Kalendář ovocného trhu 1909 Hrušky

Snad udělám radost milovníkům historických odrůd...

Dobrá práce, je zajímavé sledovat, jak se v průběhu let měnila skladba a hodnocení jednotlivých odrůd. Docela rád si pročítám staré pomologie, ale takto staré údaje mi chyběly, navíc zrovna takto konkrétní. Něco to vypovídá i tom, co se u nás v kraji dá na zapomenutých místech ještě nalézt (bohužel, většina toho padla při těžbě hnědého uhlí). Petr L.

Všecky odrůdy nebudou z Čech. Třeba Děkanka Robertova se u nás moc nedařila.

Data z tabulky lze interpretovat různě. Nízká cena nemusí vypovídat o nekvalitách sorty. Třeba Muškatelka malá byla jistě chuťově vynikající hruška. Sice byla drobná, ale aromatická. Urodilo se jí víc, než bylo možno prodat. Tuto muškatelku později vytlačily jiné hrušně s většími plody.

Zdravím Vás p.Víítku a ďakujem za "nahliadnutie do minulosti". Dekanku Robertovu, o ktorej píšete, som v tabulke nenašiel. Dekanka zimná je výrazne mrazuodolnejšia. Francúzi skrížili obidve, ale neviem, či sa nová sorta- Angélys u nás pestovala? Magdalénky (Jačmenky) v 1.polovici minulého storočia nechýbali snád v žiadnej dedine južnej Moravy a záp.Slovenska. Tieto drobné sladké hruštičky ale dozrievajú až uprostred leta. Koštoval som ich v 80.rokoch na kopaniciach. Posun v termínoch dozrievania jabĺk a hrušiek mohla spôsobiť horúca jar a začiatok leta v r.1909. Skúste pozrieť do histórie pražského merania teplôt.

Palo, děkuji za upozornění. Opravdu jde o Děkanku zimní. Říha o ní píše:

Pozdě v zimně, když jiné hrušky není již vidět, zdobí víkladní skříně lepších obchodů ovocem v něžném, často i přepychovém balení, na pohled neúhledná, zelená, polovelká, často však i velká, vysoce ceněná "Děkanka", nabízená za ceny pro nás neobvyklé. Bývají to plody dovážené buď z Francie, nebo z Tyrol...

Prial by som Vám ochutnať Dekanku Robertovu. Chutnejšiu zimnú hrušku (pestovanú v Znojme) som v svojom živote nejedol.

O Magdalence (Citronka, Zelinka) přikládám článek od H.V. Buriana

Staré stromy Madlenky sú už dnes u nás vzácne, podobne ako staré lipy. Pod týmito stromami sa pri letných búrkach ukrývali pred dáždom vozy naložené senom. Jednu takúto obrovskú starenku za naším humnom skolil pred pár rokmi blesk. Neviem si predstaviť 16 hektolitrov úrody z 1 stromu. Ale porekadlo "Ještě se s námi zelinek nenajedl a už chce o tom mluviti." je niečo nádherné!

Nu, nevím, jestli staří rolníci za bouřky schovávali sebe nebo vůz se senem pod vysoký strom. Tak hloupí, věřím, naši předkové nebyli.

Pane Vysloužile, vaša nedôvera a výsmech nič nemenia na tom, že koruny starých lip, ktoré lemovali cestu z lúk v miestach za našimi humnami, slúžili na ochranu sena pred premoknutím v nenadálej letnej búrke. Viem to z rozprávania pamätníkov. Kto je v tomto prípade hlúpejší, nechám na vašom zvážení. Škoda, že z týchto vzácnych stromov ostala už iba jedna lipa, ktorá je dnes dominantou mestskej štvrte. Ostatné museli ustúpiť kolektivizácii a zcelovaní družstevných polí.