Jaká podnož?

Toto není reakce na předešlý příspěvek. Promiňte mi, nejsem znalec odrůd jablek ani díla Mičurina, ale mám jednu otázku a jednu připomínku:

1.Vím co je to nové auto, co je staré auto a co je veterán.Vím co je nová písnička, co je stará písnička a co je evergreen. Ale nevím co je to nová odrůda a co je stará odrůda (já blázen jsem si vždycky myslel, že Jonathan je odrůda nová- až do doby, neý jsem si přečetl ten pěkný článek).Dnes vím, že je to odrůda stará.

2.Je trochu smutné, že na tomto webu se stále propaguje nějaký ideologický náhled na šlechtitelství. Podle mne šlechtění je věda a podle toho by se k ní mělo přistupovat.Při vědeckém zkoumání se tisíce vědců zabývá stejným problémem, z toho 999 jde špatnou cestou, ale jejich neúspěch připraví podmínky tomu jedinému, který je pak slavný. Ale ty slepé uličky nebyly zbytečné a možná někdy na základě jejich znalosti vznikne i něco převratného.Neznám z Mičurina nic jen jeho jmého, ale možná byl lidsky na vyšší úrovni než já a odborně jistě. Nevím proč bych se mu měl smát, nesměji se ani překonaným zákonům Isaaka Newtona ani obecné teorii relativity Alberta Einsteina, která pokud jsem se dočetl také neplatí vždy.

     Mr Big

Mičurin je v tom tak trochu nevinně, do štítu si ho vzal po jeho smrti Lysenko a své tažení proti genetice nazval mičurinskou biologií. Mičurin sám jako šlechtitel mrazuvzdorných odrůd úspěchy měl, ale nebyl to vědec, takže v teoretických základech se jistě v mnohém pletl. Mohl si také odpustit větu: "Nemůžeme od přírody očekávat milosti, musíme jí je vyrvat - toť náš úkol"

V roku 2008 na jar som nasadila Bohemicu a Williamsovku z katalogu a vtedy som veľmi netušila že existujú nejaké podnože a tak som ich samozrejme neriešila.Po 4 rokoch mám ale skôr stlpovité hrušky, ktoré veľmi korunku nerobia v podstate ani nemám čo strihať, ak nechcem zostrihnuť stredník no a tak neviem čo s tým dalej.Rada by som prijala nejaké rady.Dakujem.N.K.

Dobrý deň pani N.K.! Na snímke (fotené pred chvíľou v dáždi) vidíte, aký vplyv na rodivosť má ohýbanie letorastov počas sezóny.  Podobným spôsobom som ohýbal konáre na palmete Williamsovej červenej a každým rokom zarodila kôš nádherných plodov. Ak pestujete voľný tvar koruny, nie je problém spodné kostrové konáre ohnúť do väčšieho uhla a priviazať ku kolíkom zarazeným šikmo do pôdy pod korunou. Vrchné kostrové konáre sa dajú potom po ohnutí priviazať k spodným. Stredník ohýbať nemusíte. Tvar dutej koruny u hrušní neodporúčam. Na jar už rezom robíte vpodstate iba kozmetické úpravy. Ohýbaním konárov výrazne urýchlite nástup do rodivosti a navyše nenútite rastlinu, aby plýtvala energiou a živinami potrebnými na zhojenie veľkých rezných ran. To neplatí iba pre hrušne.

Až na to, že ziadne bočné konáre na vyväzovanie nie sú, takže korunu nepestujem.Teraz je neaký náznak, ale dlhšie ako 10 cm konáriky nie sú.o sa rodivosti týka, vlani mali prvý raz po 3 hrušky. 

Máte možnosť poslať foto obidvoch hrušní? Dalo by sa Vám lepšie poradiť.

Skúsim to buduci weekend.Keby to bola jedn hruška, tak si myslím, že je snád problém so stanovištom, ale obidve sú na tom s korunkou rovnako biedne.Je ale možné aj to, že ich zabrzdil rok 2010,kedy určitý čas bola celá záhrada aj s okolitou krajinou pod vodou.No a ja nehnojím, pri výsadbe som dala kompost, inak nič a ak boli stromčeky zvyknuté na hnojenie čo asi boli, tak možno rastú tak pomaly.Neviem, no uvidíme.N.K.

V rámci diskúsie o sorte Bohemica som narazil na nedávnu diskúsiu o ruskom šľachtiteľovi I.V.Mičurinovi. Veľmi sa mi páčil príspevok p.Mr Biga, najmä pasáž: "Neznám z Mičurina nic jen jeho jmého, ale možná byl lidsky na vyšší úrovni než já a odborně jistě. Nevím proč bych se mu měl smát, nesměji se ani překonaným zákonům Isaaka Newtona ani obecné teorii relativity Alberta Einsteina, která pokud jsem se dočetl také neplatí vždy." Takisto mi nevadí, že Mičurinove odrody neprežili rok 2000, ani to, že to nebol vedec na úrovni jeho súčasníkov. Dôležité boli jeho novátorské myšlienky a nápady, ktoré dokázal zrealizovať ako prvý. Tí čo pokračovali v jeho diele, už iba stavali na základoch. Práve preto, že bol prvý, zapísal sa do dejín šľachtiteľstva zlatým písmom. Na jeho výroku "Nemůžeme od přírody očekávat milosti, musíme jí je vyrvat - toť náš úkol" nevidím nič kacírske. Správajú sa tak dnes milióny odborníkov a nielen v oblasti šľachtenia ovocnín. Ten, ktorý sa vysmieva Mičurinovi, možno netuší, že   Mičurin napr. bol prvý, ktorý skúsil skrížiť americký odolný vinič s európskou neodolnou Vitis vinifera a dal základ k vyšľachteniu množstva odolných muštových a stolových hybridov. Pridaním génov amurskej mrazuodolnej révy vznikla napr. známa odroda Severnyj, používaná v ďalších kombináciách. V 50. rokoch sa do kríženia zapojili ďalšie 3 americké odolné druhy a v 60. rokoch dala hlavne odroda Villard Blanc spolu s Vitis amurensis základ pre vznik komplexne rezistentných (interšpecifických) odrôd. Dnes sa krížením a selekciou euro-amerických hybridov zaoberajú celé tímy aj jednotlivci v Rusku, Ukrajine, USA, Kanade, Japonsku a v ďalších krajinách. A na samom začiatku bol iba jeden geniálny mozog...