Hrušeň rezistentní rzi hrušňové?

Dobrý den, chtěla bych se zeptat- existuje nějaká hrušeň odolná rzi hrušňové? Naše čerstvě vysazená Clappova byla loni výrazně napadená- zdroj je jasný, soused má různé druhy jalovců po celé zahradě, o jejich odstranění jako zdroji infekce nelze uvažovat. Mám nějakou šanci mít na zahradě zdravou hrušeň? Ideální by pro mne bylo, kdyby někdo věděl o odrůdě, která to vydrží. Moc děkuji a zdravím všechny zahrádkáře O.

Ohleduplný soused by měl jalovce také postříkat nebo zrušit.Je to otázka navazující na čistotu ovzduší, vod a pod.Při náporu rzi neodolává žádná.

"Ohleduplný soused by měl vykácet hrušně", aby se na jalovcích netvořily rezaté houbovité výrůstky. Je to stejná argumentace jako Vaše.

V jakém směru míníte že "je to otázka navazující na čistotu ovzduší, vod apod."?

I já bych chtěl rezistentní hrušeň, ale ještě jsem na ni nenarazil.

Josef.

Žiadnu súvislosť s vodou a ovzduším tu tiež nevidím, ale sused by svoje jalovce postriekať mohol (žiadať niekoho aby devastoval svoju záhradu kvôli susedovým hruškám sa mi zdá prehnané), lebo skôr či neskôr mu sama hrdza jalovce viditeľne poškodí. Treba hľadať so susedom rozumnú mierovú dohodu. Čo sa týka hrušiek, z našich odrôd úplne odolná nie je, ale vraj dobre odolávajú tzv.,,ázijské" Nashi hrušky. Sám s nimi však nemám skúsenosť. Jozef

Rezistentní hrušeň zatím není, ale mají různou odolnost.           Lída

Měla jsem tam odkaz na tabulku, ale byl smazán, takže z ní vypisuji : vysokou odolnost mají Červencová, Radana, Elektra, Decora, Amfora, Vila, Madame Verté, Docolor, Bohemica, Dita a nízkou odolnost  Hortenzia, Bera Hardy, Komisowka, Konference, Xenia, David.           Lída

  Dobrý den, Dicolor a Bohemica chytly rzivost už 2 rokem po vysazení- soused má asi 120 m. ode mne 3 jalovce. Jedině postřik na ně platí. Neexistuje resistentní hruška - jedině 300 m od jalovce. Varmuža

Vinu má ten, kdo např.kouří sousedovi komínem do pokojů, žesi soused nemůže otevřít ani okna.Škodí snad hrušeň jalovci?

Tak jako ve volné přírodě neexistují užiteční a škodliví živočichové (kromě člověka), tak i v rostlinné říši neexistují  "hodné" a škodící rostliny. To jenom člověk si vytvořil tyto hodnotící kategorie podle toho, co se mu více hodí a co je mu prospěšnější.  Rozdělení na užitečnou a škodlivou přírodu je dáno pouze sobeckými zájmy člověka.  V našem diskutovaném tématu rzi hrušňové je na vině samozřejmě opět člověk, který zavinil rozšíření obou hostitelských druhů jalovce do lokalit a území, kde se původně nevyskytovaly. Jalovec chvojku si člověk vyšlechtil a jalovec čínský přivezl z východní Asie. Takže škůdcem ryzí přírody je hlavně člověk, který si ji postupně předělává tak, aby sloužila jeho vlastnímu blahu. Ale s tím asi nic nenaděláme, že...

..v rostlinné říši neexistují  "hodné" a škodící rostliny. To jenom člověk si vytvořil tyto hodnotící kategorie...

   To je nepochybně pravda a je to možná pozůstatek z doby, ky platilo, že "kdo nejde s námi, jde proti nám". A tak rostliny, zvěř i hmyz byly rozděleny na užitečné, užitkové a škodlivé. Ta doba je naštěstí pryč.
   Přesto je, myslím, akceptovatelné, když v rozumné míře podpoříme ty organizmy, kteří se nám líbí či prospívají a omezíme ty obtížné a konkurující. Vezmeme-li tu myšlenku do důsledku, tak i rez hrušňová, strupovitost jabloní či monilie jsou rostliny, které do přírody patří a možná tu byly dřív než šlechtěné ovocné odrůdy. I jejich nadměrnému rozšíření nepochybně napomohl člověk.