Mladá hrušeň - přořezávání

Zasadil jsem si letos mladou hrušeň, v knížce jsem se dočetl,
že by se měla po vysazení na jaře hodně zastříhnout,
tedy zkrátit hodně každou větev asi tak na 3 - 4 pupeny,
má ale už krásně napěstovanou korunku, je mi líto ji stříhat,
je to nutné ?

Nutné to samozřejmě není.  Hrušeň poroste i bez řezu.  Ovšem pokud má strom unést velkou váhu ovoce a lépe odolávat povětrnostním podmínkám, je lépe zapěstovat pevnou korunu. Řezem sice o něco oddálíte plodnost, ale to není ke škodě. Stromek by měl nejdříve dobře zakořenit a mít zapěstovanou korunku, než začne nést ovoce. Neřezané stromky často kvetou a plodí již v prvním roce po výsadbě.
Takováto brzká plodnost by vás ale netěšila dlouho. Neřezané stromky se záhy vyčerpávají přemírou ovoce, růst významně oslabuje, přírůstky jsou malé a takové stromky předčasně stárnou. Řez rozhodně doporučuji.

Já si myslím, že řezat po výsadbě je nutné! Krásně zapěstovaná korunka ze školky měla krásně rozvětvené neporušené a řádně zakořeněné vlásečnicové kořínky. Při přesazení  jich většina odumře nebo se přetrhá a opadá se zeminou. Kořínmky se musejí vytvořit nově, růst korunky musí počkat. Čím méně je zachovaných kořenů, tím hlouběji je potřeba řezat, jinak stromek "zababčí" a přestane růst, i když třeba pár hrušek urodí.
  Teoreticky lze řez omezit (ale ne uplně vynechat) v případě přesazení s velkým a neporušeným kořenovým balem.  Řez nemusí být tak silný v případě podzimní výsadby, neboť část kořínků se může obnovit i přes zimu.

Ano máte samozřejmě pravdu. Sice jsem na začátku uvedl, že řez není nutný, což je v  jistém smyslu pravda, stromy v přírodě běžně dokážou růst bez zásahu pilkou nebo nůžkami. Ovšem v případě pěstovaných odrůd ovocných stromů (pokud chceme aby stromek řádně rostl a plodil) to neplatí. Rozhodně to nemělo vyznít tak, že bych řez nedoporučoval.

Myslím, že máme v podstatě shodný názor

Dobrý večer pánové.Máte oba pravdu ovšem když mám stromek ve stáří zhruba 5let kdy je korunka již silnější na větvi a chci změnit růst stromku na polokmen a ne na vysokokmen abych se lépe dostal k plodům,uříznu celou korunku a boční větévky pomocí provázku vyvážu jako u jabloní.Myslím tím Oeschberským způsobem.Tento řez po korunce namáznu blátem a je to dle mého daleko lepší nežli pasta nebo duvilax či jiné výrobky.Zajímá mne Váš názor.Děkuji Krejčíř Kamil.

Pětiletý stromek je mladý, je-li zdravý, dá se s ním dělat cokoli. Sesazením kmínku na nižší rozvětvení ovšem nezměníte charakter růstu stromu, jen snížíte korunu. Hrušně, zejména některé odrůdy (např. Charneuská) mají tendenci k silnému topolovitému růstu terminálu. Hluboké seříznutí kmene způsobí bujný růst vlků, takže stromek bude první rok připomínat vrbu.
Zamazání řezné plochy blátem nepovažuji za šťastné - hnilobné bakterie dodáte přímo ke dřevu. Po prvním silnějším dešti budou navíc řezné rány olpět nošetřené. Štěpovací vosk, stromový balzám,latex, či akrylátová barva jou podle mého lepší.

 

Mate prosim nekdo zkusenosti s akrylatovou barvou na zatreni rezu? Nekde jsem cetl ze to neni uplne vhodne. Dle vyrobce by mela byt tato barva castecne prodysna a zdravi neskodna.

Upřesněte, kde a co přesně jste četl.
1. Zatírání řezných ran je asi prospěšné, ale není nutné. Profesionálové to nedělají.
2. Každý nátěr po zaschnutí vytváří jakýsi film (je to původní smysl barvy). Vodouředitelné barvy by neměly ublížit dřevu ani životnímu prostředí.
3. Prodyšnost jistě závisí na hustotě barvy a tloušťce nátěru. Nicméně prodyšnost zatřených řezných ran potřeba není. Štěpovací vosk jistě prodyšný není.

Bylo to napsáno zde na fóru. A také zmíněno na jiné diskuzi na zahrada.cz, ale bez konkrétního uvedení případu (paní někde četla, že se akrylát nedoporučuje). Hezký den.