroda mého Rubínu byla tři hrbolatá a zelená jablíčka vážící sotva 20 g, loňský rok už jich bylo víc a velké nejméně 150 g, tvarově a zbarvením by se hodili i na výstavu. Proto bych to s tou hrušní nevzdával a vičkal, jak se vidaří další sklizně.

Co se výše zmiňované školky týká, taky mě udivili některé odrůdy co nabízejí, nedalo mi a napsal jsem jim. Bylo mi řečeno, že spostu odrůd mají od pama RNDr Stanislava Štěrby, který se zabýval hledáním starých odrůd na Uherskohradiššku, jestli je to pravda, to nikdo neví. Drobné letní hruštičky rostou skoro v každé vsi, ale dost často nejsou úplná pochoutka a hodí se jen na sušení a povidla, Proč nějakou takovou nemnožit a nenazvat ji jménem, které patří možná již ztarcené staré odrůdě. Milovníci starých odrůd vám za ní utrhnou ruce, ale po čase zjistí, že koupili zajíce v pytli.

Jinak Muškatelka dlouhá letní je zmíněna v některých starých publikacích, podrobně popsána ale asi nebyla. Viz Ovoce Bílých Karpat. Takových Muškatelek je značné množství, nejvíce rozšířené jsou ale jen M turecká, M letní a M šedá.

VF

Fotky plodů  Muškatelky mně připadají téměř shodné s jinou rozšířenou  hruiškou  a sice hruškou  Solankou.  A hrušky takového  tvaru si  pamatuji  z doby mého  dětství.

Podle mého  názoru  to  může být nějaké  základní  šlechtění  hrušky,  která  se hodně před 100 - 200 lety množila semenem a protože leckde to  byl širokodaleko jediný typ  hrušky,  tak  se množením  semenen  vytvořil v regionech plošně soubor různých  podobných  hrušek. Některé  byly sladší,  některé  méně, některé  zrály na začátku  červenece,  některé  na začátku srpna,  některé  byly zakrslé,  některé  vzrůstné.

Co  se týká  toho,  že někde jsou  ty hrušky chuťově málo  výrazné,  podle mne to  je tím, že hrušky jsou  mnohem  víc náročné  na teplo než  třeba jablka. Takže na osluněném  jižním  teplém suchším stanovišti jsou  hrušky aromatické,  zatímco  na stinném  vlhkém stanovišti  hrušky zrají sice ve stejnou  dobu,  ale jsou  málo  sladké  a fádní.